Zacílili jsme na rychlost mimo obce. Řidiči to asi nečekali, míní policista

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

V minulém roce kvůli novému bodovému systému, který zvedl výši sankcí za řadu přestupků, vybrala policie na pokutách rekordních 672 milionů korun, téměř dvojnásobek částky oproti roku 2023. Nejvýdělečnější byly přitom pokuty za překračování maximální povolené rychlosti. „Jde o přirozený vývoj, naposledy se pokuty zvyšovaly v roce 2006,“ zhodnocuje zástupce ředitele dopravní policie Michal Hodboď.

I když se tresty za překračování rychlosti zpřísnily, dle policejních statistik přestupků stejně přibylo, od minulého roku o zhruba 1300. Ve výsledku tak policie eviduje téměř 170 tisíc případů, kdy řidiči porušili maximální povolenou rychlost. Na pokutách pouze za rychlost vybrala za uplynulý rok téměř 300 milionů, tedy o bezmála 180 milionů více než v roce 2023. „V obcích je trend pozitivní, přibylo ale případů mimo obec, což je oblast, na kterou jsme se zaměřili,“ popisuje Hodboď.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak se pokuty za rychlost v minulém roce změnily, jaké měly tyto změny efekt a co můžeme očekávat do budoucna.

Vloni se na pokutách za překročení rychlosti vybrala rekordní částka, je za tím hlavně novela zákona ze začátku roku?

Ano, tato novela mimo jiné zvedla výše pokut u vybraných přestupků, mimo jiné i u překročení rychlosti, vybralo se proto více. Důležité ale je si uvědomit, že k poslednímu navýšení pokut došlo v roce 2006. I když tak posun od roku 2023 někomu může připadat jako skokový, když si spočítáte počet let, který uplynul od poslední změny, tak je vývoj přirozený. Hlavním důvodem je opravdu to, že se pokuty dlouho neměnily.

Změnu tedy hodnotíte pozitivně?

Byla především nevyhnutelná. Pokud chcete, aby fungoval represivní systém, neboli aby odrazoval řidiče od porušování pravidel, musíte pravidelně v rámci legislativy výše pokut upravovat.

A měla novela tento represivní efekt? Celkově například právě případů překročení rychlosti přibylo.

Je potřeba se na to podívat pohledem statistiky. V porovnání s rokem 2023 jsme téměř stejný počet hodin měřili v obcích, počet přestupků tam přitom šel dolů. Stoupl počet přestupků při měření mimo obec, a to zhruba o 10 procent. Zároveň jsem se ale na měření mimo obce více zaměřili a měřili jsme v nich o 12 procent více hodin než v roce 2023. Zkrátka a dobře, čím více se tomu věnujete, tím více odhalujete přestupků.

Rozpětí, v němž se mohou pohybovat pokuty, se významně zvýšilo. Mohla celková částka vybraná na pokutách vzrůst i kvůli tomu, že se policisté častěji přiklánějí k horní hranici možných pokut?

Když si zprůměrujete počty přestupků a výši uložených pokut, vidíte, že se to pohybuje zhruba uprostřed. Policisté tedy využívají celé spektrum, které jim zákon umožňuje, a vždy posuzují každý případ dle konkrétní situace.

Kam peníze vybrané na pokutách míří?

Policie z nich nemá nic. Peníze odcházejí do státního rozpočtu, jehož jsou součástí, a to bez nějakého dalšího nároku. Kromě nás přestupky může projednávat také například městská policie anebo správní orgány obcí, tam je pak výběr pokut součástí přímo samotné obce.

Proč změny v novele řidiče neodradily od překračování rychlosti?

Já bych neřekl, že řidiče změny úplně neodradily. V obcích je trend pozitivní, v roce 2024 jsme v nich měřili stejně jako v roce 2023 a přestupků jsme objevili o čtyři procenta méně. Vědomě jsme se zaměřili na rychlost mimo obec, kde jsme odhalili více přestupků, a možná řidiči nečekali, že se zaměříme právě tam.

Z hlediska represe nám ještě velice pomohla možnost odebrat řidičský průkaz na místě, která byla součástí novely. Využívali jsme této možnosti u případů extrémního překročení rychlosti, tedy v obci o více jak 40 kilometrů za hodinu a mimo obec o více jak 50. Je to pro řidiče jasný signál, že nedodržování rychlostních limitů by nemělo být tolerováno, obzvlášť vzhledem k tomu, že jde o nejtragičtější příčinu dopravních nehod.

Proč jste se zaměřili na měření mimo obce?

Vycházeli jsme ze statistik, jako nejrizikovější lokality nám vyplývají především křížení komunikací mimo obec na silnicích prvních tříd. Jde i o to, že mimo obec bývá i větší rychlost a tím pádem významnější následky.

V obcích je navíc měření rychlosti částečně vyřešeno, protože tam většinou mají automatizované technické prostředky na měření rychlosti (radary), ale mimo obec jich aktuálně moc není.

Jaká je v tomto ohledu vize do budoucnosti?

Velký prostor je obecně ve využívání automatizovaných technických prostředků a nebavíme se jen o měření rychlosti, může jít i o železniční přejezdy a další přestupky, které je možné monitorovat. Dnes máme i lokality, kde dohled nemůžeme jednoduše provádět, protože tam například auto bezpečně nezastavíte, nemáte místo, kde by potom policista zastavoval přijíždějící vozidla, která se dopustí přestupku.

Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic aktuálně vytipováváme místa pro umístění těchto automatizovaných prostředků. Soustředíme se na nebezpečná místa na silnicích prvních tříd, například kde se kříží komunikace. Rozhodně neplánujeme měření rychlosti na otevřených úsecích dálnic nebo něco podobného, jak se občas objevuje, tyto technické prostředky používáme jen v tunelech na dálnicích anebo v rekonstruovaných úsecích.

A měly by se nadále zvyšovat i pokuty?

Pokuty se budou muset vždy postupně navyšovat, je to tak i v zahraničí, prakticky každý rok. Samozřejmě ale v nějaké rozumné rovině. V některých státech funguje systém, kdy se určité procento peněz vybraných na přestupcích vrací zpátky do systému, ne v podobě vybavení pro policii, ale jsou investované do bezpečnosti silničního provozu. Například vytváření bezpečného dopravního prostoru, preventivních projektů a tak podobně.