Čím vyšší důchod, tím více přidáno. Rozdíly v penzích dále rostou

Penzista, který na začátku letošního roku pobíral 10 tisíc korun, bude mít od ledna důchod 11 343 korun. Těšit se tak může z celkového růstu důchodu o téměř 13,5 procenta. To vše díky dvěma mimořádným navýšením letos a nově vládou schválenému růstu od nového roku.

Avšak senior, který pobíral 20 tisíc korun, bude mít v lednu důchod 23 294 korun, tedy o téměř 16,5 procenta víc.

Vysokopříjmový penzista, který začínal na 40 tisících, pak bude v lednu dostávat na účet důchod 47 198 korun. Růst o téměř 18 procent.

Tedy jednoduše řečeno: čím vyšší důchod, tím více dostane senior přidáno. Na toto úskalí aktuálního zvyšování penzí upozorňují odborníci: v době vysokorostoucí inflace, kdy je potřeba zaměřit pomoc zejména na nejchudší, se naopak korunově, ale i procentně více přidává bohatším seniorům.

Na tento problém upozorňovala na konci srpna i Národní ekonomická ráda vlády (NERV), a to před zářijovým mimořádným zvýšením důchodu. „V absolutní míře velmi málo pomáhá nízkopříjmovým důchodcům čelit inflaci. Velmi málo také pomáhá samostatně žijícím důchodcům, na které nejvíce dopadá inflace cen bydlení, pokud mají nižší příjmy,“ varuje NERV v dokumentu a navrhuje řešení, které by se mělo stihnout zapracovat do konce letošního roku.

Výpočet důchodu se skládá ze dvou složek – základní a procentní výměr. První složka je stejná pro všechny penzisty, a tedy pokud se zvýší, tak o stejnou částku všem.

Druhá se vypočítává individuálně podle zásluhovosti. Odrážejí se v ní odpracované roky, výše výdělků a odvodů. Navyšuje se procentuálně a v penězích tedy více těm, kdo mají tuto zásluhovou složku vyšší.

V pondělí vláda potvrdila, že základní výměr poroste od ledna o 140 korun a procentní o 5,1 procenta. Do samotného mechanismu se ale nezasahovalo.

Příklady růstu důchodů s letos schváleným zvyšováním:

Zdroj: výpočet redakce

NERV vládě radil zaměřit se na základní výměr, který se vypočítává ze zákona jako jedna desetina průměrné mzdy. Pro příští rok se tak například zvedne z 3900 na 4040 korun.

„Až do letoška rostla průměrná mzda rychleji než inflace, takže to spíš pomáhalo těm nízkopříjmových důchodcům. A paradoxně ve chvíli, kdy je potřeba pomoc nízkopříjmovým důchodcům, tak to nepomáhá,“ říká Daniel Prokop, sociolog stojící za výzkumnou organizaci PAQ Research, který je člen NERVu.

Letos totiž inflace předčila průměrnou mzdu a růst základní výměry proto nedorovnává všeobecné zdražování. Podle Daniela Prokopa by stačilo upravit zákon, aby se počítalo i s inflací.

„Například, aby základní složka důchodu byla valorizována o inflaci, ale nejméně tak, aby odpovídala desetině průměrné mzdy,“ konkrétně navrhuje NERV.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden na setkání s novináři mluvil o tom, že předělání valorizačního mechanismu je v plánu na příští rok. „Je to nutné dělat změnou zákona a tady jasně vládní programové prohlášení počítá s tím, že k této změně přistoupíme v průběhu 2023 v rámci důchodové reformy, abychom to byli schopní aplikovat od roku 2024,“ uvedl ministr.

Daniel Hůle z Člověka v tísni ale kritizuje, že vláda nemá ambici upravit mechanismus zvyšování důchodů před velkou reformou, kterou pětikoalice dala do programového prohlášení s termínem předložení do konce příštího roku.

„Je to třeba co nejrychleji změnit tak, aby se hýbalo se základní částkou. Při extrémní inflaci je potřeba zajišťovat růst pro nejchudší skupinu důchodců,“ říká odborník na problematiku sociálně slabých z Člověka v tísni. Zmiňuje i to, že inflace už příští rok nemusí být tak extrémně vysoká, jako je letos.

Ekonom Filip Pertold, který je mimo jiné expertním členem poradního týmu ministra práce na připravovanou důchodovou reformu, souhlasí, že je potřeba systém valorizace upravit.

„Prostě proto, že jak se valorizuje procentní výměra v době inflace, je velmi nešťastné,“ konstatuje. Podle něj by se měly úpravy týkat naopak procentní zásluhové složky důchodu. „Ten, kdo má důchod dvacet tisíc, tak procentní výměra mu dělá třeba 75 procent důchodu, kdežto když má někdo 12 tisíc důchod, tak procentní výměra mu dělá třeba 40 procent důchodu. A to pak dělá tu nesmyslnou věc, že i procentně dostanou lidé s nižším důchodem méně,“ říká.

Data k 31. březnu 2023.

Od ledna 2023 ale začne fungovat další důchodová novinka: 500 korun za vychované dítě. Automaticky se tak bude navyšovat o tuto částku za každé dítě penze ženám. Lidé, kteří teprve jdou do důchodu, budou muset o takzvané výchovné žádat.

I to reálně může pomoci zejména chudším penzistům. „Dosud byly bohužel hlavně ženy ‚trestány‘ za to, že se místo práce věnovaly výchově dětí a měly tak nižší příjmy. Rozdíl v průměrném důchodu činí bezmála tři tisíce korun,“ uvedl ministr Jurečka k výchovnému a dodal, že takto bude v lednu automaticky důchod navýšený až téměř 1,4 milionu ženám.

I podle Daniela Prokopa to může skutečně pomoci snížit rozdíly mezi nízko a vysokopříjmovými penzisty.

„Je to procentuálně lepší pro nízkopříjmové. Ale stále je otázka, zda výpočet nezměnit, pokud bude vysoká inflace dva roky, tak 500 korun to nevytrhne,“ myslí si Daniel Prokop.

Více jak milion penzistů podle posledních březnových dat České správy sociálního zabezpečení bralo důchod pod 16 tisíc korun. Přes 70 tisíc pak důchody pod deset tisíc korun.