Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Namísto aby se debatovalo o tom, jak stárnout ve zdraví a být do 80 let aktivní, se podle poslankyně hnutí ANO Heleny Válkové mluví spíše o tom, že by si lidé měli začít v 70 letech hledat nějaké seniorské zařízení.
„To je prostě příšerné,“ ohrazuje se 73letá Válková, která sama zdůrazňuje, že je aktivní seniorka.
Během projednávání důchodové reformy ve Sněmovně i reagovala na svoji stranickou kolegyni Bereniku Peštovou, která u řečnického pultu popisovala okolnosti, za kterých odcházela do důchodu její matka: „Nastalo období nasypeme si ráno, nasypeme si odpoledne a nasypeme si večer, takže kvalita toho dožití ve zdraví se začínala samozřejmě zhoršovat.“
V rozhovoru pro Seznam Zprávy Helena Válková popisuje, že vidí v hnutí ANO „bílé místo“, kterým je téma stárnutí ve zdraví. Proti zobecňování seniorů se pak ohrazuje už i z pozice stínové zmocněnkyně pro lidská práva.
Vy jste se během jednání ohrazovala vůči kolegyni a uvedla, že ve svém věku neberete žádné „prášky“. Vadí vám to zobecňování, že senioři jsou nemocní a nemohoucí?
Jako seniorky se mě velmi dotýká, že se ze všech seniorů dělá senior nemohoucí, který už je téměř na vozíku a potřebuje seniorské zařízení. Řada z nás seniorů je relativně ještě zdravých, mentálně fit, hlavně těch duševně pracujících. A když poslouchají debaty, tak se musí oprávněně ptát, jestli jsou plnohodnotní spoluobčané. Jenom matriční ročník rozhoduje o tom, jestli je člověk výkonný, nebo ne. Vysokoškolský profesor nebo lékař může rád pracovat až do 80 let, pokud mu to mentální a fyzické schopnosti umožní. Zatímco pro manuálního pracovníka, který pracoval těžce nebo stereotypně, může být v 70, 67 nebo 65 letech pokračovat v práci obtížné, nebo dokonce nemožné.
Takže byste rozlišovala manuálně a duševně pracující?
Nemůžeme říct, že pro duševně pracující nastavíme věk odchodu do důchodu na 67 roků, nebo 70 dokonce, i mezi nimi jsou nemocní.
Všimněte si ale, že například soudci mají věkovou hranici na 70 letech a všichni ji využívají. Jsou to lidé, kteří pracují v oblasti řekněme mentální a práci si osvojí, že jim nedělá problémy a také je velmi dobře placená, to si nezastírejme.
Házet všechny do jednoho pytle, že jsme nemocní a neschopní… jde to plíživě napříč politickým spektrem. Není to jen od kritiků důchodové reformy, mezi které taky patřím. Je to věc, která mě zaráží a potvrzuje mi, že společnost ještě není připravená na mezigenerační solidaritu. A je potřeba dělat osvětu a ukazovat to na případech lidí, kteří jsou aktivní.
Takže voláte po nějaké formě osvěty, že starší lidé nejsou nemohoucí? Jak byste si ji ale představovala?
Je tam politická rovina, nebát se vystoupit a říct, že máme lidi, kteří chtějí pracovat, a těm to také umožnit. Znám konkrétní případy i od svých mladších přítelkyň, kterým je kolem šedesáti let, jsou inteligentní a vzdělané a chtějí pracovat, a neseženou práci. To v Německu neexistuje, tam jsou rádi za 60letou ženu, protože mají jistotu, že si bude vážit své práce.
Já to určitě budu teď víc prosazovat. Jak sleduji tu debatu, tak si myslím, že je to nutné. A na druhé straně je potřeba, aby média ukazovala konkrétní příklady lidí, kteří se ve vyšším věku snaží pro společnost udělat cokoliv, aby se to zlepšilo.
Líbil se mi i projev poslance z ODS, který zmiňoval, že je to i o výchově v rodině a že byla úcta k prarodičům.
Dnes v některých rodinách nevychovávají děti k respektu ke starším lidem a ono se to pak přenáší do profesionální úrovně. Klidně někoho vyhodíte v 58 a divíte se, že chce někam v 60 nastoupit.
Mluvíte hodně i o trhu práce, není ale ve vrcholové politice opomíjeno i téma stárnutí ve zdraví? Chcete ho nějak zvednout?
Ano, chci udělat kulatý stůl a pozvat odborníky a geriatry.
Všechno se to soustředí na otázky, jestli máme dost seniorských zařízení a jak se staráme o lidi s alzheimerem nebo demencí. Je to důležité, ale je to o práci s lidmi, kteří se odlišují od populace tím, že mají zdravotní potíže v důsledku věku. Ale není tu někdo, aby se staral o zdravé a aktivní seniory, které chtějí pracovat.
Opravdu máme problém zaměstnat lidi kolem 55. roku. Zaměstnavatelé si vůbec neuvědomují, že dnes 55letá žena vypadá na 45let. Má plány, kam všude chce ještě cestovat. Je aktivní, sportuje. To aktivní stárnutí znamená, že byste měl být aktivní do 80 let, a u nás se to potlačuje a říká se, že byste měl od 70 let hledat nějaké seniorské zařízení. To je prostě příšerné.
Dobře, ale z toho všeho mi trochu vyplývá, že nemáte odlišný postoj od kolegů v hnutí ANO, kteří trvají na tom, že by se neměl posouvat důchodový věk nad 65 let. Nebo to vnímám špatně?
Právě proto, že nemůžeme dělat diskriminaci mezi profesními skupinami, tak těch 65 roků bych nechala. I kvůli tomu, jaké jsou možnosti uplatnění.
Zatím jsme se zdravému stárnutí v hnutí ANO moc nevěnovali a je to takové bílé místo, které by bylo dobré zaplnit. A byla bych ráda, aby to bylo napříč politickým spektrem a povídali jsme si o tom. Ale jinak takzvaná důchodová reforma je špatně, 65 let by se mělo držet.
