Vinaři vyčíslili dopady zdanění vína. „Je to účelové,“ reagují vládní experti

Hlasitou debatu o zdanění vína provází miliardový „rozkol“ v případných příjmech do státní kasy.

Podle Ministerstva financí a Národní ekonomické rady vlády může zavedení spotřební daně na víno přinést rozpočtu okolo čtyř miliard korun navíc ročně. Naopak vinaři mluví o příjmovém plusu „pouze“ 1,45 miliardy korun a přidávají tak argument, proč víno v nejbližší době nezdanit. Takzvaná tichá (všechna nešumivá) vína mají v Česku oproti jinému alkoholu nulovou spotřební daň.

Aktéři úterní schůzky, na níž se zdanění vína řešilo, dostali za domácí úkol, ať zmíněný nesoulad v číslech při dalších jednáních vyřeší.

Vinaři se opírají o novou dopadovou studii, kterou na jednání pracovní skupiny představili. Vinařský fond ji za téměř milion korun nechal zpracovat u několika agentur.

Veřejný je však pouze třístránkový výtah z dokumentu. Není tak jasné, jak k některým číslům zpracovatelé došli. „Dokument není k zaslání kvůli smluvním podmínkám, jedině vůči členům pracovní skupiny. Je to standardní postup,“ vysvětlil šéf Svazu vinařů Martin Chlad.

Studie mimo jiné zmiňuje, že by zavedení spotřební daně na víno snížilo příjem peněz z DPH (o 610 milionů korun), vedlo by k propouštění pracovníků ve vinařství a tím pádem nižším odvodům za zaměstnance (minus 575 milionů korun), počítá i s dopady nárůstu černého trhu (minus 259 milionů korun).

V oboru podle dokumentu nyní pracuje téměř 22 tisíc lidí, při zavedení daně vypočítává pokles o více než 3700 pracovníků ve vinařství.

Spotřeba vína na osobu by podle vinařů kvůli zavedení spotřební daně klesla o pět litrů na 13,7 litru ročně, tedy o víc než čtvrtinu.

Odborníci z Národní ekonomické rady vlády dílčí čísla ze studie kritizují. Podle nich dokument především zveličuje dopady zdanění na konzumaci vína.

„Dokument od vinařů nezohledňuje, že by velká část českých vín podle návrhu měla poloviční sazbu daně. Tím, že už nyní mají čeští vinaři vyšší ceny než levná zahraniční konkurence, narostly by například o 10 procent. Při tomto nárůstu lze odhadovat výrazně menší pokles spotřeby a dopadů na česká vína, zejména z menších vinařství,“ argumentuje sociolog z PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop.

Vychází také z vlastní studie z října, v níž tvůrci doporučují reformy daňového systému. Podle ní by zdanění tichých vín přineslo do státní kasy 3,8 až 4,9 miliardy korun navíc.

Podobně to vnímá další člen poradního orgánu vlády, ekonom Karlovy univerzity Petr Janský. „Vinaři neukazují, jak k číslům došli. Tohle nelze brát příliš vážně. Je to účelové. Neprospívá to tomu, abychom měli realističtější odhady,“ reagoval.

Chlad namítá, že dopadová studie vychází z dat Eurostatu, Českého statistického úřadu i šetření mezi tisícovkou respondentů a 350 vinaři.

Naopak zpochybňuje vládní čísla. „Ministerstvo financí vycházelo jen z lineárního součinu od NERV. Vzali spotřebu vína a vynásobili uvažovanou sazbu daně,“ sdělil Chlad.

Vinaří také tvrdí, že se případná spotřební daň na tichá vína promítne do šedé ekonomiky. „Růst černého trhu je očekáván v oblasti obchodování s vínem. Nerealizované výběry daní dosáhnou 1,25 miliardy korun,“ shrnula studie.

Podle sociologa to ale může být obráceně. „Dnes je problém, že když neexistují daňové sklady u vína, není tam evidence a může to podporovat šedý trh a obcházení platby DPH. Je dost relevantní hypotéza, že by zdanění naopak šedý trh výrazně redukovalo,“ namítl Prokop.

Podle něj studie zadaná Vinařským fondem také nezohledňuje pozitivní rozpočtové efekty, které by omezení spotřeby alkoholu přineslo. „Chybí zdravotní dopady. Když uvádějí tak masivní propad spotřeby, určitě by to mělo zásadní vliv,“ namítl Prokop. Odborníci v tomto ohledu zmiňují snížení počtu dopravních nehod či nemocí a hospitalizací spojených s nižší konzumací alkoholu.

Podle Chlada vládní propočty počítaly jen s příjmovou stránkou, tu výdajovou stránku neřešily. „Také proto se i naše studie soustředila jen na příjmy v rozpočtu. Měli jsme odpovědět Ministerstvu financí – co to přinese jeho kase,“ reagoval Chlad.

Janský jde s debatou o zdanění vín ještě dál. „Vidím v něm smysl, i kdyby z toho teoreticky nebyly vybrané žádné miliardy navíc. Přece nechceme mít alkohol zdaněný jako pomerančový džus. Jde přece i o zdravotní aspekty,“ dodal.

Sociolog Prokop naopak vítá diskuzi o minimální jednotkové ceně ethanolu, kterou vinaři v úterý otevřeli.

Systém funguje v Irsku nebo Skotsku. „Tam však funguje navíc ke spotřební dani, nikoli místo ní. Minimální cena vína podle skotských pravidel je vyšší – asi 100 – 110 korun za litr při přepočtu na naše mzdy,“ reagoval.

Podle Chlada to však nejsou typičtí producenti vín. „Za nás platí, co jsme řekli. Nejdřív musíme novelou zákona udělat pořádek na našem trhu a paralelně vést debatu o změně evropské směrnice,“ řekl Chlad.

Naráží na to, že vinaři v jiných evropských velmocích mají také nulovou spotřební daň. „Třeba Francouzi sice vybírají nějaké peníze na daních, ale v úplně jiném stavu mají transparentnost trhu a systém kontrol. A při pochybení je tam existenční pokuta. Proto je to nesrovnatelné a nás by zavedením daně obětovali,“ dodal.

K minimální ceně na ethanol je zatím skeptické Ministerstvo financí. „Tímto návrhem jsme se už dříve zabývali. Zákon o cenách však neumožňuje cenově regulovat zboží z důvodu ochrany veřejného zdraví,“ reagovala mluvčí resortu Petra Vodstrčilová.

Ministerstvo nespočítalo, kolik peněz by opatření státní kase přineslo. Stanovení minimální ceny by však mělo velmi omezený rozpočtový dopad,“ doplnila.