Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh úhradové vyhlášky na příští rok. Svou představu o rozdělení peněz mezi jednotlivé segmenty zdravotních služeb rozeslalo k připomínkám a čeká na reakce. Ty budou bouřlivé z několika důvodů.
Na „mikroekonomické“ úrovni už se začali ozývat někteří poskytovatelé. Největší rozčarování zažívají praktičtí lékaři. V důvodové zprávě k vyhlášce se píše, že hlavní prioritou při tvorbě předpisu bylo „podpořit kvalitní a dostupnou péči u poskytovatelů zdravotní péče, zejména péči o děti a primární péči včetně péče stomatologické“. Když si ale návrh přečetli zástupci praktických lékařů pro dospělé, byli dost udivení.
„Nemám důvod si myslet, že by pan ministr nechtěl splnit, co slíbil. Spíš to na mě dělá dojem, že někteří úředníci nepochopili přesně zadání. Věřím, že si to vysvětlíme,“ prohlásil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka a lakonicky dodává: „Příslib, že primární péče dostane lepší podmínky, tu byl. Návrh úhradové vyhlášky tak nevypadá.“
Ministerstvo zdravotnictví sice deklaruje, že úhrady by praktikům měly stoupnout o osm procent, podle výpočtů praktiků to však v návrhu vypadá sotva na poloviční zvýšení, přičemž jejich sdružení trvá na tom, že jejich segment by měl příští rok vyrůst alespoň o 10 procent.
Praktikům vadí také navržené finanční postihy (snížení „kapitační“ platby za pacienta v kartotéce) pro lékaře, kteří odmítnou sloužit pohotovostní služby v nemocnicích, a špatně navržená podpora pro takzvané sdružené praxe. To jsou takové ordinace, v nichž se střídá více lékařů, třeba i na částečné úvazky. V době nedostatku praktiků je to jedna z cest, jak zvýšit především místní dostupnost primární péče. Zástupci ministerstva slibují, že se námitkami budou zabývat.
Návrh vyhlášky se nelíbí ani ambulantním specialistům. Rada jejich sdružení sice na svém jednání uvítala některé prvky ve vyhlášce, ale kritika v zápisu z tohoto jednání převažuje. Ambulantní specialisté odmítají jakýkoli pokles ceny „svých“ bodů (tedy finančního ohodnocení svých výkonů) a dožadují se přinejmenším zachování ceny bodu na letošní úrovni.
Návrh na snížení ceny některých výkonů vnímají „jako snahu o bagatelizaci nárůstu našich nákladů na základě raketového zdražení všech nákladových položek nutných pro fungování našich ambulancí“.
A ještě si neodpustí rýpnutí přímo do ministra. Ohledně zvýšených nákladů v důsledku inflace píšou: „Považujeme za zajímavé, že tohoto faktu si navrhovatel vyhlášky je evidentně vědom u oboru 403, ale u ostatních dotčených to, jak se zdá, ignoruje.“ Obor 403 je podle oficiálního číselníku odborností radiační onkologie, tedy obor, v němž jako lékař působí ministr zdravotnictví Válek.
Námitek proti návrhu vyhlášky se nepochybně sejde ještě více. To, co Ministerstvo zdravotnictví poslalo k připomínkám, je totiž zajímavé i z „makro“ pohledu. Na první pohled zaujme, že celkový účet systému veřejného zdravotního pojištění, tedy zjednodušeně jakýsi rozpočet zdravotnictví, je plánován (opět, stejně jako letos) jako deficitní.
O hospodaření zdravotnictví v letošním roce ministerstvo bezelstně píše: „Ministerstvo vydalo vyhlášku na rok 2023 tak, aby nastavené parametry úhrad respektovaly předpokládané finanční možnosti systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2023 a aby předpokládané výdaje systému nepřevýšily předpokládané příjmy o vyšší částku, než činí zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven.“ Jinými slovy zapomeňte na to, že by systém měl vytvářet nějaké věrohodné rezervy pro stav nouze.
Příští rok má být politika zjevně podobná. Návrh úhradové vyhlášky na rok 2024 počítá s tím, že výdaje zdravotních pojišťoven budou zhruba o osm miliard vyšší než jejich příjmy. Celkové náklady systému veřejného zdravotního pojištění příští rok přesáhnou psychologickou hranici 500 miliard korun (dle návrhu vyhlášky 507,8 miliardy), zatímco příjmy by měly zůstat těsně pod ní (499,5 miliardy).
Celkově by podle návrhu měly růst náklady na zdravotní péči meziročně o 34 miliard, tedy o 7,4 procenta. Ambulantní péče si prý celkově polepší o 8,2 procenta, nemocnice o 7,7 procenta, náklady na lékárny a léky na recept či zdravotnické prostředky na poukaz by měly růst o 4,8 procenta.
Ministerstvo v návrhu vyhlášky přiznává, že onen osmimiliardový deficit, který vznikne, neponesou všechny zdravotní pojišťovny stejným dílem. Zatímco VZP, která obsluhuje na 60 procent všech pojištěnců, by měla vykázat schodek 1,7 miliardy (20 procent celkového schodku), o drtivou většinu deficitu se podělí menší zaměstnanecké pojišťovny. „U dvou zdravotních pojišťoven dojde ke konci roku 2024 ke snížení zůstatků na fondech na minimální hodnoty,“ píše se v důvodové zprávě k návrhu vyhlášky.
To znamená, že dvě zdravotní pojišťovny vyčerpá hospodaření v příštím roce tak, že jim nezůstanou prakticky žádné rezervy. Konkrétní jména ministerstvo neuvádí. Jedním „favoritem“ je nepochybně Vojenská zdravotní pojišťovna, která má zůstatky na účtech přepočtené na počet klientů dlouhodobě ze všech pojišťoven nejnižší.
Lze tedy očekávat, že další námitky proti navržené podobě vyhlášky ještě přijdou ze strany Svazu zdravotních pojišťoven, který zaměstnanecké pojišťovny sdružuje. Není pravděpodobné, že by se mu návrh na další deficitní rok zamlouval.
Ministerstvo zdravotnictví se zaklíná tím, že v odhadech vychází z predikcí Ministerstva financí, které bývají spíše konzervativní, takže celkové saldo systému může být o něco lepší. To je ale poněkud slabá útěcha. Zdravý systém by měl být schopen v dobách, které z pohledu zdravotnictví nejsou nijak mimořádné (například nečelíme nebezpečné pandemii), rezervy vytvářet, nikoli je rozpouštět.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
