Vláda pod tlakem: Pusťte rychle na trh desítky tisíc neobydlených bytů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku jsou desetitisíce, možná statisíce dlouhodobě neobydlených bytů. Pokud by se vrátily do oběhu, pomohly by vyřešit bytovou nouzi stovkám tisíc lidí.

Problém je, že vznikla obava, zda se byty podaří uvolnit do konce volebního období této vlády. Řada osobností proto podepsala výzvu iniciativy Za bydlení adresovanou premiérovi Petru Fialovi (ODS). Na šéfa kabinetu apelují, aby tuto příležitost dotáhl do finále.

Za výzvou stojí přes 40 organizací zaměřených na práci s lidmi v bytové nouzi. Připojil se ale například i předseda České komory architektů Jan Kasal, biskup Tomáš Holub nebo zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Rozhýbání trhu s byty si slibují od zákona o podpoře v bydlení, který připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Zjednodušeně řečeno, zákon přichází s poradenstvím pro lidi v bytové nouzi a zároveň ovšem se systémem garancí pro vlastníky bytů.

Stát se skrze obce zaručí, že v případě potíží zaplatí nájem nebo další výlohy. Díky čemuž nebudou majitelé nyní prázdných bytů v nejistotě. Garanti, tedy například města nebo obce, budou průběžně dostávat od státu peníze: například 30 tisíc korun ročně za každou takto podpořenou domácnost.

Zákon se dostal na vládu minulý týden, ale jeho projednání bylo přerušeno.

„Zákon je dokončený, okomentovaný ze všech odborných směrů a prodiskutovaný s lokálními aktéry. Když ale dorazil na vládu, odložili jej na neurčito. V tuto chvíli vůbec není jasné, kdy se projedná. Vytváří to určitý tlak, aby jej vůbec stihli schválit,“ obává se Mikoláš Opletal, mluvčí iniciativy Za bydlení.

Součástí výzvy je, aby vláda zákon co nejdříve schválila. Zároveň ale představitelé iniciativy žádají i o možnost problém osobně premiérovi Fialovi představit.

„Jednání s poskytovateli sociálních služeb, s lidmi, již mají přímou praxi s nástroji, které jsou v zákoně obsažené, do této chvíle neproběhlo. Náš pohled, naši zkušenost pan premiér nemá, a tím pádem by bylo namístě se setkat a probrat to s ním,“ míní Opletal.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) propočítává, že neřešení bytové nouze stojí stát čtyři miliardy korun ročně. „To je skoro půl milionů korun za hodinu. Doufám, že koaliční partneři přijdou s návrhy, na které se vyplatí čekat,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Odkazuje mimo jiné na rostoucí náklady na příspěvky na bydlení, které stát proplácí lidem s vysokými nájmy.

„Zákon počítá s mapováním bytové situace, které nám pomůže správně nastavit investice do výstavby a rekonstrukcí. Právě nedostatek dat byl jedním z důvodů, proč na celé čáře selhaly investice do bydlení za minulé vlády,“ tvrdí Bartoš. Upozorňuje, že přijetí zákona o podpoře bydlení je jednou z podmínek k čerpání 10 miliard z Národního plánu obnovy.

Minulý týden po jednání vlády ČTK informovala, že bylo jednání přerušeno kvůli přetrvávajícím rozporům. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) zmínil, že bude třeba ještě o obsahu normy jednat se samosprávami. A ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nesouhlasil s plánovaným vytvořením zhruba 200 nových úřednických míst.

A právě přibližně dvě stě nových pracovníků, kteří mají na úrovni obcí s rozšířenou působností zajišťovat nově vytvořená kontaktní místa pro bydlení, zůstává třecí plochou.

Zástupci samospráv se totiž obávají, že od státu na provoz nedostanou finance.

„Svaz měst a obcí dlouhodobě upozorňuje na nedostatečné financování sociální práce v obcích ze strany státu. Sociální práce je výkonem přenesené působnosti, která však není ze strany státu hrazená v plné výši. Dle průzkumu svazu v řadě případů dotace na výkon sociální práce nepokrývá ani 50 procent skutečných nákladů,“ ohrazovali se zástupci samospráv během připomínkového řízení.

Sdružení místních samospráv zase v připomínkách upozorňovalo, že zákon představuje pro obce s rozšířenou působností vysokou administrativní náročnost.

Ivan Bartoš přesto věří, že se vláda k projednání vrátí co nejdříve a návrh nebude „vykostěný o zásadní nástroje“.