Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Léčba cukrovky by mohla být zase o něco lepší - a to i díky českým vědcům. Objevili totiž vlastnosti nové látky, o kterých se doposud nevědělo.
Zaměřili se na sloučeninu s označením MSDC-0602K vyvinutou ve Spojených státech amerických. Pokud projde všemi klinickými testy, mohla by se stát bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce 2. typu.
„Zabraňuje usazování tuků v játrech a zlepšuje citlivost těla k inzulinu. To se týká diabetických, ale i obézních pacientů,“ vysvětluje hlavní autor studie Ondřej Kuda z Fyziologického ústavu Akademie věd.
Podle přednosty Centra diabetologie IKEM Martina Haluzíka by lék při úspěšném otestování mohl pomoci podstatné části cukrovkářů. „U pacientů s cukrovkou 2. typu si může najít poměrně hodně uživatelů – klidně nějakých 20 až 30 procent. Funguje jiným mechanismem než ostatní léky,“ myslí si.
Situace se nezlepšuje
Podle oficiálních statistik se s cukrovkou momentálně léčí přes milion pacientů, reálná čísla budou ale ještě o něco vyšší - někteří totiž o onemocnění ještě neví. Podle odhadů Národního zdravotního informačního portálu 2. typem diabetu během svého života onemocní přibližně každý třetí člověk v Česku.
Rizika pak rostou s věkem - nejvíce diabetiků je mezi lidmi staršími 65 let. Celkové počty navíc každoročně narůstají.
„Největší skok jsme viděli po období covidu, kdy lidé výrazně změnili životní styl – to bylo vidět nejvíc. Zatím se ale nezdá, že by se situace nějak zlepšovala,“ komentuje diabetolog Martin Haluzík.
„Možná do toho časem promluví nová antiobezitika, která některým pacientům pomůžou, aby cukrovku nedostali tak brzo. Ale situace je pořád nepříliš veselá,“ dodává.
Diabetes (cukrovka)
Diabetes mellitus neboli cukrovka patří k nejzávažnějším onemocněním, které vyžaduje celoživotní lékařskou péči. Díky moderním metodám léčby a komplexní diabetologické péči však dnes mohou pacienti s diabetem dostat toto onemocnění pod kontrolu.
Existují tři typy. Cukrovka 1. typu je autoimunitní onemocnění, při kterém si pacient po celý svůj život musí píchat injekčně inzulín. Diabetes 2. typu je jedním z nejčastějších onemocnění, na jehož rozvoj má významný vliv životní styl. Nyní touto nemocí trpí v Česku kolem 10 procent lidí. Cukrovka se může rozvinout i v těhotenství, říká se jí gestační diabetes.
Zdroj: NZIP
Bezpečnější lék
Nová sloučenina by mohla pomoci především lidem, které nelze léčit nejběžnějšími postupy. Diabetici mají totiž často další zdravotní potíže, kvůli nimž nemohou užívat standardní léčbu - může jít třeba o kardiovaskulární onemocnění nebo obezitu. Těchto pacientů je podle odhadů 30 až 40 procent.
„V takových případech musíte těmto lidem nasadit kombinaci více léků. A když dáváte víc léků, může se stát, že některé povedou k tomu, že se v kostech začne vytvářet tuk. A když pak mají v kostech tuk místo pevné tkáně, jsou náchylnější ke zlomeninám,“ vysvětluje vědec Ondřej Kuda.
Problémy s lámavostí kostí jsou u diabetiků relativně časté. „Týká se to přibližně pěti až deseti procent pacientů. Jenže diabetiků je přes milion, takže to ve výsledku nejsou úplně malá čísla,“ vypočítává Haluzík.
A právě s tímto problémem by novinka výzkumníků z Akademie věd mohla pomoct. Jak přesně funguje? „Cílová buňka je vlastně kostní kmenová buňka, která se ještě nerozhodla, co bude dělat, až bude dospělá. Podle toho, na jakém je místě, se může stát buňkou tukovou, nebo, je-li v kosti, tak buňkou kostní,“ přibližuje vědec.
Aplikovaná látka pak nerozhodnutou buňku „pošťouchne“ určitým směrem. A zatímco starší léky směřovaly k tukové variantě, nové zpevňují kosti a snižují jejich lámavost.
Kdy by se látka mohla dostat k pacientům, ještě není jisté. Musí totiž nejdřív projít poslední fází klinických studií. Pokud se prokáže její bezpečnost a účinnost a pokud se to firmě ekonomicky vyplatí, na trhu by podle vědce Ondřeje Kudy mohla být do dvou let.
Roky bez příznaků
Cukrovku 2. typu lékaři popisují jako plíživé onemocnění – dlouho nemusí mít rozeznatelné příznaky. „Může být klidně dva tři roky bez příznaků – možná jen s lehkou únavou, což dnes nikdo nebere jako příznak něčeho vážného. Takže jediný způsob včasné diagnózy je pravidelná preventivní prohlídka – jednou za rok nebo dva, podle věku,“ upozorňuje diabetolog Haluzík.
Mezi pozdější příznaky patří zvýšená žízeň, časté močení, úbytek nebo naopak nárůst váhy, velký pocit slabosti nebo pokles tlaku.
Diabetes se stává čím dál větším problémem, spojeným především s nezdravým životním stylem. Většina lidí onemocní v důsledku nadváhy, obezity, konzumace alkoholu či kouření.
Právě v prevenci máme podle Martina Haluzíka ještě velké mezery. „Vzdělávání o zdravém životním stylu už ve školách začíná být víc přítomné, ale pořád ne tolik, kolik by si zasloužilo. Pořád je tu významná skupina lidí, kteří si neuvědomují, že když celý den pijí slazené nápoje, vede to k obezitě, cukrovce a dalším komplikacím. A pak je tu důležitost preventivních prohlídek – abychom nemoc odhalili včas, když se dá ještě dobře léčit,“ apeluje diabetolog.
