Článek
Plánovaná revitalizace pražského hlavního nádraží a jeho okolí rozvířila vášnivé diskuze mezi veřejností i odbornou obcí. Jednou z nejhlasitějších otázek kritiků je aktuálně to, proč by měla stavba s historickou hodnotou ustupovat dřevěné střešní konstrukci.
Součástí plánované přestavby je totiž i demolice části nové odbavovací haly, architektonicky cenné budovy ze 70. let. Tu navíc Ministerstvo kultury a Národní památkový ústav označují za kulturní památku, která podléhá památkové ochraně.
O tom, zdali bude možné projekt realizovat podle vítězného návrhu, tudíž zatím není rozhodnuto.
Zadavatelé projektu nicméně nyní chtějí nové reálie nádraží představit veřejnosti formou 3D vizualizace. Virtuální prohlídku vítězného návrhu dánského studia Henning Larsen Architects si zájemci mohou detailněji projít na webu projektu. Od 10. do 21. ledna budou v budově nádraží probíhat i komentované prohlídky s VR brýlemi.
Zrekonstruovaná hala pojme dva tisíce cestujících
Předseda komise, která na konci listopadu vybrala vítěze soutěže, v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že devizou návrhu je zejména způsob, jakým aktuálně roztříštěné území propojuje do kompaktního celku. Dřevěné zastřešení, které je na první pohled hlavní dominantou projektu, podle něj nebylo rozhodujícím prvkem.
„Vím, že hodně těch reakcí je motivováno právě estetickým dopadem a samotnou architekturou té pergoly, protože je nejvýraznějším prvkem celého návrhu. A přiznám se, že z hlediska posuzování toho návrhu to nebylo úplně to, co bychom sledovali,“ vysvětluje architekt Jaroslav Wertig.
I přesto je to ale právě „dřevěná pergola“, která vyvolává nejvíce kritických otázek. A to nejen proto, že se má kvůli její výstavbě zbourat část budovy ze 70.let. Otazníky směřují například i k tomu, zdali na cestující čekající pod střechou nebude pršet.
To zástupci Nového Hlaváku vyvracejí. Dřevěnou střechu má podle návrhu pokrývat speciální ETFE fólie, která bude konstrukci chránit před povětrnostními vlivy. A součástí bude i instalace systému ochrany proti ptactvu.
Konstrukce střechy navíc počítá i se zachycováním dešťové vody, kterou bude následně možné využívat k závlaze parku.
Dominantou vítězného návrhu je dřevěná střešní konstrukce.
Studio rozdělilo Vrchlického sady – park v okolí hlavního nádraží – na tři části: kulturní zónu, „Nádražní náměstí“ a zónu pro doplňkové aktivity.
Pro srovnání: toto je aktuální pohled na vchod do hlavního nádraží v Praze.
Vizualizace výstupu z podzemního parkoviště blízko zastávek tramvají směrem ke křižovatce „U Bulhara“.
Součástí Nového Hlaváku bude i nová tramvajová trať, která povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice.
Budoucí pohled na hlavní nádraží z Vrchlického sadů.
Návrh pracuje i se zlepšením podmínek pro pěší a cyklisty.
Úprava hlavního nádraží má zlepšit napojení na pozemní hromadnou dopravu a ulevit přetížené trati mezi Vodičkovou a Jindřišskou ulicí.
Předpokládaný začátek rekonstrukce je v roce 2028 a podle předběžných odhadů by měla stát asi dvě miliardy korun.
Výhled na hlavní nádraží z jeřábu.
Aktuální pohled do interiéru hlavního nádraží v Praze.
Podle vítězného návrhu má být část nádražní haly odbourána.
To, že by na cestující pod dřevěnou konstrukcí mohlo pršet, architekti vyvracejí.
Rekonstrukci už má za sebou historická Fantova kavárna, která se nachází v patře.
Vizualizace změn v rámci rozsahu vnitřních vyhřívaných prostor.
Kromě toho návrh slibuje zvětšení vytápěných vnitřních prostor pro cestující přibližně o 1250 m2. Rozšířenou kapacitu uzavřené části haly odhadují architekti na dva tisíce osob. K čekání na vlak navíc budou moci cestující využít i nově zrekonstruované prostory v historické Fantově budově.
Realizace projektu by měla začít v roce 2028, přičemž odhadované náklady se pohybují kolem dvou miliard korun. Zadavateli projektu jsou Magistrát hlavního města Prahy, společně se Správou železnic a Dopravním podnikem hl. m. Prahy.
