Článek
Oproti běžným žebříčkům, které se zaměřují na obecnější aspekty univerzit, se tento zaměřuje na dva konkrétní faktory. Sociální a enviromentální dopad. Každá univerzita tak dostala celkové umístění na základě umístění v dílčích kategoriích.
Nejlépe hodnocenou českou univerzitou je Univerzita Karlova v Praze. Celkově se umístila na děleném 161.–171. místě. V žebříčku enviromentálního dopadu se pak umístila na 243. a v žebříčku sociálního dopadu na 176.
Pro srovnání podobně dopadla například univerzita v Mnichově.
České univerzity a jejich skóre v oblasti udržitelnosti.
Naopak nejhůře hodnocenou je v žebříčku Univerzita Palackého v Olomouci. Ta se v oblasti životního prostředí umístila na 460. a v oblasti sociálního dopadu na 484. místě. Celkovým děleným 451.–500. místem pak uzavírá první pětistovku škol.
S podobnými výsledky skončila třeba Technická univerzita v Rize.
Další dvě univerzity se nacházejí zhruba ve středu žebříčku. Brněnská Masarykova univerzita se umístila na 281.–300. místě, zatímco Česká zemědělská univerzita v Praze na 321.–340. místě.
Masarykova univerzita výrazně ztrácí, co se týče sociálního dopadu, kde se umístila až na 369. místě, v případě enviromentálního dopadu je ale s umístěním na 198. místě dokonce lepší než Univerzita Karlova.
Zemědělská univerzita v Praze je pak v oblasti udržitelnosti z českých univerzit vůbec nejlepší a umístila na 158., zásadně ale ztrácí v oblasti sociálního dopadu, kde je až 501.
Podle čeho se univerzity hodnotí?
Celkové umístění se skládá ze dvou dílčích hodnocení. Každé má pak další dílčí metriky, ve kterých školy dostávají skóre, podle kterého jsou srovnávány.
Hodnocení enviromentálního dopadu
- Udržitelnost instituce – univerzita je členem uznávaných enviromentálních skupin a má transparentní strategii udržitelnosti
- Udržitelné vzdělávání – univerzita poskytuje obory a kurzy zaměřené na ekologii a klima
- Udržitelný výzkum – má výzkum zaměřený na naplnění cílů udržitelnosti Spojených národů
Hodnocení sociálního dopadu
- Rovnost příležitostí – fakulta je inkluzivní a přístupná všem
- Výměna vědomostí – univerzita spolupracuje s dalšími, méně movitými institucemi a jinými organizacemi
- Dopad vzdělávání – jak je univerzita renomovaná a jak dává volné ruce akademikům a studentům
- Zaměstnatelnost – jak jsou absolventi schopní si najít práci a jak jim v tom univerzita pomáhá
- Kvalita života – univerzita se stará o celkové blaho vně i uvnitř univerzity, například výstavbou kampusů
Ti nejlepší a ti nejhorší
První místo v obou zmíněných kategoriích a tedy i celkově získala Kalifornská univerzita v Berkley. Následuje duo kanadských univerzit: univerzita v Torontu a Univerzita Britské Columbie ve Vancuveru.
Následuje první britský zástupce, a to univerzita v Edinburghu. Nejlepší pětku uzavírá australská Univerzita Nového Jižního Walesu v Sydney.
Vůbec nejhůře hodnocené školy, ale stále dost kvalitní na to, aby se ve srovnání vůbec objevily, jsou Univerzita v Aberystwyth ve Spojeném království a Abo Akademi ve finském Turku.
Srovnání s dalšími žebříčky
Obecnější žebříček nabízí například web USNews. Ten sleduje hned 2 165 univerzit a zabývá se jimi celkově. Nejlepší univerzitou na světě je podle něj Harvard, který se ale v žebříčku QS Sustainability Unversity Ranking umístil až na 20. místě. Naopak universita v Berkley, která zde zastává první místo, je v žebříčku USNews až čtvrtá.
Také v žebříčku USNews je nejlepší českou vysokou školou Univerzita Karlova v Praze – nachází se na 226. místě, v první pětistovce je ale z Česka jediná.
Další dvě české univerzity otvírají až šestou stovku žebříčku. Na 605. místě se nachází Masarykova univerzita v Brně a na 611. Univerzita Palackého v Olomouci.
