Voda zřejmě odnesla rozpočet Česka. Dluh poroste, kraje přijdou o tučné úspory

Vláda hledá peníze na financování škod po povodních. Sice ještě neznáme jejich přesný rozsah, ale dvě věci už jsou jisté.

„To prostě není možné, v nejbližších dnech budu jednat s opozicí o novele rozpočtu 2024. Tak, aby bylo možné uvolnit potřebné prostředky již letos,“ odpověděl ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS na dotaz Seznam Zpráv, zda to půjde zvládnout bez navyšování schodku.

„Bude záležet na celkovém rozsahu škod. Ze zkušenosti z let 1997 a 2002 víme, že ze státního rozpočtu se sanuje přibližně 25 procent celkových škod,“ dodal.

Zbytek platí komerční pojišťovny, což se týká hlavně domácností a podniků. S nápravou škod na veřejném majetku pak musejí podle vlády pomoci samy kraje a obce, jimž ministr financí často připomíná, že jim leží miliardy korun na účtech.

Právě Moravskoslezský kraj, nejvíce zasažený povodněmi, je z pohledu naspořených peněz tím nejbohatším –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podle údajů Národní rozpočtové rady má úspory téměř 12,5 miliardy korun. Z analýzy společnosti CRIF –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Czech Credit Bureau kraj od konce roku 2020 do konce roku 2023 své úspory více než zdvojnásobil.

„Za mne osobně bych nejraději viděl půjčky státu ze strany měst a krajů, které mají přebytek volných finančních prostředků. Bylo by to oboustranně výhodné a nezhoršovalo by to stav veřejných financí,“ říká poslanec TOP 09 Miloš Nový.

„Ona to nakonec bude kombinace více zdrojů. Tedy státní rozpočet, snažíme se o evropské peníze, podílet se nepochybně budou kraje a samotné obce,“ říká místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Jenže právě již zmíněný Moravskoslezský kraj momentálně pod vedením hejtmana Josefa Bělici (ANO) počítá s tím, že to bude naopak on, kdo si řekne o peníze od vlády. „Budeme žádat o finanční pomoc od státu,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí Miroslava Chlebounová s tím, že na krajském majetku budou škody ve výši stovek milionů korun.

Kraj rozporuje data Národní rozpočtové rady - podle nich je většina ze zmíněných 12,5 miliard korun již alokovaná na různé výdaje, projekty a fondy.

Skutečné rezervy jsou podle nich nanejvýš ve stovkách milionů korun. Kraj má pro případ krizových situací Zajišťovací fond, ve kterém je momentálně k dispozici kolem 100 milionů korun. Podle Chlebounové už pak kraj disponuje pouze další stomilionovou rezervou a zůstatkem hospodaření z loňského roku ve výši necelé půl miliardy.

„Počítáme však s tím, že tyto prostředky zapojíme do připravovaného rozpočtu 2025. Vzhledem k současné situaci a k novým požadavkům na rozpočet 2025 vyvolaných povodněmi se tyto zdroje stanou ještě potřebnější,“ vysvětluje Chlebounová.

„O využití dalších zdrojů, respektive úpravách rozpočtu kraje nad rámec zdrojů tohoto fondu včetně rozhodnutí o oblastech podpory, budou orgány kraje rozhodovat až v okamžiku, kdy budou k dispozici údaje o rozsahu škod na vlastním majetku kraje,“ dodává.

Peníze od státu chce využít také jihomoravský hejtman Jan Grolich. „Vzhledem k tomu, že škody na našem majetku nejsou nijak vysoké, jsme připraveni je uhradit. Využijeme ale i dotačních prostředků ze strany státu a pomůžeme s jejich zprocesováním i obcím. Podobně jako po tornádu,“ řekl Seznam Zprávám.

Na jihu Čech jsou přesvědčeni, že situaci zvládnou díky vlastním úsporám. „My jsme připraveni, máme peníze ve fondu. Jsme připraveni z krajských peněz pomoct i všem samosprávám,“ říká jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Celkem má jihočeský kraj úspory ve výši deseti miliard korun. „Ve fondu rezerv a rozvoje máme šest miliard a na obnovu po povodních můžeme z vlastních úspor uvolnit tolik peněz, kolik bude třeba. Sami od sebe žádnou žádost o pomoc od státu neplánujeme,“ dodal náměstek pro finance a ekonomiku Tomáš Hajdušek z ODS.

Pardubický hejtman Martin Netolický (SOCDEM) neočekává velké škody na krajském majetku, kraj je ale podle něj připraven finančně pomoci obcím. „Určitě nebude v možnostech obcí to ufinancovat. Investiční rezervy máme a jsme připraveni pomoci,“ uvedl Netolický.

Mezi vládními politiky zatím není shoda na tom, jestli kvůli povodním trvat na plánovaných deficitech rozpočtu pro roky 2024 a 2025, nebo je odpískat. Třeba Starostové a lidovci volají po tom, aby se ministr financí Stanjura nejprve pokusil najít rezervy.

„Vždyť – jak to tak bývá – ne všechny položky státního rozpočtu budou naplněny, a bavme se tedy o přesunech. Dále uvidíme po třetím čtvrtletí, jak se budou vyvíjet daňové příjmy. Teprve pokud vyčerpáme výše zmíněné, bavme se o zvýšení schodku,“ žádá Vlček ze STAN.

Podobně mluví poslanec Michael Kohajda z KDU-ČSL: „Primárně bych hledal možnost v rámci daného resortu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ převést peníze z části, která je méně důležitá, na účely související s odstraňováním povodňových škod. Následně by bylo vhodné využít nespotřebované prostředky určené na výdaje v jiných resortech. Navýšení schodku rozpočtu považuji až za poslední možnost řešení aktuální situace.“

Zastání s navýšením schodku tak paradoxně našel Zbyněk Stanjura hlavně v TOP 09, ve straně jindy bojující za rozpočtovou přísnost. Ta argumentuje, že likvidace škod po povodni je něco, co má vysokou podporu veřejnosti, takže nelze čekat, že bude někdo zarytě bránit číslo deficitu za cenu odmítnutí pomoci lidem v nouzi.

„Držet se jakobínsky schváleného schodku, je-li země postižena ničivou přírodní katastrofou, nelze podle mého názoru obhájit,“ míní poslanec TOP 09 Miloš Nový.

AKTUALIZOVÁNO: Doplnili jsme o komentář Moravskoslezského kraje k údajům Národní rozpočtové rady.