Velitel drážních hasičů: Zásah na železnici je mimořádný. A fyzicky náročný

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zásah hasičů u nehod na železnici má mnohá specifika. Prioritou je například okamžité zastavení provozu na dané trati, aby nedošlo k další tragédii. „To je vlastně to primární, nejdůležitější,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy velitel jednotek drážních hasičů Miloš Němec.

Jaké jsou první kroky hasičů v případech, kdy dostanou oznámení o nehodě, jako je ta dnešní?

Je třeba vnímat, že se jedná o prostředí železnice, tedy v prvotní fázi jsou tady možná trochu jiné priority, než by se mohlo zdát a než je tomu třeba u silničních dopravních nehod. Tou nejdůležitější věcí, jakmile dojde nějakou cestou k přijetí tísňového volání, je zastavení provozu. A nemusí se jednat jenom o soupravu, která je postižená, jako v tomto případě, ale bývají tam v provozu i další vlaky, které je nutné prioritně zastavit, aby se nestalo něco ještě horšího.

To může – ale nemusí být role hasičů – ať už se bavíme o hasičích státních, drážních nebo dobrovolných, to je jedno, ale zpravidla tuto roli plní někdo z řízení provozu na dráze. Tedy to je vlastně to primární, nejdůležitější, ale někdy v té roli mohou být hasiči, že musí zprostředkovat cestou vlastně dispečerů, dispečerského aparátu řízení provozu, tak musí zprostředkovat zastavení provozu.

Co se děje poté?

Další důležitá věc je vypnutí trakčního vedení. Pokud jde o elektrifikovanou trať, tak je nutné, aby pro ty záchranné práce, popřípadě zdolání požáru, byla vypnutá trakce. Aby nedošlo k úrazu elektrickým proudem u zasahujících nebo i  zraněných osob. To opět řeší elektrodispečink, nicméně jsou tam nutné nějaké komunikační vazby.

Fotogalerie z dnešního neštěstí:

A jakmile se situace dostane do stavu, kdy je možno zasahovat, první jednotky, které jsou na místě – a znovu opakuji, že je jedno, jakého druhu jsou – začnou samozřejmě řešit přetřídění zraněných. Průběžně se dělá průzkum místa zásahu, a pokud jsou to velké nehody, kde jsou desítky zraněných, vždy přichází ke slovu záchranná služba, která řídí odsun raněných. Zpravidla se aktivuje i traumaplán, což jak jsem slyšel, v tomto případě také proběhlo. Takže zkrátka všechno směřuje k tomu, aby se nejdříve všichni postarali o zraněné a o to, aby se dostali do zdravotnických zařízení a byla jim poskytnuta pomoc.

Dostala se k nám i informace o tom, že během tohoto zásahu hasiči použili speciální vyprošťovací vůz? Můžeme přiblížit, jak probíhá evakuace zraněných například z poškozených souprav vlaku?

Pokud mám správné informace, v tomto případě Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje nasadila speciální vůz, který je určený pro péči a převoz více zraněných. Něco podobného, jako je pražský vůz Golem. A co se týká vyprošťovacích prací, na to máme vyprošťovací automobily a vyprošťovací tanky. Ale to už je potom až na odklizovací práce.

A s těmi můžete začít kdy?

Pro státní hasiče je tam úkol záchranných a likvidačních prací, kdy se samozřejmě řeší zraněné osoby, řeší se přímá ohrožení třeba kvůli nestabilitě poškozených. Řeší se úniky nějakých provozních kapalin a podobně, zkrátka, aby se místo dostalo do bezpečného stavu. Ve chvíli, kdy už jsou pryč všichni zranění, dochází k fázi vyšetřování.

Hasiči vždycky nechávají důkazní materiál na místě, a pakliže k tomu nemají zvláštní důvod, že třeba potřebují něco odstranit v rámci vyproštění zaklíněných osob, vozidla se nechávají tak, jak jsou, a stejně tak zemřelé osoby se nechávají tam, kde jsou. Může to působit možná trošku paradoxně, ale v tomto směru je potřeba dát co nejvíce šancí i vyšetřovacímu orgánu.

A co následuje?

Ve chvíli, kdy jsou pryč zranění, přichází fáze vyšetřování, kterou má na starost kriminální policie. Určitě jsou tam naši zaměstnanci z odboru systému bezpečnosti dráhy, to jsou naši vyšetřovatelé, kteří zjišťují příčinu nehody a jestli bylo všechno v pořádku. A jako nezávislý vyšetřovací orgán se tam v takovýchto vážných případech dostavuje i Drážní inspekce. Ve chvíli, kdy mají všichni pohromadě svoje důkazní materiály, provedou všechny úkony, což je u takto vážných nehod zpravidla otázka několika hodin, tak dají veliteli zásahu souhlas s odklizovacími pracemi. V tu chvíli už to neřeší státní hasiči, ale řešíme to my.

Nastává ta nejtěžší práce, a sice odklidit všechna zničená havarovaná vozidla a umožnit buďto provoz na železniční dopravní cestě, anebo umožnit dalším organizačním složkám Správy železnic, aby se započaly opravné práce na železničním svršku. Domnívám se, že tady tomu tak určitě bude, minimálně je tam zničená brána trakčního vedení, a je dost pravděpodobné, že bude po takovémto nárazu hnuté. Takže bude ještě poměrně dlouhá doba, než se to zprovozní.

Jsou i v této fázi u železničních nehod nějaká specifika oproti jiným zásahům?

Vzhledem k tomu, že jsme na dráze a drážní vozidla jsou samozřejmě úplně jiných hmotností než třeba silniční, tak my kromě vybavení, které máme běžně, využíváme i nehodové jeřáby.

Ale někdy se může stát, že vlivem nehody dojde k takovému poškození – třeba kolejového svršku –, že se tam kolejový jeřáb nedostane. A v takových případech se někdy využije i pomoc soukromých subjektů, které mají buď kolové, nebo pásové jeřáby velkých nosností, které jsou schopné manipulovat třeba s lokomotivou. Nicméně liší se to případ od případu podle podmínek na místě i okolností.

Předpokládám, že se tedy nedá s velkou přesností odhadovat, jak dlouho zásah potrvá?

Jak jsem říkal, je to velmi závislé na tom, jak dlouho bude trvat vyšetřování. Až poté můžeme začít odklízet vozidla. Dostal jsem zprávu, že si na místo povolali kolejový jeřáb, takzvaný nehodový vlak, kterým se bude zřejmě odstraňovat zničená lokomotiva a nakolejovat jeden vykolejený vagon. A pokud to nepůjde a vraky budou natolik poškozené, že nebudou schopné dalšího pohybu po vlastní ose, tak je odstraníme vyprošťovacím tankem. Přemístíme je někam mimo kolejiště, aby se mohly zahájit opravné práce na kolejovém svršku. Takže je to závislé na tolika proměnných, a myslím si, že si opravdu nikdo netroufne říct, jestli to bude trvat ještě pět nebo 12 hodin.

Společně s dalšími složkami záchranného systému jste ale na podobné situace připravení díky pravidelným cvičením…

Ano, jedno takové cvičení proběhlo zrovna loni na podzim v Berouně. Byla to přesně takováto srážka rychlíku s nákladním automobilem a šlo o velké cvičení celého integrovaného záchranného systému.

Cvičení logicky děláme vždy s hasičským záchranným sborem příslušného kraje a v podstatě se procvičují všechny vazby: co dělají operační střediska a postup prací na místě. Zpravidla se využívají i dobrovolné jednotky, protože na místě je opravdu potřeba velké množství sil a prostředků, takže tato cvičení probíhají několikrát roka.

Ještě mě zajímá, jak hasičům komplikuje zásah to, když na místě nehody dojde k požáru, což se stalo třeba loni v říjnu u střetu vlaku s kamionem na Olomoucku?

Tam je samozřejmě prioritou zvládnout požár a současně záchrana osob, to je nejdůležitější. Ale ve chvíli, kdy je to navíc spojeno s požárem, tak je to samozřejmě o to složitější.

Nicméně podobné zásahy jsou celkově velmi náročné. Drážní vozidla jsou, řekl bych zjednodušeně, mnohem tužších konstrukcí než třeba vozidla silniční. To znamená, že i vyprošťování je tam opravdu fyzicky náročnější, jelikož to dělení konstrukcí je složité. Takže hasičům poměrně rychle dochází síly. Je tam i zvýšená potřeba sil a prostředků, proto se zpravidla vyhlašuje vyšší stupeň poplachu, aby tam byl dostatek jednotek na střídání. A také je potřeba zabezpečit, aby si zasahující hasiči měli kde odpočinout.