Článek
Po důchodech hlavních představitelů komunistického režimu se sníží penze i u dalších někdejších funkcionářů.
Návrh důchodové novely schválila vláda. Norma počítá také s dvouletým odkladem změny ve vyplácení důchodů z takzvaného klouzavého na kalendářní měsíc na červenec 2027. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nemá totiž hotový informační systém, který by přechod umožnil.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už na podzim mluvil o dvou až dvou a půl tisících lidí.
„Poté, co úspěšně proběhla první vlna, tak jsme se shodli s Ministerstvem práce a sociálních věcí na tom, že by se mělo pokračovat a dosáhnout na nižší funkcionáře a ještě víc okruh osob rozšířit do regionů. Aby to mělo dopad na prominenty regionálního významu, kteří mnohdy byli okresní a krajští carové,“ popisuje pro Seznam Zprávy Kamil Nedvědický, první náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Rozšířený okruh tak míří na funkcionáře na krajské a okresní úrovni, jako jsou třeba náčelníci štábů lidových milicí nebo ideologičtí a církevní tajemníci.
„Pořád je to vysoký stranický aparát, plus to míří na příslušníky Státní bezpečnosti z těch útvarů, které byly nejvíce nasazovány proti politickým odpůrcům,“ vysvětluje náměstek.
Princip přitom zůstává stejný jako u první vlny snižování důchodů. Penze klesne o 300 korun za každý i započatý rok, co daná osoba vykonávala zákonem specifikovanou prominentní funkci.
Důchody by se mohly rozšířené skupině osob začít snižovat od listopadu 2026. „Potřebujeme několikaměsíční lhůty pro identifikaci, dodání podkladových dat,“ zdůvodnil ministr práce Jurečka.
Ještě širší okruh?
Podle Kamila Nedvědického je možné, že se v budoucnu naváže i dalším rozšířením okruhu komunistických prominentů. Šlo by ale o politické rozhodnutí.
„Kde já vidím velké úskalí u případného dalšího rozšiřování, je to, že narážíme na problém lidí, kteří pokračovali v práci dál i po roce 1989. Já osobně bych nechtěl posuzovat, co je víc: Jestli to, že sloužili tři, pět nebo deset let totalitnímu režimu v nějaké pozici a pak 30, 35 let demokratickému režimu. Co má převážit?“ reaguje náměstek ÚSTRu na dotaz, jestli si dokáže představit prostor pro další rozšiřování.
Marian Jurečka nicméně na tiskové konferenci popsal, že jde v případě druhého rozšíření okruhu komunistických prominentů společně s navýšením důchodů účastníkům odboje o symbolickou tečku „toho, co lze s časovým odstupem 35 let udělat“.
U prvního okruhu komunistických funkcionářů, kterým se snížily důchody od března 2024, měl Ústav pro studium totalitních režimů dohledat zhruba 4000 osob z řad nejvýznamnějších prominentů. Tedy od členů nebo kandidátů Ústředního výboru Komunistické strany, přes vedoucí tajemníky, členy vlády, představitele Národního shromáždění po generální prokurátory a plukovníky či generály, nebo členy Hlavního štábu Lidových milicí.
Reálně se ale podle dat, které Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo, důchody snížily 177 prominentům. Ze čtyř tisíc dohledaných osob, které zastávaly zákonem stanovené funkce, totiž žilo 220 z nich.
Je otázka kolik prominentů žije
Redakce Seznam Zpráv má k dispozici vyhodnocovací zprávu, ve které se detailněji píše o důvodech, proč v některých případech nebylo možné důchody snížit.
Jedna osoba zemřela před začátkem účinnosti zákona, dalších osm zemřelo před vydáním rozhodnutí. Jedna osoba pobírá důchod na Slovensku a devět osob pobíralo důchod, který nepřesahoval stanovenou minimální výši, a tedy nebyl snížen (v první vlně byla částka stanovena na 18 674 korun, v roce 2025 se pracuje s 19 020 korunami - částku zvyšuje rostoucí základní výměra důchodů, pozn. red.).
„Teď předpokládáme, že to budou tisíce jmen, ale kolik jich bude naživu, to je otázka. Čím jdeme níž, tím by měli být lidé logicky mladší, věkový průměr by se měl snižovat, ale to jsou samozřejmě pouze odhady,“ popisuje Kamil Nedvědický, že není možné dopředu odhadnout, kolika konkrétním osobám budou důchody snížené.
Z vyhodnocovací zprávy k první vlně snižování z loňského jara přitom plyne, že průměrný věk prominentů byl bezmála 85 let. Nejstaršímu prominentovi bylo 97 let, nejmladšímu pak 66 let.
Práci badatelů komplikuje i fakt, že archivní záznamy o prominentech a jejich funkcích je potřeba propojit s konkrétními osobami s rodným číslem.
„V personálních spisech nebo jmenovacích dekretech funkcionáři neměli rodná čísla, prostě se tam nepsala. Tady je role Ministerstva práce, protože nemáme přístup do registrů. Musíme toho člověka ztotožnit, co nejvíce to jde, a pak to rodné číslo objevuje Česká správa sociálního zabezpečení, Ministerstvo vnitra nebo obrany, to znamená poskytovatelé důchodů,“ vysvětluje první náměstek ústavu.
Z dat, které na podzim prezentovalo Ministerstvo práce, plyne, že nejvíce byl krácen důchod v první vlně u jedné osoby o 7075 korun, v průměru pak o 1473 korun. Přesto průměrná penze osob v první vlně po snížení představovala 24 254 korun. Přičemž průměrný důchod všech penzistů v zemi podle České správy sociálního zabezpečení k září 2024 představoval částku 20 670 korun.
Aktualizace: Doplnili jsme informace o schválení návrhu vládou.
