Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Začátek roku je ve zdravotnictví obdobím, v němž se tradičně koncentrují a rozšiřují obavy o vývoj v roce následujícím. Už v březnu totiž začnou první jednání o úhradách péče v roce 2024. A předtím je dobré si rovnou vymezit některé pozice, aby bylo jasné, s čím do jednání o devět a více měsíců vzdálené budoucnosti jdete.
Svaz zdravotních pojišťoven proto už 11. ledna vydal zprávu, že v letošním roce budou plátci zdravotní péče opět hospodařit s deficitem, což značně zkomplikuje jednání o cenách péče v roce příštím. „Pojišťovny těžko budou moci podle aktuálních odhadů nabídnout víc než tří- až čtyřprocentní navýšení, zatímco poskytovatelé budou i kvůli inflaci nespíš očekávat výrazně víc,“ odhaduje ředitel svazu Ladislav Friedrich.
Odhad inflace pro celý letošní rok se dnes pohybuje nad devíti procenty – Česká národní banka v poslední predikci z loňského podzimu počítá s hodnotou 9,1 procenta, Ministerstvo financí ve své prognóze předpovídá 9,5 procenta. Takže Friedrich má nejspíš pravdu, když předpokládá, že nabídkou čtyřprocentního nárůstu úhrad zdravotníky neuspokojí.
Svaz letos očekává v hospodaření zdravotních pojišťoven díru o celkové velikosti 12 miliard korun, na což prý ještě postačí rezervy na účtech: „Deficit v roce 2023 se ještě uhradí ze zůstatků na fondech pojišťoven, ale už se nebezpečně přiblížíme hranici, kdy nebude z čeho dál čerpat.“
Potíž je z hlediska pojišťoven v tom, že příjmy systému veřejného zdravotního pojištění porostou letos zhruba o 7,4 procenta, zatímco výdaje stoupnou o 8,5 procenta – to je navýšení úhrad, které v loňském vysoce inflačním roce nadiktovalo pojišťovnám Ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou.
Z pohledu zdravotnických zařízení od velkých nemocnic až po poslední malou ordinaci problémy spočívají právě v inflaci. Ceny za loňský rok stouply v průměru o 15,1 procenta, s čímž loňské úhrady vůbec nepočítaly. Letošní růst úhrad je blíže očekávané letošní inflaci, ale kumulovaný reálný pokles příjmů zdravotnických zařízení za loňský a letošní rok není a nebude zanedbatelný.
Jinými slovy, jak mi jednou obecně vysvětloval finanční náměstek z jedné velké nemocnice: Navýšení úhrady o osm procent při 15procentní inflaci je ze strany ministerstva (případně pojišťoven) žádostí o 7procentní slevu na poskytovanou péči, protože snížení objemu poskytnuté péče o sedm procent není pro nikoho přijatelné.
Další nesnáz je na straně státu. Opět není jasné, jak vysoká bude v příštím roce platba za státní pojištěnce. A to přesto, že právě od roku 2024 přebírá určování této platby automat. Vývoj inflace je ale nyní zahalen nebývalou mlhou a pro určení platby bude rozhodující až červnová hodnota meziročního růstu cen.
Valorizační vzorec pro platby do zdravotnictví převzal stát z důchodového systému. A to těsně před tím, než právě tento vzorec kvůli vysoké inflaci způsobil důchodovému účtu schodek v desítkách miliard korun a přiblížil jeho zhroucení o několik let. Podobně jako důchody měla by i platba za státní pojištěnce růst o celou inflaci (a polovinu růstu reálných mezd, ale ten bude nyní v záporných hodnotách, takže do vzorečku nevstoupí – pokles platby se nepřipouští).
Pro letošní rok je platba za státního pojištěnce stanovena na 1900 korun měsíčně, což v celkovém vyjádření znamená, že by stát měl do zdravotnictví letos poslat zhruba 137 miliard korun.
Příští rok vzroste platba o meziroční inflaci, kterou Český statistický úřad naměří v červnu. Kolik to bude, netušíme. Kdyby valorizace počítala s inflací za rok 2022, rostla by platba o zmíněných 15,1 procenta, činila by 2187 korun a stát by za rok poslal pojišťovnám 157,5 miliardy korun. Meziročně tedy zhruba o 20 miliard víc.
V červnu ale bude inflace nejspíš menší. Když ji vzhledem k očekávanému postupnému poklesu drze odhadneme přibližně na 12 procent, vycházela by měsíční platba za pojištěnce na 2128 korun, což by pro stát znamenalo roční výdaj 153 miliard, tedy meziroční nárůst o 16 miliard proti letošnímu roku.
Zjednodušeně se tak dá spočítat, že každý procentní bod inflace, kterou statistici naměří v červnu letošního roku, bude státní kasu v roce 2024 stát 1,37 miliardy korun. Při vší nejistotě se dá směle říct, že v roce 2024 zažije zdravotnictví třetí největší nárůst příjmů od státu v historii. Covidové skoky v letech 2020 a 2021 (o 25 a 29 miliard) inflační valorizace určitě nepřekoná. Ale i nárůst o nějakých, řekněme, 14 až 19 miliard podle vývoje inflace bude věc v předcovidových letech zcela nevídaná.
Dnes je už zcela zřejmé, že důchodový systém a s ním státní kasa nebyly připravené na uplatnění valorizačního vzorce v dobách vysoké inflace. I v platbě za státní pojištěnce se nový vzoreček představí tím, že vyvine extrémní tlak na státní kasu. Uvidíme, jak na to bude Zbyněk Stanjura připraven.
Vedle důchodů se zdravotnictví každopádně stane druhou oblastí, kvůli níž se šéf státní kasy bude modlit za co nejrychlejší pokles inflace. Při pohledu na rozpočtovou politiku státu i měnovou politiku ČNB to ovšem budou muset být hodně silné a přesvědčivé modlitby.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
