Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Více než 120 podnikatelů z Moravskoslezského a Olomouckého kraje se semklo pod záštitou Asociace OBNOVA 2024+. Ta ve čtvrtek vládu v otevřeném dopise požádala o pomoc povodněmi zasaženým firmám, které na ni čekají nebo momentálně nedosáhnou.
„Vytýkáme státu, že pomoc není moc využitelná pro podnikatele. Je byrokraticky náročná a někteří na ni například nedosáhnou z důvodu, že jsou v povodňové zóně. Přitom je logické, že byli zatopeni,“ vysvětluje René Sommer, zakládající člen Asociace OBNOVA 2024+.
Může přijít žaloba
„Skoro nic se neděje, takže jsme se rozhodli, že jako asociace oficiálně zavoláme otevřeně o pomoc, aby se opravdu začalo něco pro ta zaplavená území dělat,“ říká k iniciativě Hana Hudáková, členka asociace a předsedkyně Okresní hospodářské komory Bruntál.
Na podzim minulého roku, po zářijových povodních, asociace společně se zasaženými městy zvažovaly podání žaloby na stát, nakonec ji vyloučily jako nejkrajnější možnost. „Pokud se nám do 30 dní po zveřejnění této žádosti o pomoc nebude nikdo v uvozovkách věnovat, v tom případě žaloba přijde,“ dodává Hudáková.
Podle dosavadních odhadů škody po zářijových povodních dosahují 70 miliard korun. Vláda loni kvůli živelní katastrofě zvedla schodek rozpočtu o 30 miliard korun. Reálně ovšem šla loni na odstranění povodňových škod asi jen polovina vyčleněné částky. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) to vysvětloval složitou přípravou a realizací jednotlivých projektů obnovy.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakuje, že je vládní podpora zasažených oblastí dostatečná. „Pokud srovnáváme zkušenosti z povodní z let 1997 a 2002, tehdy se státní rozpočet podílel na škodách zhruba z 25 procent. Teď to bude mnohem víc,“ řekl.
„Stát přitom nebude platit vše – například škody, které zaplatí pojišťovny, se odhadují na 20 miliard korun. I když jsou vysoké škody na státním majetku, částka vyčleněná v rozpočtu je dostatečná,“ sdělil Seznam Zprávám už dříve mluvčí vlády Jakub Tomek.
Dodal, že škody budou kromě komerčního pojištění sanované také skrze evropské fondy či Fond solidarity EU.
Aktuální reakci ministerstev na zaslaný dopis Seznam Zprávy zjišťují.
Pomoc není pro všechny
Živnostníci či malé a střední podniky si mohou zažádat o bezúročný investiční úvěr Národní rozvojové banky Povodňový restart 2024. Asociace OBNOVA 2024+ ale upozorňuje, že v zaplavených oblastech je velké množství firem do 100 zaměstnanců, které mají majoritního vlastníka v zahraničí a stát je tak vnímá jako velké podniky. Ty na úvěr nárok nemají.
Nedosáhnou na něj ani zemědělské a energetické firmy jako bioplynové stanice nebo lesníci, kteří se starají o podmáčené lesy.
„Na Osoblažsku je zemědělců postižených povodní opravdu hodně. V rybnících se protrhly hráze, vyplavily všechny chovné ryby. Všechno se to vyplavilo na poničená pole. Tihle lidé si o finanční pomoc nemůžou vůbec požádat,“ vysvětluje Hudáková.
Úvěr má navíc minimálně půlmilionový vstupní limit pro bezúročnou půjčku. Ten je podle Hudákové příliš vysoký, některým podnikatelům by stačila poloviční částka. „Jde hlavně o menší živnostníky s vytopenými provozovnami například pedikérských nebo kadeřnických služeb,“ dodává.
Pojišťovny vypovídají smlouvy
Některým podnikatelům pojišťovny neprodlouží smlouvy, někdy dokonce vypovídají i smlouvy stávající. „Pojišťovny nás nepojistí, ale když nebudeme mít sjednané pojistky, mine nás pomoc z Evropské unie, která dotace podmiňuje i pojištěním provozů,“ říká Jan Jendřejek, majitel společnosti Elastex.
Kurzarbeit, tedy kompenzace ušlých mzdových nákladů během povodňového období, se nevztahuje na zaměstnance, kteří se zapojili do úklidu a odstraňování následků povodní. Netýká se ani živnostníků.
Přitom po povodních přišlo spoustu zaměstnanců do firem uklízet. „Našim zaměstnancům jsme dali jinou práci. Nenechali jsme je doma. Očekávali jsme, že to stát ocení tak, jak my morálně oceňujeme to, že ten člověk přišel makat,“ říká Hudáková, která je i ředitelkou pekárny ASPEC.
