Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sesypala jsem se, shrnuje sedmdesátnice Marie Jelínková okamžik, kdy ji na Úřadě práce řekli, že nemá nárok na příspěvek na bydlení. S přiznáním dávky přitom dříve neměla žádný problém. Pomáhala se žádostmi i dalším kamarádkám, které se ve složitých dokumentech nedokázaly zorientovat.
Problém nastal, když paní Jelínková změnila byt. V původním na pražském Žižkově totiž chyběl výtah a seniorka už nezvládala chodit po schodech. Našla si proto garsonku v domě s výtahem. Náklady na bydlení jí ještě o trochu vzrostly.
Na příspěvek na bydlení mají lidé nárok, pokud náklady převyšují 30 procent rozhodných příjmů domácnosti, a v Praze 35 procent. Paní Marie Jelínková žije sama a pobírá důchod. Tvrdí, že náklady na bydlení tvoří téměř 90 procent jejích příjmů.
Jenže na dávku nyní nedosáhne, protože je garsonka v družstevním vlastnictví, majitel je tak formálně nájemník a ona si od něj byt pronajímá a je tedy v podnájmu.
„Řekli mi na Úřadě práce, že nemám nárok, že to je podnájemní smlouva. Netuším, proč takto vyloučili podnájemní smlouvy. Pro nájemníka či podnájemníka je všechno naprosto stejné. Vše platí, vše doloží,“ zlobí se paní Jelínková s tím, že faktury i energie jsou napsané přímo na ni.
Marie Jelínková tak přišla o finanční podporu od státu, která v jejím případě znamenala zhruba 3 500 korun. „Člověk si mohl dopřát, třeba něco navíc kromě jídla. Je to příšerné, léky jsou drahé, je to k uzoufání,“ popisuje žena. Říká, že musí sahat na své životní úspory, aby vůbec vyžila.
Šance až pro 30 tisíc podnájemníků
Novela zákona o statní sociální podpoře, kterou ve středu schválila vláda, pro Marii Jelínkovou představuje naději na řešení její situace.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka chce příspěvek na bydlení nabídnout jako dávku pomoci pro lidi, kteří se dostali do finančních potíží kvůli zdražujícím se energiím a konci některých dodavatelů. V souvislosti s tím novela rozšiřuje počet lidí, kteří o dávku mohou žádat, třeba i o podnájemníky.
Dávky proti energokrizi
Příspěvek na bydlení
Hlavní změnou připravované novely je navýšení takzvaných normativních nákladů. Jde o maximálně uznatelné náklady na bydlení podle velikosti měst a počtu lidí v domácností. Z normativních nákladů a příjmů domácnosti se následně vypočítává finanční příspěvek.
Například samotně žijící osobě, třeba seniorovi, podle novely vzrostou uznatelné náklady o 1120 korun. Čtyř- a vícečlenné rodině pak o 1974 korun.
Novela také počítá s tím, že pokud bude třeba znovu upravit maximální částku finanční podpory během letošního roku, tak nebude nutné přepisovat zákon, ale postačí nařízení vlády.
Mimořádná okamžitá pomoc
Jde o dávku, která má sloužit jako rychlá reakce na krizové situace. Tou může být náhlé navýšení záloh za energie po konci původního dodavatele. Od ledna došlo k úpravě metodického pokynu, který nastavuje podmínky čerpání. Nově se při posuzování příjmů a nákladů budou zohledňovat závazky, jako jsou hypotéky či leasingy.
Podle důvodové zprávy se podobný problém, jako má Marie Jelínková, může týkat dalších 20 až 30 tisíc lidí, přesné počty ovšem nejsou známé, jde pouze o odhady.
„Zvlášť nespravedlivě je tato úprava vnímána v situacích, kdy člen bytového družstva pronajímá družstevní byt. Jedná se o podnájemní vztah, protože člen družstva má družstevní byt v nájmu,“ stojí v důvodové zprávě novely.
Zároveň text důvodové zprávy upozorňuje, že podobné úskalí se týká i seniorů, kteří převedli byt na své potomky a stále ho užívají na základě věcného břemene. „Obě kategorie osob hradí náklady na své bydlení obdobně jako nájemci nebo vlastníci bytu,“ vysvětluje se v důvodové zprávě, proč je třeba příspěvek přiznat i podnájemníkům.
Na středeční vládní tiskové konferenci Marian Jurečka uvedl, že změna by mohla být v parlamentu projednaná do konce ledna. „A nabyde účinnosti, která bude zpětná k 1. lednu,“ dodal ministr práce.
Marie Jelínková doufá, že se to přesně takto podaří. „Je otázka, jestli do toho nehodí vidle Poslanecká sněmovna,“ podotýká trochu ostražitě.
Zjednodušte žádost
Úpravu podmínek pro získání příspěvku na bydlení vítají v obecné rovině i oslovení odborníci na sociální problematiku a dávky. Přesto mluví i o dalších krocích, které by bylo dobré udělat, pokud by se měl příspěvek na bydlení používat masověji.
„Je to krok dobrým směrem, ale u příspěvků na bydlení je poměrně přísný administrativní mechanismus,“ říká Lucie Trlifajová, spoluautorka několika analýz dávkového systému spolupracující s Centrem pro společenské otázky.
Souhlasí s ní i Karel A. Novák z Platformy pro sociální bydlení, který pomáhá v rámci terénní práce konkrétním lidem s vyplňováním žádostí. „Formuláře pro dávky nejsou snadné. Dovedu si představit, že spousta lidí, kteří s tím nemají zkušenosti a neznají sociálního pracovníka, tak než by se v tom patlali, tak se na to vykašlou,“ říká. Ministerstvo by proto podle něj mělo uvažovat o zjednodušení formulářů.
S tím má své zkušenosti i seniorka Marie Jelínková, která – jak už bylo výše popsané – pomáhala žádosti vyplňovat svým kamarádkám. „Absolutně tomu nerozuměly, všem jsem to vyplňovala a byly úplně k vytržení, že na to mají nárok. Takových lidí je strašná spousta,“ říká paní Jelínková
Lucie Trlifajová dodává, že problém příspěvku na bydlení je i v tom, že není koncipovaný jako dávka, která dokáže rychle zareagovat na nenadálé problémy. A to proto, že zkoumá finanční situaci žadatele v předchozím čtvrtletí.
„Takže tato dávka nemůže fungovat jako okamžitá pomoc pro lidi, kteří nemají úspory a najednou jim vyskočily třeba energie,“ poznamenává odbornice s dovětkem, že právě energetická krize se bude vyznačovat kolísáním, tedy že naráz můžou náklady vzrůst a další měsíc klesnout.
