Vedro bude rekordní, v Praze ho lidé pocítí víc. Potíž je v kabelech pod zemí

Celé Česko čeká v pondělí další vlna teplotních rekordů, meteorologové slibují i 36 stupňů ve stínu.

Nejcitelnější je vedro ve velkých městech, nejvíce v Praze, kde teploty stoupají v zástavbě ještě výš. Architekti radí, aby metropole víc využívala zeleň.

Zejména stromy jsou ve snaze o ochlazování měst nejefektivnější, říká architekt Petr Lešek. Praha podle něj má obecně hodně zeleně, ale chybí na některých velmi frekventovaných místech.

Důvodem je podle něj velké množství kabelů vedených pod povrchem vozovek a chodníků, které neumožňují výsadbu. „Když se nějaká silnice opravuje, investor většinou nemá chuť zaplatit další peníze za reorganizaci sítí v zemi,“ vysvětluje.

Praha - ale i další města - by proto podle něj měla v případě stavebních prací vyžadovat od firem, že kabely zorganizují a vytvoří se tak prostor pro kořeny. „Je to běh na dlouhou trať,“ připouští Petr Lešek.

Jak je na tom Praha s množstvím zeleně?

Praha je definovaná na velkém území, do kterého spadají i všechny lesy kolem. Formálně je tady té zeleně dost. Pokud se podíváme na centrum města a například na Petřín, tak je té zeleně také kupodivu dost.

Horší je to v historickém centru, které je právě hodně kamenné a kvůli velkému tlaku na zastavování vnitrobloků se situace v historii spíše zhoršovala. Zároveň, když se podíváme na náplavky, tak ty byly v minulosti spíš taková hospodářská příbřeží a za nějakých sto padesát let se z nich staly další, ačkoliv reprezentativní, tak kamenné části.

Nepomáhá tomu ani klimatická změna. Z toho plyne i nutnost změnit přístup k řešení centra města. Památkáři ale naštěstí docela dobře chápou, že touha mít to tady jako ve středověku – myšleno trvání na kamennosti ve vztahu třeba právě k vnitroblokům – je už trochu nesmysl.

V centru Prahy se ale nachází několik parků. Ty nestačí?

Právě že úplně ne. Jedna věc je, že Smíchov má Petřín, ulice kolem jsou ale pořád kamenné a mnoho stromů v nich není. Obyvatelé těch ulic tak sice můžou jít do chladnějšího parku, ale v místech, kde bydlí, budou mít pořád horko.

Co tedy s tím? Proč nesázíme v ulicích více stromů?

Problém je v kabelech pod zemí. V městech, jako je Sofie nebo Bukurešť, vedou kvůli zemětřesením kabely vzduchem, sázet stromy je tam tak podstatně jednodušší.

U nás ale vedou sítě v zemi a na nějaké komplexnější uspořádání se při jejich vzniku kašlalo. Často ale i teď, kdy se nějaká silnice opravuje, investor většinou nemá chuť zaplatit další peníze za reorganizaci sítí v zemi.

Jaké jsou tedy možnosti tam, kde jsou kamenné ulice se zamotanou podzemní infrastrukturou, ale jejich zchlazení je potřeba?

Je to běh na dlouhou trať. Musí tam být dohoda, že při každé rekonstrukci ulice bude ochota připlatit za to, že se kabely neuloží do původního neuspořádaného stavu, ale že se zorganizují a vytvoří se tak prostor pro kořeny. To samozřejmě stojí peníze i čas navíc. Musí být tedy ochota do toho investovat.

Jak té změny ale docílit?

Důležitá je snaha používat architekty městských částí, kteří budou dělat metodiky a návody. Ty je ale samozřejmě nutné přenést i do reálného využití. Ideální stav je, že architekt daného místa se stará o naplňování a kontrolování těch dlouhodobých plánů. Ví, jaké a kde se chystají opravy, dopředu se snaží o dohody mezi aktéry, aby se problém neřešil až ve chvíli, kdy někdo zveřejní, co bude předělávat.

A nedá se s horkem ve městech bojovat i jinak než výsadbou stromů v ulicích?

Ty stromy jsou asi nejefektivnější. Veřejný prostor v centrech je samozřejmě limitován prostorem. Strom, který roste do výšky, je asi nejúčinnější. Jsem ale zároveň fanoušek popínavé zeleně a mrzí mě, že je k ní u nás velký despekt.

Panuje tady názor, že se nám po fasádách nemá nic pnout, protože je to zničí. To je ale podle mě strašná předpojatost. Když se člověk podívá na jih Evropy na domy, kde se jim po pět set let starých fasádách pnou rostliny a nic nepoškozují, tak je vidět, že ten strach není na místě.

Jak toho ale docílit třeba v Praze?

Byl bych rád, kdyby i Praha byla ochotna vytipovávat místa, která jsou v tomhle nekonfliktní. Například betonové stěny kolem tramvaje do Modřan nejspíš není problém nechat něčím popnout.

Jednak to bude příjemnější a estetičtější, ale zároveň to bude fungovat jako ochlazovací prvek kolem zastávek. Rostliny jsou tedy zajisté lepší než betonová zeď, na kterou navazuje rozpálená zámková dlažba. A takhle by se dalo postupovat i na mnoha dalších místech.

Myslíte, že Praha o zeleň pečuje dobře?

Musím říct, že tohle sleduji jen jako občan. Jde se často cestou toho nejtriviálnějšího řešení. Na zelené plochy dvakrát do roka naběhnou se sekačkami, odvezou to pryč a tím to skončí.

Dalo by se nad tím ale určitě více pouvažovat a dojít třeba k tomu, že některá místa není třeba sekat vůbec a naopak atraktivní místa, kde se dá v létě lehnout, síct častěji. Kdyby se to udělalo s rozmyslem, může to být levnější a zároveň o něco chytřejší. A taková místa můžou být klidně úplně vedle sebe. Občas prostě nepotřebujeme anglický trávník.

Můžou nějak sami lidé pomoct zelenějšímu a chladnějšímu městu?

Byl jsem před nějakou dobou v Miroticích na jihu Čech, kde tehdy opoziční architekt dělal soutěž pro veřejnost, ve které vyhodnocovali typicky nejkrásnější balkóny, okna nebo předzahrádky. A to mi dávalo smysl.

Je to pokus o poměrně srozumitelné vtažení lidí do toho, že i na tom, co mají ve svém soukromém vlastnictví, záleží.

Pak samozřejmě věřím ve vzdělávání dětí. Probíhá debata, že by se děti měly učit o klimatické krizi, což je samozřejmě důležité, ale připadá mi to pro ně trochu neuchopitelné a mimo jejich schopnost zásahu. Kdyby se ale s dětmi a mládeží řešily lokality, kde žijí, a vtahovali bychom je do tématu, co se dá na daném místě zlepšit, tak je to pro konkrétní místo i jejich psychickou pohodu daleko lepší.

K ochlazování měst slouží i vodní prvky. V Praze jsou kašny, v posledních letech přibývají pítka. Je vody v ulicích dost?

Je to velmi specifické. Člověk si při tomhle vzpomene na Řím, ale ten má velkou výhodu, že je plný pramenů a budovat vodní prvky je tak jednodušší. Nevím přesně, jak to je v centru Prahy s prameny, ale v těch středně okrajových částech určitě jsou, jenomže se s nimi nakládá dost hrubě.

Můžete být konkrétní?

Například jeden pramen, který teče pod Vyšehradem, vyvěrá ze zdi a pak zase teče do kanalizace. A takových míst je určitě víc. Je tedy škoda podobné prvky takhle zahodit, když je můžeme použít jak pro závlahu, tak pro osvěžení.

Stejně tak v parku na Jezerce, kde protéká pramínek, který se zjeví, chvilku funguje a pak zase zmizí. To je podle mě velká škoda. Dalo by se to podpořit třeba svedením dešťové vody. Nechci samozřejmě budovat velké betonové nádrže, ale je možné přijít třeba s vsakovacími plochami, které dokážou vodu delší dobu zadržet.

Podobně lze asi pracovat i s pražskými potoky?

Ano, typicky ten Motolský teče potrubím už někde od nemocnice, ačkoliv má na něj Praha 5 už dlouho zpracovaný projekt.

Stejně je na tom i potok Botič, což je jen kamenná strouha, ke které se ani nedá dostat. Na ten má Praha 10 urbanistickou studii také. Ačkoliv není moc ambiciózní, protože byl záměrně dělaný tak, aby byl co nejlevnější, tedy i proveditelný, tak se stejně nic neděje.

Můžeme zmínit i Hrdlořezy, kde proběhla povedená rekonstrukce, i když je to tedy na okraji Prahy. V centru potoky ale také jsou. Chápu, že je nelze obklopit zelení a uvést je do jejich původního stavu, i tak se s nimi ale určitě pracovat dá a jejich potenciál lze využít.

Potoky pod zemí jsou prostě nevyužitá šance, přitom by mohly přispívat nejen k příjemnému času stráveném vedle nich, ale i k ochlazování prostředí kolem

Je v Česku nějaké město, které by mohlo jít nejen Praze příkladem?

Tak samozřejmě můžu zmínit Litomyšl, o té se mluví posledních dvacet let. Je určitě dobré, že ji tu jako příklad máme a prezentuje se i v Evropě, na druhou stranu je škoda, že podobných měst vzniká dost málo.

Z dotace na protipovodňové opatření tam například udělali park na kraji města. Je to tedy nejen účelová stavba, která má sloužit při nějaké krizové situaci, ale i park, který může sloužit lidem i mimo povodňová období.