Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Ministerstvo zdravotnictví hasí požáry ad hoc opatřeními a mimořádnými dodávkami a současně chystá novelu lékových zákonů, která má podobným nepříjemnostem předcházet.
Zjednodušeně řečeno, chce požadovat po výrobcích či distributorech léků, aby povinně drželi dvouměsíční skladové zásoby vybraných léčiv, což by vytvořilo jistý „polštář“ pro případné výpadky. Podrobněji se této debatě budu věnovat v některé z příštích Vizit.
Problém je ale mnohem širší a samotné přepisování českých paragrafů jej vyřeší jen stěží.
Zajímavou analýzu zpracovala nedávno pro Českou asociaci farmaceutických firem (ČAFF) společnost Deloitte. Jejím hlavním účelem bylo vykreslit český segment výroby léčiv jako důležitý pro ekonomiku státu. Řeč je tedy o výrobě léků, jejichž originálům vypršela patentová ochrana, tedy takzvaných léčiv generických, v případě složitých a drahých biologických přípravků se mluví o léčivech biosimilárních.
V analýze je několik zajímavých údajů důležitých i pro současnou debatu o aktuálním stavu a budoucnosti českého a evropského lékového trhu. Českým výrobcům generik se obecně daří dobře. Za rok 2020 utržili 55 miliard korun, přímo zaměstnávají kolem 14 tisíc lidí, kteří si v úhrnu přijdou na nadprůměrné výdělky. Farmaceutická výroba také naplňuje definici branže „s vyšší přidanou hodnotou“.
Protože analýza vznikala už v polovině loňského roku, nereaguje přímo na aktuální výpadky některých léčiv, ale obecně shrnuje delší dobu známá rizika, jimž český a evropský trh čelí. Kromě rizik spojených s inflací (rostoucí ceny vstupů) a tvrdou cenovou regulací je tématem číslo jedna soběstačnost. Respektive silná závislost na asijské produkci samotných základů léků, takzvaných aktivních léčivých látek neboli API.
Jednoduše řečeno, je sice hezké, že například některé sirupy na snižování dětské horečky vyrábíme v Evropě, ale aktivní léčivou látku, kterou v evropské fabrice do sirupu mícháme (klasicky třeba paracetamol nebo ibuprofen), musíme dovézt z Číny, případně z Indie.
Tyto dvě země dohromady ovládají například skoro 80 procent světové produkce ibuprofenu a dvě třetiny produkce paracetamolu. A nejde zdaleka jen o tyto dvě látky, ale o stovky dalších. Takže když jsou v Asii logistické nebo jiné potíže s výrobou a dodávkami těchto látek, evropské výrobní linky drhnou a lékárny hlásí výpadky.
Evropská závislost na asijské produkci sahá tak daleko, že už ji vyhodnotila jako bezpečnostní a strategické riziko i Bezpečnostní a informační služba.
„Ani si neumíme představit, co by se dělo, kdyby Čína v důsledku nějaké mezinárodní krize či konfliktu zastavila výrobu léků pro Evropu,“ citují Hospodářské noviny slova šéfa BIS Michala Koudelky na bezpečnostní konferenci v Poslanecké sněmovně. Jak upozornil Deník N, na vládě se o problému samozřejmě ví, jenom se neví, kdo a jak ho má řešit – agendu si přehazují ministerstva zdravotnictví a průmyslu.
Navíc je zjevné, že řešení těžko půjde vymyslet jen v České republice. Na asijské produkci API je silně závislý celý evropský (a do velké míry také americký) trh. Snahy přesunout alespoň část výroby účinných látek na evropský kontinent existují, například ve Francii nebo Irsku rostou nové továrny.
Jde ale o ekologicky náročnou chemickou výrobu, takže je to na dlouhé lokte a v důsledku lze očekávat rostoucí tlak na růst cen léků. Evropané se budou muset postupně učit, že je lepší mít v lékárnách dražší léky než tam nemít žádné.
Domácí léková politika je nepochybně důležitá. Témata jako legální i nelegální reexporty léků, tvorba ceny hrazených léčivých přípravků nebo vztahy mezi výrobci, distributory a lékárnami jsou velmi důležitá a jejich rozumná řešení mohou přispívat ke stabilnější a klidnější situaci v českých lékárnách.
Nad evropským trhem ale visí velký Damoklův meč ukovaný z výsostně nadnárodních, strategických a geopolitických surovin. A tady musí vstoupit do hry jednotný unijní půlmiliardový trh jako celek.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
