Víc než rok čeká na odškodnění kvůli očkování. Předčasné, píše ministerstvo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Petr požádal v srpnu 2021 Ministerstvo zdravotnictví o finanční náhradu za to, že po očkování proti covidu-19 načas úplně ochrnul a dodnes se potýká se zdravotními problémy. Odstartoval tím maraton vyšetření, znaleckých posudků a úředních dopisů.

Nyní mu přišel další dopis z ministerstva. „Žádost o náhradu újmy byla podána předčasně, jelikož Váš zdravotní stav není ustálený,“ píše se v něm.

Petrův případ už Seznam Zprávy v minulosti popisovaly. Po očkování proti covidu-19 mu dočasně ochrnuly všechny končetiny. Po hospitalizaci, intenzivní léčbě a rehabilitacím se postupně vrátil zpátky do života. Musel ale změnit práci a zapomenout na aktivní sportování.

„Dokázal jsem se už postavit na kolečkové brusle. Dokonce už jsem si asi na dvě minuty stoupl do fotbalové brány, to mě tam kamarádi na chvíli pustili, abych si to mohl odfajfkovat. Je to jako bych se znovu učil hrát fotbal,“ popisuje svůj současný zdravotní stav Petr. Nejvíc ho dnes trápí třesoucí se ruce.

Domoci se náhrady, která ze zákona náleží každému, komu očkování proti covidu-19 způsobilo zdravotní problémy, se mu ale ani po roce a čtvrt nepodařilo.

Letos v září, tedy 13 měsíců po podání žádosti, dorazil další z řady dopisů od Ministerstva zdravotnictví, které má náhradu poskytovat. Úředníci žádali doplnění dalších, úředně ověřených lékařských zpráv. A to přesto, že ministerstvo má už od podání žádosti souhlas s nahlížením do veškeré zdravotní dokumentace.

„Příští týden jdu ke svojí neuroložce, protože můj zdravotní stav prý oficiálně stále ještě není ustálený. Ministerstvo zdravotnictví se na tom pořád točí a dokola opakuje, že nemůžeme žádat o odškodné, dokud můj zdravotní stav není ustálený. Ale nikde není psáno nebo definováno, jak vlastně ten ustálený zdravotní stav vypadá,“ namítá Petr.

Než stačil dodat nové dokumenty, přišlo letos v říjnu, tedy přesně po měsíci od prvního dopisu, další psaní z ministerstva: „Výzva zůstala bez odezvy, posouzení žádosti tím považujeme za ukončené,“ píše úřednice Denisa K. z právního oddělení ministerstva.

Ve výzvě přitom nebyla uvedená žádná lhůta na doplnění žádosti. Ze zákona je možné žádat o náhradu až tři roky od chvíle, kdy očkování spustilo nežádoucí vedlejší  účinky.

„Samozřejmě tu žádost podáme znovu,“ říká Petr.

Ministerstvo zdravotnictví se k jednotlivým žádostem nemůže vyjadřovat. Mluvčí Ondřej Jakob na dotaz Seznam Zpráv uvedl, že dosud požádalo o náhradu újmy na zdraví v důsledku očkování proti covidu-19 celkem 91 osob.

„Vyhověno nebylo žádnému z uplatněných nároků. Soudní spor není veden v těchto věcech žádný,“ popsal mluvčí.

Petr počítá s tím, že jeho spor s ministerstvem skončí před soudem. Rád by prošlapal cestu pro lidi, kteří mají stejnou zkušenost jako on. Shánění nejrůznějších dokladů, opakující se vyšetření a komunikace s ministerstvem už ho stálo mnoho času i peněz.

„Čas nepočítám vůbec. Peníze jsem po určité době počítat přestal. Už to přerostlo takovou mez, že už prostě nemůžu ustoupit, i když dělají všechno pro to, abych to udělal. Jenom zdravotní posudek, který teď po mně ministerstvo chce, mě bude stát kolem třiceti tisíc korun. Když k tomu připočtu všechny léčebné výlohy a náklady, tak už je to fakt hodně peněz,“ popisuje Petr.

„Chci to prostě dotáhnout do konce, i když se může stát, že ve finále ten konec pro mě bude špatný. Ale nechci to vzdát i proto, že jsem se potkal s Romanem, se kterým jsme měli takřka stejnou diagnózu a úplně stejný průběh. Potkali jsme se a znovu jsme si to celé jakoby prožili. Vím, že je nás víc, že v tom nejsem sám, tak to prostě nechci nechat vyšumět. Myslím si, že kdyby to třeba dopadlo dobře, že bych tím otevřel dveře ostatním, kteří se třeba bojí nebo nechtějí ozvat a nechtějí to řešit,“ dodává.

Jím zmíněný devětadvacetiletý Roman z Klatovska má žádost o náhradu újmy napsanou. Není si ale jistý, jestli má vůbec smysl ji podávat. Také on po očkování skončil upoután na nemocniční lůžko, stejně jako Petr přišel kvůli dodnes trvajícím následkům i o práci. S onemocněním, které u něj propuklo, měl však už zkušenost z dětství.

„Před očkováním jsem měl dobrý zdravotní stav. Po třetí dávce jsem měl klasický jednodenní nebo dvoudenní průběh, že mě bolelo rameno, měl jsem trochu zimnici. Vyležel jsem se z toho a byl jsem potom necelý měsíc v pohodě,“ popisuje Roman.

Problémy začaly až měsíc po podání třetí dávky vakcíny, v lednu 2022.

„Začaly mě brnět ruce. Přikládal jsem to tomu, že mám zvýšenou fyzickou zátěž. Jenže se začaly přidávat i nohy, to bylo v pátek. V sobotu brnění neodeznívalo a přišlo mi, že se to stupňuje, ale všechno to byly takový subjektivní pocity, tak jsem si říkal, že počkám ještě do neděle. Brnění neustávalo, tak jsem jel do Plzně na pohotovost, kde jsem dostal léky s tím, že se mám obrátit v případě, že by nezabraly, na neurologické oddělení.“

Místo zlepšení se ale dostavily bolesti. Roman už nebyl schopný ani vstát z postele, takže ho rodiče museli převézt do nemocnice.

„Už jsem ani neměl sílu v rukou, nemohl jsem si otevřít dlaně. Ten stav se pořád stupňoval do té fáze, kdy jsem ležel jenom na posteli a nemohl jsem dělat vůbec nic,“ vzpomíná.

Diagnóza: Guillain-Baré syndrom s akutní zánětlivou demyelizační polyneuropatií. Autoimunitní onemocnění, kvůli kterému jako malé dítě chodil do neuromuskulární ordinace.

Guillen-Barrého syndrom (GBS) je závažné neurologické onemocnění, při kterém imunitní systém těla poškozuje nervové buňky, což vede k dočasné ztrátě citlivosti, k bolesti, svalové slabosti až paralýze a potížím při dýchání.

Propuknutí syndromu je u některých vakcín uváděno jako možný velmi vzácný nežádoucí účinek.

Podle Romana se Ministerstvo zdravotnictví mělo víc zabývat tím, jaký dopad může mít očkování proti covidu na lidi, kteří se potýkají nebo potýkali s problémy s autoimunitou. Nikdo ho nevaroval.

„Říkám si, když je to autoimunitního charakteru, proč mi třeba někdo nedoporučil se neočkovat? Když spustili to očkování, tak mně přišla SMS zpráva mezi tou první, rizikovou skupinou lidí. Byl jsem v nějakém registru ohrožených obyvatel, měl jsem přijít přednostně. Tak si říkám, jestli se nad tím někdo nejdřív neměl zamyslet,“ přemítá Roman.

Po přijetí do nemocnice se Romanův zdravotní stav zhoršoval. Ochably mu mimické svaly v obličeji, spadl mu koutek, necítil čelo. Hrozilo mu, že ho lékaři budou muset intubovat, pokud přestanou pracovat dýchací cesty. Léčba ale začala postupně zabírat.

„Postupně se to začalo zlepšovat. Začínal jsem hýbat prsty, potom zápěstím, předloktím, potom celou rukou. Pomalu, postupně se to vracelo. V horizontu jednoho měsíce mě začali pomalinku posazovat, přeložili mě z jednotky intenzivní péče na neurorehabilitační oddělení, kde se mnou začínali intenzivně cvičit. Pomalu jsem začínal stát na nohou.“

Roman cvičil speciální cviky i Vojtovu metodu. Po dalších šesti týdnech ho lékaři propustili do domácího léčení, odcházel s francouzskými holemi.

Po osmi měsících už je většina zdravotních problémů pryč. Pořád má ale problémy s jemnou motorikou. „Bohužel jsem pracoval jako kontrolor kvality. Jemnou motoriku a zručnost jsem mít musel, takže jsem v pracovní neschopnosti a hledám jiné zaměstnání,“ říká.

Kromě toho Romana zdravotní problémy výrazně omezily i v osobním životě. Aktivně sportoval, hlásil se třeba i do aktivní zálohy Armády ČR. Na to musel ale zapomenout.

„Sport byl celý můj život. Byla to náplň volného času, kdy jsem se u toho odreagovával. Závodně jsem plaval do nějakých 19, 20 let, potom jsem studoval, ale byl jsem třeba ještě přihlášený na nějaké mezinárodní závody. Teď už znovu do bazénu chodím, abych získal trochu sílu, koordinaci pohybu. Ale není tam ta výkonnost. Je to rekreační plavání, nic na vyšší úrovni,“ říká Roman.

Zvažuje podání žádosti o náhradu. Ale vzhledem k přibližně měsíčnímu odstupu zdravotních problémů od očkování je pro něj obtížné dokázat příčinnou souvislost. Přestože lékaři takovou možnost připouštěli, nemá žádnou lékařskou zprávu, ve které by očkování proti covidu bylo jasně uvedené jako příčina zhoršení zdravotního stavu.

„Další věc je, že na tom nejsem finančně tak dobře, abych si mohl dovolit platit právníka. Kdyby to došlo k soudnímu sporu a já ho prohrál, tak bych musel platit i soudní výlohy a výlohy protistrany,“ uzavírá Roman.