Velké srovnání: Rodičovský příspěvek nefunguje. Vládní podpora rodin drhne

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dva ukazatele dokládají, že podpora rodin je reálně slabší než v roce 2021, kdy se současná vládní koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) ujala vedení země.

Je to znát jak na celkových výdajích na „prorodinná“ opatření, pokud je porovnáte s celkovými státními výdaji. A podobný příběh - tedy ten o postupném propadu - vypráví i srovnání průměrného měsíčně vypláceného rodičovského příspěvku s průměrnou mzdou.

Jak vyplývá z auditu prorodinné politiky Fialovy vlády, který připravila redakce Seznam Zpráv: Stát procentuálně vydává na rodiny méně než v roce 2021. A stejně tak rodičovský příspěvek pokulhává ve své funkci, jíž je nahrazovat rodičům ušlou mzdu.

Oslovení odborníci, kteří se specializují na práci s rodinami a s nimiž redakce „audit“ konzultovala, potvrdili, že zejména pro Ministerstvo práce a sociálních věcí pod správou Mariana Jurečky (KDU-ČSL) klade na tematiku velký důraz. „Za této vlády je prorodinná politika vnímané téma a určitě je prostor pro jednání,“ míní Irena Přibylová, ředitelka Sítě pro rodinu.

„Snaží se mít v oku nízkopříjmové rodiny,“ dodává na adresu ministra Marie Oujezdská, ředitelka Národního centra pro rodinu a místopředsedkyně Rodinného svazu ČR.

Obě zmíněné odbornice však okamžitě přidávají výhrady. Irena Přibylová připomíná, že se patrně nestihne sepsat zákon o podpoře dětí a ochraně rodin. „Je to o prevenci, která předchází potížím,“ přibližuje.

A Marie Oujezdská zase říká, že stát zapomíná na rodiny, které nepředstavují „sociální případ“. „Nejde o podporu, ale o spravedlivé vyrovnání nákladů rodinám, a to se zatím nenosí. Jestli to je proto, že je stát zadlužený, to nevím. Za Rodinný svaz bych si představovala vyrovnávání nákladů, ne zachraňování,“ hodnotí.

Hynek Kalvoda, předseda Asociace občanských poraden, pak rovnou zmiňuje fakt, že dávky určené pro rodiny nereagují na růst cen v posledních letech: „Obecně je problém v tom, že některé dávky, které slouží pro podporu rodiny, už zejména těm neúplným rodinám nestačí.“ Řešením by podle něj bylo valorizovat dávky, podobně jako se valorizují důchody, jinak to doléhá především na nižší střední třídu.

Zpátky k ukazatelům zmíněným hned v úvodu.

Redakce Seznam Zpráv posbírala data z měsíčně zveřejňovaných „Informací o vyplacených dávkách v resortu MPSV“ týkajících se rodičovských příspěvků. Jde jak o vyplacené částky za měsíc, tak o počet vyplacený dávek. Takto stanovila průměrný měsíční rodičovský příspěvek. Obecně lze totiž rodičovský příspěvek čerpat v různé výši podle počtu měsíců, po které jej chce rodič pobírat.

V průměru se měsíční částka pohybuje lehce pod deseti tisíci korunami. A protože „rodičák“ je koncipovaný jako státem hrazená náhrada ušlé mzdy za starost o nejmenší děti, srovnali jsme tuto dávku právě s průměrnou mzdou.

Zatímco v listopadu 2021, kdy se vlády ujímala současná koalice, představoval příspěvek rodičům necelou čtvrtinu průměrné mzdy (24,22 procenta), letos v červnu už to byla spíše pětina (21,23 procenta).

Částka měsíčně pobíraného rodičovského příspěvku se reálně drží na podobné úrovni, průměrná mzda se přitom z listopadu 2021 a 40 600 korun vyšplhala na 45 854 korun.

Podobně se umenšuje i podíl státem vynakládaných výdajů na spektrum prorodinných dávek vůči celkovým výdajům státní kasy.

Redakce sečetla širokou škálu dávek: přídavky na děti, rodičovský příspěvek, porodné, náhradní výživné, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, ošetřovné, dávky pěstounské péče, jednorázový příspěvek na dítě a příspěvek na bydlení, který vláda Petra Fialy pojala jako jeden z hlavních nástrojů, jak pomoci domácnostem v energetické a inflační krizi. Tyto výdaje pak srovnala s deklarovanými výdaji státního rozpočtu podle Ministerstva financí.

V roce 2021 činil podíl rodinných dávek 3,47 procenta výdajů po zaokrouhlení, za loňský rok poklesl na 3,34 procenta. Letos jsou známá data za dávky do srpna. Za prvních osm měsíců rodinné dávky představují 3,41 procenta celkových letošních státních výdajů.

Kdybychom ovšem odečetli příspěvky na bydlení – které vedle rodin s dětmi pobírají i seniorské domácnosti nebo jednočlenné domácnosti –, tak je propad rodinných dávek výraznější. V roce 2021 činil přes 3,1 procenta, letos za prvních osm měsíců 2,48 procenta.

Významným počinem, byť ho provázely velké politické kompromisy, bylo navýšení rodičovského příspěvku z 300 tisíc korun na 350 tisíc a v případě vícerčat z 450 tisíc na 525 tisíc korun.

Na vyšší rodičovskou mají nárok pouze rodiče dětí narozených od ledna 2024. Současně došlo ke zkrácení maximální možné výplaty ze čtyř na tři roky.

Jak už Seznam Zprávám popsaly, většina oslovených žen, které měly termín porodu na přelomu roku, si přála spíše delší rodičovskou než více peněz. S odkazem na to, že se bojí, že pro jejich děti nebudou dostatečné kapacity v mateřských školách.

A právě kapacita předškolní péče je stále neuzavřenou kapitolou. Ministr práce Marian Jurečka prosazuje novelu zákona o dětských skupinách, které má rozšířit nabídku předškolní péče i o takzvané sousedské dětské skupiny, kdy na skupinku až čtyř dětí může legálně a se státní podporou dohlížet jedna pečující osoba, někdy označovaná i jako „teta“.

Souběžné se sousedskými skupinami se má také zavést povinnost obcí umístit dítě od tří let do školky nebo jiné formy dětské skupiny. Možností by také bylo rodiči, který si místo pro dítě najde jinde, na tyto služby z rozpočtu obce doplácet.

Novela ovšem stále leží ve Sněmovně. Koalice se aktuálně rozhádala kvůli omezení dotací na budování dětských skupin, což by pro obecní rozpočty znamenalo zvýšené náklady.

„Jsem zásadně proti penalizacím obcí,“ uvedl nově zvolený senátor David Šimek (KDU-ČSL), který je také předsedou školské komise Svazu měst a obcí. „Pokud stát zkracuje některé lhůty (doba čerpání rodičovského příspěvku, pozn. red.), měl by vytvořit takové nástroje, aby děti mohly být někam umístěny. Proto se domnívám, že by se měly budovat kapacity školských zařízení.“

S budováním dětských skupin či hlídáním „tetami“ to snadno může dopadnout jako se školkami. Už dnes mají obce ze zákona povinnost zajistit pro děti od tří let místo v mateřské škole. Zejména ve velkých městech a jejich jejich okolí se ale tato legislativní nutnost nedodržuje. A žádná sankce za to nehrozí. Rodiče se maximálně mohou s obcí soudit, což jim ovšem v jejich situaci nepomůže; podle poznatků Seznam Zpráv podobné spory prakticky neběží.

Tento dluh jde za předchozími vládami - celostátními i krajskými. Rodiče s dětmi, které v posledních letech nastupují na střední školy, mají tu smůlu, že zažili nedostatek míst jak v mateřských a základních školách, tak nyní na těch středních. Přitom lze očekávat, že to podobně bude vypadat za pár let na školách vysokých.

Ministr práce Marian Jurečka rodinnou politiku podrobně rozebíral ve svém ministerském podcastu. Uvedl v něm, že se snaží o to, aby byl systém nastaven jednodušeji, více motivoval a bylo možné ho obsluhovat i z domova. „Nemám jako politik lidem říkat, co a kdy mají dělat,“ reagoval na dotaz mířící k tomu, že v Česku klesá porodnost.

Na Jurečkově úřadu se skutečně daří dávky pro klienty převádět do online prostředí. Od loňského srpna lze žádat přes internet o rodičovský příspěvek, od června 2022 pak o příspěvek na bydlení.

Online mohli v létě 2022 rodiče žádat i o jednorázový příspěvek na dítě. Po navýšení rodičovského příspěvku jde o nejvýraznější akci vlády v podpoře rodin s dětmi do 18 let.

Formu jednorázové pomoci experti před dvěma lety kritizovali jako necílenou podporu, která sice krátkodobě přilepší rodinám, ale nepomůže s dlouhodobějším řešením jejich situace.

Současně se ministerstvo práce také zabývá rozhýbáním trhu práce a podporou zkrácených úvazků. Od února 2023 platí pětiprocentní sleva na sociálním pojištění pro zkrácené úvazky.

Nedávno ministr práce představil také koncept ambiciózně překopané podpory v nezaměstnanosti, která má dávat lidem v Česku větší počet bezpečí při změně práce.

Naopak rodiny zasáhl vládou představený konsolidační balíček. Jako všem, i jim se sice letos snížila daň na základní potraviny z původních 15 na 12 procent. Například kojenecká voda ale vyletěla ze snížené 15procentní sazby na 21 procent. Stejně tak dětská výživa nebo kojenecká mléka poskočily z 10- na 12procentní úroveň.

Paradoxně je tak třeba po zásahu současné vlády nezdravé jídlo, jako jsou sladkosti nebo brambůrky, v nižší sazbě než voda pro nejmenší děti a ve stejné sazbě jako jídlo pro kojence. Na jednu kategorii rodičů ale vláda myslela, a to otce a matky – motoristy. Dětské sedačky jsou od letošního roku v nižší, 12procentní sazbě.