Válek pod tlakem. Čtyři body, které po něm požadují zdravotníci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jednání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) s odboráři probíhalo poměrně poklidně, dokud nedošlo na věci, které zdravotníky pálí – výše tabulkových platů a především práce přesčas.

Z publika si musel ministr zdravotnictví vyslechnout pokřiky, že se zákoník práce nedodržuje v žádném zdravotnickém zařízení a české zdravotnictví není před kolapsem, ale po něm. Došlo i k hádce mezi ministrem a předsedou České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem právě o přesčasech, které současná koalice lékařům novelou zákoníku práce zdvojnásobila.

Podívejte se ale postupně, co zdravotničtí odboráři po ministrovi požadují.

„Trváme na splnění všech podmínek,“ upozorňuje dopředu šéf lékařských odborů Martin Engel.

Zdravotnické a sociální odbory se přidaly k Sekci mladých lékařů ČLK a žádají zrušení nového paragrafu v zákoníku práce, který zdvojnásobuje počet legálních přesčasů pro lékaře. Ten se do zákona dostal pozměňovacím návrhem poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL).

„Zákoník práce není můj zákon, ale Ministerstva práce a sociálních věcí. Ten nešťastný pozměňovací návrh jsem nepředkládal a nehlasoval jsem pro něj,“ distancoval se od legalizace dalších přesčasů ministr Válek.

Tahle reakce ale rozezlila předsedu ČLK Kubka, který se do ministra ostře opřel.

„U těch jednání jsem byl. Probíralo se to 11. července na sociálním výboru Senátu a Ministerstvo zdravotnictví to podpořilo,“ argumentoval Kubek.

„A vy jste nehlasoval proti, vy jste se prostě alibisticky nepřihlásil,“ dodal Kubek.

Ze záznamu hlasování poslanců vyplývá, že ministr Válek nebyl přihlášen k hlasování o konkrétním pozměňovacím návrhu ani zákoníku práce jako celku ve třetím čtení. Zvedl ale ruku pro definitivní znění zákona. Navzdory tomu uvedl, že má už připravenou změnu přesčasů, kterou chce příští měsíc probrat s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

Lékařům se nelíbí prohlášení Ministerstva zdravotnictví, že neexistují případy, kdy by docházelo k porušování zákoníku práce. Místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jana Hnyková před ministrem demonstrovala, jak velký je to problém.

„Prosím vás, je u vás dodržován zákoník práce, přihlaste se, u koho je dodržován,“ ptala se všech přítomných odborářů.

Nikdo se nepřihlásil. Ministr zdravotnictví ale slibuje, že na dodržování zákoníku práce dohlédne.

„Je pro mě absolutně neakceptovatelné, aby přímo řízené nemocnice, protože tam dohlédneme, nedodržovaly zákoník práce. Pokud se někde nedodržuje, je to pro mě důvod pro odvolání ředitele,“ dodává Válek.

Odboráři žádají ale také zatraktivnění práce pro zdravotníky. Chtějí proto legislativně ukotvit systém benefitů, jako jsou výsluhy, rehabilitační a lázeňská péče a podmínky pro dřívější odchod do důchodu bez krácení penze.

„Byl by to takový stabilizační příplatek k platu po určitém počtu odpracovaných let,“ představuje návrh výsluh předsedkyně odborářů ve zdravotnictví a sociální péči Dagmar Žitníková.

K tomu navíc po ministerstvu žádá, aby dohlédlo na dodržování povinnosti zaměstnavatelů zajistit mladým lékařům atestační přípravu v zákonem stanovené době. Sekce mladých lékařů totiž upozornila na to, že řada nováčků má problémy s připuštěním k atestaci, pokud odmítnou sloužit i klidně nezákonně dlouhé přesčasy.

A na závěr to nejdůležitější. Stejně jako učitelé i zdravotníci chtějí provázat své platy s růstem hrubé mzdy. Tedy aby se každý rok neřešila podoba tabulek, podle kterých jsou především odměňováni. Ale aby platy rostly podle vývoje ekonomiky.

„My jsme oprášili pouze memorandum, které se podepsalo v roce 2011. Pokud budu mluvit za lékaře, tak tam je nástupní plat na úrovni 1,5násobku vůči průměrné mzdě a trojnásobek pro toho nejzkušenějšího lékaře,“ upřesňuje šéf lékařských odborů Martin Engel.

Loni průměrná mzda těsně přesáhla 40 tisíc korun. Pro začínacího lékaře by to tak pro ilustraci znamenalo 60 tisíc a nejzkušenějšího 121 tisíc korun. V současnosti začíná tabulkový plat lékaře na zhruba 39 tisících. Dostat se po 32 letech praxe může na 67 tisíc korun.

„Je řada věcí, o kterých je možné debatovat. Musíme si na to udělat pečlivé analýzy, které bohužel ten rezort nedělal. Jak vlastně funguje financování zdravotnictví v okolních zemích. A jestli je ještě některá země, kde jsou tabulkové platy,“ vyhnul se ale odpovědi na požadavek odborářů ministr zdravotnictví Válek.