Článek
Pacient se chystá na totální endoprotézu. Lékař stanovuje běžný bezplatný postup. Zároveň nabízí druhé řešení – využití robotického asistenta, díky kterému bude ošetření rychlejší a s menším množstvím stehů. Nicméně pacient si to bude muset doplatit.
Tahle varianta se otevírá díky pozměňovacímu návrhu poslanců ODS a TOP 09 včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění. Pokud se schválí, většina jejích bodů začne platit od začátku příštího roku.
„Zaprvé se výrazně zlepší dostupnost výkonů, které nejsou hrazené pojišťovnou. Zadruhé se dramaticky umenší chaos, protože pacient dnes neví, co ani kolik bude platit, protože nejsou jasné ceníky. A zatřetí se nebude platit za věci, které jsou hrazené pojišťovnou, protože zákon to neumožní a bude to spojené se sankcemi,“ vysvětluje ministr Válek.
„Principiálně jde o krok správným směrem, ale samozřejmě není ideální, že přichází úplně na konci volebního období a ještě jako pozměňovací návrh,“ říká člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň.
Stejný argument zazníval i od opozičních politiků při debatě ve Sněmovně. Natolik zásadní změna by podle nich neměla vstupovat v platnost bez řádného projednání. V původním návrhu novely totiž možnost připlatit si za komfortnější léčbu vůbec nebyla, přináší ji až pozměňovací návrh. To mimo jiné znamená, že se k němu nezpracovala ani studie dopadů.
„Já této kritice rozumím, ale šlo o pozměňovací návrh mého kamaráda Romana Krause (bývalý senátor, zemřel v minulém roce, pozn. red.), který odešel, a tak jsem se ho ujal, protože byl velmi dobře napsaný a intenzivně se na něm pracovalo a diskutovalo se o něm,“ říká k tomu na dotaz Seznam Zpráv ministr Válek.
Podle něj se tak výrazně zvedne možnost volby pro pacienty, protože už dnes sice mohou využít péči nehrazenou ze zdravotního pojištění, takový úkon si ale musí celý hradit sami. Díky pozměňovacímu návrhu by „ušetřili“, protože by se platil jen rozdíl mezi cenou hrazeného a nehrazeného zákroku.
Nedoplatí na to pacienti?
„Je nutné, aby taková změna byla doprovázena velmi tvrdými postihy pro poskytovatele, kteří nebudou reálně nabízet plně hrazenou variantu výkonu,“ dodává Hroboň.
S tímhle podle ministra zdravotnictví návrh jednoznačně počítá – pokuta až milion za nezákonné platby a 100 tisíc za nestanovení plně hrazené varianty péče. Ale část expertů se obává, aby se tyto prohřešky dařilo trestat.
Dlouhodobě se pacienti setkávají s tím, že po nich lékaři chtějí peníze za registraci, dřívější ošetření nebo vůbec vedení v kartotéce. A kontroly jsou na takové postupy krátké, i třeba kvůli tomu, že pacienti takové prohřešky nehlásí. Jenže pacienti se logicky cítí v pasti, protože jsou vůbec rádi, že se k nějakému lékaři dostanou, natož aby ho nahlásili.
Další obavou je, že celé zdravotnictví nabere směr jako u stomatologie. Zde se také počítá s tím, že zubař nabídne pacientovi variantu plně hrazenou ze zdravotního pojištění, tedy třeba amalgámovou plombu. Jenže značná část zubařů tohle ošetření ani nenabízí nebo dokáže pacienta velmi dobře přesvědčit, proč si má zaplatit za bílou výplň.
„Zdravotní pojišťovna bude hradit jen to nejlevnější, co vůbec může hradit. Všechno ostatní si budou lidé hradit sami, ale pozor – jen ti, co na to mají,“ varuje poslanec SPD Jan Síla.
České zdravotnictví je v mezinárodním srovnání nejvíce závislé na veřejných zdrojích, tedy v největší míře skrze systém veřejného zdravotního pojištění. Někteří ekonomové vidí v pootevření systému soukromým penězům cestu, jak pomoct s udržitelností českého zdravotnictví. To se v současné době v podstatě řítí do zdi vzhledem k neustále se zvyšujícím výdajům a stárnutí obyvatelstva.
„Díky právu volby pro pacienty by se také zvýšila transparentnost toků peněz do zdravotních zařízení právě za nehrazené služby, které se dnes řeší různými skrytými poplatky, nebo dokonce obálkami,“ dodává další člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod.
Zdravotní výbor Poslanecké sněmovny se ale na postoji k tomuto návrhu neshodl. Zůstává tak bez doporučujícího stanoviska a bude záležet až na finálním hlasování ve Sněmovně, zda tahle část novely projde. Znovu se o ní může jednat od 28. března.
