Článek
Vláda hledá peníze na financování škod po povodních. Sice ještě neznáme jejich přesný rozsah, ale dvě věci už jsou jisté.
- Zaprvé: Vládě se nepodaří udržet plánovaný letošní schodek 252 miliard korun.
- Zadruhé: Do financování se budou muset výrazně zapojit také kraje a obce se svými penězi.
„To prostě není možné, v nejbližších dnech budu jednat s opozicí o novele rozpočtu 2024. Tak, aby bylo možné uvolnit potřebné prostředky již letos,“ odpověděl ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS na dotaz Seznam Zpráv, zda to půjde zvládnout bez navyšování schodku.
„Bude záležet na celkovém rozsahu škod. Ze zkušenosti z let 1997 a 2002 víme, že ze státního rozpočtu se sanuje přibližně 25 procent celkových škod,“ dodal.
Povodně: Aktuální situace v ČR
Většina území Česka bojuje s povodněmi a následky živlu – podívejte se na povodňovou mapu. Lidé jsou evakuováni, velká voda usmrtila pět lidí.
Aktuálně; Jak pomoci | Krizové linky | Jak vyřídit pojistku | Co s vytopeným domem | Škody na mapě | Proč povodně přišly
Mohlo by vás zajímat; Co dělat při povodních | Evakuační zavazadlo | Povodňové stupně | Stoletá voda | Tisíciletá voda | Povodně 2002 | Povodně 1997 | Povodně v Evropě | Česko před a po povodni | Oběti i škody povodňové historie
Zbytek platí komerční pojišťovny, což se týká hlavně domácností a podniků. S nápravou škod na veřejném majetku pak musejí podle vlády pomoci samy kraje a obce, jimž ministr financí často připomíná, že jim leží miliardy korun na účtech.
Právě Moravskoslezský kraj, nejvíce zasažený povodněmi, je z pohledu naspořených peněz tím nejbohatším – podle údajů Národní rozpočtové rady má úspory téměř 12,5 miliardy korun, drtivou většinu z nich na běžných účtech. Z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau kraj od konce roku 2020 do konce roku 2023 své úspory více než zdvojnásobil.
„Za mne osobně bych nejraději viděl půjčky státu ze strany měst a krajů, které mají přebytek volných finančních prostředků. Bylo by to oboustranně výhodné a nezhoršovalo by to stav veřejných financí,“ říká poslanec TOP 09 Miloš Nový.
„Ona to nakonec bude kombinace více zdrojů. Tedy státní rozpočet, snažíme se o evropské peníze, podílet se nepochybně budou kraje a samotné obce,“ říká místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Jenže právě již zmíněný Moravskoslezský kraj momentálně pod vedením hejtmana Josefa Bělici (ANO) počítá s tím, že to bude naopak on, kdo si řekne o peníze od vlády. „Budeme žádat o finanční pomoc od státu,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí Miroslava Chlebounová s tím, že na krajském majetku budou škody ve výši stovek milionů korun.
Kraj má podle ní pro případ krizových situací Zajišťovací fond, ve kterém je momentálně k dispozici 108 milionů korun. Proč kraj prostě nepoužije na následky povodní a pomoc obcím našetřené miliardy?
„O využití dalších zdrojů, respektive úpravách rozpočtu kraje nad rámec zdrojů tohoto fondu včetně rozhodnutí o oblastech podpory, budou orgány kraje rozhodovat až v okamžiku, kdy budou k dispozici údaje o rozsahu škod na vlastním majetku kraje,“ dodala.
Peníze od státu chce využít také jihomoravský hejtman Jan Grolich. „Vzhledem k tomu, že škody na našem majetku nejsou nijak vysoké, jsme připraveni je uhradit. Využijeme ale i dotačních prostředků ze strany státu a pomůžeme s jejich zprocesováním i obcím. Podobně jako po tornádu,“ řekl Seznam Zprávám.
Kraje: Rezervy máme
Na jihu Čech jsou přesvědčeni, že situaci zvládnou díky vlastním úsporám. „My jsme připraveni, máme peníze ve fondu. Jsme připraveni z krajských peněz pomoct i všem samosprávám,“ říká jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
Celkem má jihočeský kraj úspory ve výši deseti miliard korun. „Ve fondu rezerv a rozvoje máme šest miliard a na obnovu po povodních můžeme z vlastních úspor uvolnit tolik peněz, kolik bude třeba. Sami od sebe žádnou žádost o pomoc od státu neplánujeme,“ dodal náměstek pro finance a ekonomiku Tomáš Hajdušek z ODS.
Pardubický hejtman Martin Netolický (SOCDEM) neočekává velké škody na krajském majetku, kraj je ale podle něj připraven finančně pomoci obcím. „Určitě nebude v možnostech obcí to ufinancovat. Investiční rezervy máme a jsme připraveni pomoci,“ uvedl Netolický.
Mezi vládními politiky zatím není shoda na tom, jestli kvůli povodním trvat na plánovaných deficitech rozpočtu pro roky 2024 a 2025, nebo je odpískat. Třeba Starostové a lidovci volají po tom, aby se ministr financí Stanjura nejprve pokusil najít rezervy.
„Vždyť – jak to tak bývá – ne všechny položky státního rozpočtu budou naplněny, a bavme se tedy o přesunech. Dále uvidíme po třetím čtvrtletí, jak se budou vyvíjet daňové příjmy. Teprve pokud vyčerpáme výše zmíněné, bavme se o zvýšení schodku,“ žádá Vlček ze STAN.
Podobně mluví poslanec Michael Kohajda z KDU-ČSL: „Primárně bych hledal možnost v rámci daného resortu – převést peníze z části, která je méně důležitá, na účely související s odstraňováním povodňových škod. Následně by bylo vhodné využít nespotřebované prostředky určené na výdaje v jiných resortech. Navýšení schodku rozpočtu považuji až za poslední možnost řešení aktuální situace.“
Zastání s navýšením schodku tak paradoxně našel Zbyněk Stanjura hlavně v TOP 09, ve straně jindy bojující za rozpočtovou přísnost. Ta argumentuje, že likvidace škod po povodni je něco, co má vysokou podporu veřejnosti, takže nelze čekat, že bude někdo zarytě bránit číslo deficitu za cenu odmítnutí pomoci lidem v nouzi.
„Držet se jakobínsky schváleného schodku, je-li země postižena ničivou přírodní katastrofou, nelze podle mého názoru obhájit,“ míní poslanec TOP 09 Miloš Nový.
