Vláda přislíbila, že učitelé dostanou přidáno. Plán ale vyjde na 50 miliard

Školské odbory požadují, aby příští rok vzrostly platy pedagogických pracovníků o 15 procent. Vypadá to jako poměrně ambiciózní plán, vezmeme-li v potaz, že vláda ve středu navýšila od ledna zmražené platy některých státních zaměstnanců jen o 10 procent.

Vláda ale nemá jinou možnost, pokud chce naplnit své programové prohlášení a také novelu zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila v polovině srpna. Oba dokumenty totiž shodně počítají s tím, že pedagogičtí pracovníci budou brát 130 procent průměrné mzdy.

Loni to bylo podle odborů ale jen necelých 119 procent. Průměrný plat pedagogického pracovníka sice postoupil na 44 936 korun, ale aby vláda dostála svému slibu už loni, musel by každý učitel dostat o 4,5 tisíce měsíčně víc, tedy přes 49 tisíc korun.

Místo toho ale letos slib ještě nabral manko: ze slíbených tří procent navíc škrtnul jedno procento ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), a tak poměr k průměrné mzdě poklesne ke konci roku pravděpodobně až ke 113 procentům.

„Byli jsme ujištěni, že vláda bere naše požadavky v potaz a že se o financích bude jednat,“ říká šéf školských odborů František Dobšík.

Fialova vláda tak zatím nenavázala na bezprecedentní úspěch předchozího Babišova kabinetu, který konečně dostal Česko ze dna mezinárodních srovnání.

Ještě v roce 2017 se Česko pohybovalo na úplném chvostu tabulek, které dávají vedle sebe plat učitelů a zbylých vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Podle posledních dat z roku 2019 ale pod sebe konečně dostalo alespoň Maďarsko, Itálii a Slovensko. Teprve v příštích letech se ale do srovnání dostanou ještě výrazné nárůsty do platů v letech 2020 a 2021.

„Pedagogové to budou vědět ve chvíli, kdy dokončíme debatu o státním rozpočtu,“ nechtěl být zatím konkrétní ohledně navýšení platů učitelů premiér Petr Fiala (ANO).

Udržet platy učitelů, asistentů pedagoga nebo vychovatelů na konečně trochu přiměřené úrovni je přitom naprosto zásadní pro budoucnost českého vzdělávání. V následujících letech musí totiž Česko počítat s odchodem silných ročníků učitelů do důchodu a zároveň s narůstajícím počtem dětí na základních i středních školách a ještě k tomu přílivem ukrajinských uprchlíků.

Pokud ale neuvidí nastupující studenti vysokých škol povolání učitele jako perspektivní, nemá české školství šanci obstát. A u platu všechno začíná.

„Uzrál čas, aby si stát ohledně platů pedagogů trochu svázal ruce. Jde o naprosto zásadní krok pro budoucnost země, protože každoroční nejistota ohledně výše platů znejasňuje zájemce o tuto profesi,“ je přesvědčený ekonom Daniel Münich, že stát by se měl skutečně povinně zavázat, že platy pedagogů si udrží jasnou hodnotu.

Ze studie IDEA, na které se Münich spolupodílel, mimo jiné vychází, že díky dorovnání platů jsou školy zajímavými zaměstnavateli pro začínající pedagogy. Víc než polovina z nich si vydělá víc než jejich vysokoškolsky vzdělaní kolegové. Tahle lichotivá statistika se ale otáčí v neprospěch třicátníků a čtyřicátníků ve školství. V tomto věku se totiž kariérně více daří v podnikatelské sféře. Proto aby ze školství lidé v tomto produktivním věku neutíkali, musí podle autorů studie Ministerstvo školství tlačit na udržení platů.

„Vláda schválila návrh zákona mj. zakotvující poměr platu pedagogických pracovníků k průměrné mzdě v národním hospodářství s navrženou účinností od 1. 1. 2024. Vláda tímto krokem naplňuje své programové prohlášení a bude povinna pro rok 2024, ale i pro další roky odpovídající objem finančních prostředků zajistit. Co se týká odměňování pracovníků škol v roce 2023, to bude teprve předmětem jednání vlády v měsíci září,“ nehodlá zatím nastínit svou představu o růstu platů ani ministr školství Vladimír Balaš (STAN).

Pokud by se měl vládní příslib promítnout už do platů v příštím roce, vyšlo by to veřejné rozpočty na 31 miliard korun navíc. A to v okamžiku, kdy letošní bilance státní pokladny míří ke schodku 330 miliard.

Školské odbory proto přicházejí s nabídkou postupného zvyšování platů pedagogických pracovníků, aby 130 procent dosáhly až v roce 2025. Tehdy by měl jejich plat dosáhnout 62 tisíc korun při průměrné mzdě téměř 48 tisíc, kterou predikuje Ministerstvo financí. Příští rok by se tak jejich úroveň měla zvýšit o 15 procent, v roce 2024 o 10 procent a nakonec by se přidalo dalších 7 procent. Dohromady by se tak navýšily výdaje na platy pedagogických pracovníků během tří let o 50 miliard korun.