Pojišťovny chtěly rušit lůžka v nemocnicích, ale narazily na odpor

Akutní lůžka českých nemocnic obsazuje v průběhu let stále méně a méně pacientů. Medicína se zkratka mění. Řada zákroků už nevyžaduje delší dobu hospitalizace, některé skoro žádnou. Velké podpoře se v posledních letech dostává třeba jednodenní chirurgii.

Přesto počet akutních lůžek zůstává dlouhodobě podobný, kolem 48 tisíc, jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky. V rámci vyjednávání nových rámcových smluv ohlašovala už dopředu Všeobecná zdravotní pojišťovna, že dojde k redukci. A systém tak bude efektivnější.

Zatím nejsou známá konečná čísla, ale vypadá to na redukci nebo transformaci asi 1200 akutních lůžek. To by bylo jen zhruba 2,5 procenta z celkového počtu.

„Většinou se jedná o snížení lůžkového fondu, nikoli rušení celých oddělení, případně transformaci akutních lůžek na lůžka následné péče, po nichž neustále roste poptávka z důvodů stárnutí populace, méně častěji pak k transformaci lůžkových oddělení na denní stacionáře,“ popisuje změny mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

To není žádná velká změna, která by dokázala systém výrazněji proměnit. Je přitom nutné připomenout, že se stále zvyšují náklady na české zdravotnictví a do budoucna takový nárůst není udržitelný. K tomu je nutné počítat s výrazným stárnutím obyvatelstva, takže se tlak na zdravotní péči ještě zvýší.

Navíc i neobsazená akutní lůžka v nemocnicích na sebe kvůli personálním předpisům vážou sloužící lékaře i další personál, jejichž kapacity by mohly být využity efektivněji jinde.

„Není to restrukturalizace, není to reforma, je to běžná administrativní korekce, která by měla probíhat víceméně kontinuálně. Ale nejde o změnu, o které se dlouhodobě bavíme, a kterou potřebujeme,“ říká ke změnám v uplynulém roce lékař a ekonom Pavel Hroboň, který je členem Národní ekonomické rady vlády.

Seznam Zprávy provedly anketu mezi nemocnicemi, které mají akutní lůžka. Odpovědělo skoro šedesát nemocnic. Ke změnám se přihlásila asi polovina z nich. Většinou však šlo spíše o kosmetické úpravy, na úrovni jednotek, maximálně nižších desítek lůžek. Revoluce z roku na rok rozhodně nepřišla.

Nadto: v některých nemocnicích se zavírala akutní lůžka, ale zároveň se přidávala kapacita následné péče. Taková proměna potkala třeba Kyjov, Českou Lípu nebo plzeňský Privamed.

Jde o směr, který odborníci velmi podporují. Lůžek, kde se pacienti doléčují nebo rehabilitují, má Česko oproti ostatním vyspělým zemím málo. Se stárnutím populace přitom poptávka po nich rychle poroste.

„Vzhledem k demografickému vývoji předpokládáme, že počet těchto lůžek bude nutné v budoucnu dále navyšovat, na což jsme připraveni,“ potvrzuje lékařský ředitel Privamedu Jakub Mach.

Ačkoliv se prudké změny v českých nemocnicích nedaly příliš čekat, Ministerstvo zdravotnictví si přeci jen od rokování nad novými smlouvami slibovalo víc.

„Ministerstvo zdravotnictví je rádo, že se VZP do této aktivity pustila a podařilo se jí transformovat či zredukovat přes tisíc lůžek akutní lůžkové péče,“ komentoval to mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. „Bohužel se zároveň potýká s neochotou poskytovatelů a jejich zřizovatelů racionalizovat poskytování akutní lůžkové péče, a to za situace, kdy je obložnost řady lůžek rekordně nízká, jsou dostupné jednodenní alternativy péče a naopak potřeba následné a dlouhodobé péče stoupá,“ dodal.

Z ilustrativního přehledu některých změn, které si můžete projít níže, se sice může zdát, že se změny dotkly velkého počtu nemocnic. Ale jak už bylo řečeno, zpravidla jde o velmi malé úpravy. Někdy šlo i o prosté srovnání stavu na papíře, který už neodpovídal skutečnosti. Pacienti si většinou vůbec ničeho nevšimnou.

Jednání byla ale poměrně komplikovaná. I v místech, kde pojišťovna původně uváděla, že by chtěla provést větší změny, se nakonec z návrhů vycouvalo. Příkladem může být oderská nemocnice na Novojičínsku, kde se nakonec původní záměr transformace interního oddělení na lůžka následné péče odkládá o dva roky.

Přitom je třeba si připomenout, že akutních lůžek má Česko výrazný nadbytek i ve srovnání se zbytkem Evropy. Když se podíváme pro ilustraci jen na lůžka intenzivní péče, tak podle dat OECD je jich v Česku 45,5 na 100 tisíc obyvatel, v sousedním Německu 29,3, v Rakousku 22,4. A průměr vyspělých zemí světa je 16,9.

Málokde, ale přeci jen se v některých nemocnicích přistoupilo i k větším změnám. V Bílovecké nemocnici se promění běžná akutní lůžka chirurgie na jednodenní péči. Už v průběhu loňska hlásila proměnu dětského lůžkového oddělení na stacionář šternberská nemocnice. Stejnou cestou se pak vydali i v Městské nemocnici Městec Králové (MNMK), akorát v případě interny.

„Na první sdělení může být uvedená změna fungování MNMK vnímána jako krok zpět, ale spíše než zpět se jedná o systémový krok směrem vpřed. Ke zdravotnictví, které svým charakterem, vysokou mírou specializace a technologickou náročností bude udržitelné i v příštích desítkách let,“ uvedlo představenstvo nemocnice v uveřejněném prohlášení.

Všeobecná zdravotní pojišťovna si chtěla blíže posvítit také na porodnice a vyhlašovala, že by jich mohlo skončit až pět. I kvůli tomu, že se výrazně propadá v posledních letech porodnost. Seznam Zprávy to popisovaly například zde.

Zatím jediná zveřejněná informace se ale týká porodnice v Ivančicích. Ta se uzavřela s koncem listopadu. Na hranu se ale dostala třeba také čáslavská porodnice, smlouvu proto má jen na jeden rok.

„Rámcovou smlouvu máme v Čáslavi uzavřenou prakticky ve stejném rozsahu jako v minulém roce. Jediný rozdíl je v přesunu deseti lůžek z gynekologie na oddělení následné lůžkové péče. Smlouva je podepsána na pět let s výjimkou roční smlouvy pro porodnici,“ uvádí mluvčí Městské nemocnice Čáslav Zdeňka Nezbedová.

Zásadní vliv při debatě o podobě zdravotní péče v regionu hrají zřizovatelé. Do odborné diskuze tak často vstupuje také politika, protože ne každý si před voliči zkusí obhájit, že je uzavření nějakého oddělení v nejbližší nemocnici správným krokem. Ačkoliv se tak dostanou k dřívější, nebo také kvalitnější péči, i když to bude třeba trochu dál.

Příkladem místa, kde změny podporuje kraj, mohou být jižní Čechy. Krajská reprezentace tam průběžně vyhodnocuje, v jaké z nemocnic má smysl držet ty které odbornosti. A v průběhu let se tak mění skladba oddělení.

„Proto jsme například v Písku odsmlouvali lůžka infekčního oddělení, které je v dostatečné kapacitě v Táboře a Českých Budějovicích a také lůžkovou urologii, kdy robotické operace se dělají v Českých Budějovicích. Naopak v Písku vzniklo lůžkové oddělení akutní rehabilitace a dříve iktové centrum s osmi lůžky JIP,“ popisuje ředitel nemocnice Jiří Holan.

Kudy tedy dál? Ministerstvo zdravotnictví chce v letošním roce hledat cesty, jak restrukturalizaci lůžek podpořit.

„Věříme, že vyjednávání o dalších redukcích budou i nadále pokračovat a společně s podporou následné a jednodenní péče se podaří přesvědčit poskytovatele a jejich zřizovatele k akceptaci významnějších strukturálních proměn lůžkového fondu,“ říká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Je totiž třeba říct, že ministerstvo nerozhoduje o rozložení lůžek v nemocnicích. Pokud se vůči změnám postaví management a zřizovatel, dá se dělat jen velmi málo. Člen Národní ekonomické rady vlády Hroboň ale jednu možnou cestu vidí.

„Ministerstvo zdravotnictví by mělo zadat některé velmi respektované poradenské firmě vypracování studie, která by určila minimální síť nemocničních služeb zajišťující dostupnost akutní lůžkové péče,“ myslí si Hroboň.

Takový přehled by podle něj mohl zajistit, že každý kout republiky bude mít jasno, v jaké míře je zachování zdravotní péče absolutně nezbytné. O zbytku by se pak jednalo a mohlo by se tak snáze dojít k výsledkům. Navíc by studie nestanovovala, ve které nemocnici se má konkrétní péče nabízet. Záleželo by na domluvě v konkrétních nemocnicích.

Je ale jasné, že uzavřením smluv debata o změnách v nemocnicích nekončí. Naopak, je to jen takový úvodní výkop.