Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Velmi důrazně varuji před mRNA vakcínou proti covidu,“ hlásala cedule, kterou si na konci loňského roku v ordinaci v pražských Stodůlkách vyvěsil alergolog Jaroslav Henzl.
Varovný vzkaz pacientům pokračoval: „Hrozí vážné a trvalé zdravotní obtíže, dokonce i úmrtí. V naší ordinaci evidujeme celou řadu případů poškození zdraví, zcela jednoznačně v souvislosti s vakcínou na covid.“
Sliboval také podání trestního oznámení na ty, kteří se podíleli na propagaci očkování.
Má to však hned několik „ale“: Tvrzení o škodlivosti vakcín nemá oporu u žádné z odborných společností. Lékař navíc nikdy žádné podezření na jejich závažné nebo neočekávané účinky nenahlásil. De facto tak porušil zákon o léčivech, podle kterého musejí zdravotníci jakýkoliv takový případ ihned hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Důkazy chybí
Podklady pro SÚKL začal lékař Jaroslav Henzl shromažďovat až ve chvíli, kdy jej k tomu ústav vyzval. Ani dodatečné materiály však nejsou příliš předvědčivé. Žádný případ poškození zdraví, který „zcela jednoznačně“ souvisel s aplikací vakcíny na covid, jednoduše nedoložil.
„V jednom případě nám byly zaslány zprávy z vyšetření daného pacienta, z nichž jasně vyplynulo, že potíže pacienta neměly souvislost s vakcinací. Z žádného jeho hlášení zatím nelze dovodit, že se jednalo o důsledky očkování proti covid-19,“ komentuje ředitel SÚKL Tomáš Boráň.
Případů navíc nebylo zdaleka tolik, kolik lékař avizoval. Státní ústav pro kontrolu léčiv nyní z jeho strany eviduje nižší jednotky hlášení.
„Vzhledem k tomu, že dotčený pan doktor prezentoval, že pozoroval mnoho (desítky) případů závažných poškození mRNA vakcínami, byl vyzván, aby nám tato svá podezření nahlásil, přičemž jsme očekávali velký počet hlášení. S ohledem na nízký počet hlášení, jejich nedostatečnou kvalitu a skutečnost, že by měla být některá hlášení ze strany pana doktora Henzla doplněna, nelze v tomto ohledu zatím vyvozovat další závěry,“ shrnuje Boráň.
„Budu svědčit u soudu“
Redakce Seznam Zpráv Jaroslava Henzla oslovila s žádostí o komentář. Na opakované telefonáty ani e-maily však nikdo ani během několika dnů nereagoval. Na dotazy neodpověděl ani jeho nadřízený, vedoucí lékař ordinace Jindřich Lahovský.
S reportérkou, která se do Stodůlek vypravila, pak alergolog odmítl mluvit osobně. I když ji viděl, odpověď vzkázal přes zdravotní sestru.
„V pylové sezoně na to není čas,“ vyřídila.
Argument, že je čekárna i ordinace prázdná, odmítla. „To není pravda,“ ukončila rozhovor s doporučením napsat další e-mail.
Po osobní návštěvě odpověď na dotazy přeci jen dorazila. Je z ní patrné, že lékař si za svými vyjádřeními stojí a se závěry Státního ústavu pro kontrolu léčiv nesouhlasí. Shromažďuje proto prý další data, jimiž by svá tvrzení podložil.
„Data pro hlášení shromažďuji od prvních kontaktů s každým postiženým, většinou se jedná o značně dlouhou dobu po aplikaci vakcíny a je velmi těžké dohledat a zjistit všechny souvislosti. Postižení mne vyhledávají sami, ale vakcínu dostali aplikovánu zcela jinde, proto nešlo podávat hlášení dříve,“ vysvětluje Jaroslav Henzl.
Tvrdí, že ve dvou případech již byla podána žaloba, soud však ještě k žádnému závěru nedošel. „V prvním případu SÚKL odmítl souvislost postiženého s podáním mRNA vakcíny. Důvod je, že rok předtím prodělal covid s dlouhodobým a těžším průběhem. S tímto závěrem zcela zásadně nesouhlasím, protože hlavní problémy začaly bezprostředně po aplikaci první dávky vakcíny. Další soudem projednávaný případ je autoimunní cévní zánět. Budu již svědčit v tom smyslu, že jde zcela jistě o postižení pacientů po výše zmíněné vakcíně. Opakované podání vakcíny, kde s každou další dávkou došlo k výraznému zhoršení problémů, zde považuji za jednoznačně kontraindikované, přesto k němu došlo,“ tvrdí.
A má i další výhrady: „Pak je tu ještě naprosto neúprosná statistika, cca desetiprocentní nárůst úmrtí, nezřídka naprosto náhlých, nárůst onkologických onemocnění a naopak cca desetiprocentní pokles porodnosti, kde naprostá většina dětí, které tu chybí, se nenarodila očkovaným ženám,“ stojí v odpovědi Jaroslava Henzla.
Faktem však je, že k nárůstu počtu úmrtí došlo v letech 2020 a 2021. Jak uvádějí například analytici Českého statistického úřadu, hlavním důvodem bylo právě onemocnění covid-19. V následujících letech se čísla opět snižovala a dostala se na předcovidovou úroveň.
Problematické je i vyjádření o nárůstu onkologických onemocnění. Těch je sice skutečně více, pacientů ale přibývá dlouhodobě - počty se začaly zvyšovat dávno před covidovou pandemií. Důvodů může být několik: stárnutí populace, nezdravý životní styl, ale i lepší diagnostika - díky kvalitnějším metodám lékaři odhalují nádorů víc a v časnějších stádiích.
Rovněž snižující se porodnost je dlouhodobým trendem. Příčiny toho, proč se rodí méně dětí, jsou složitější, zmiňme proto ty jen nejvýznamnější: do reprodukčního věku se dostávají populačně slabé ročníky, lidé děti odkládají a projevuje se i finanční nejistota.
„Výmysly a lži“
Odborné společnosti očkování jednoznačně podporují a slova o škodlivosti vakcín odmítají.
„Člověk, který tvrdí, že vakcíny zabíjejí, si podle mě jednoduše vymýšlí a lže. Nemá pro to žádné důkazy – maximálně si vytváří vlastní spekulace a přizpůsobuje si data tak, aby mu to vyšlo,“ reaguje na případ profesor vakcinologie a předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Připomíná, že o bezpečnosti vakcín proběhlo obrovské množství studií. „Tvrdit, že vakcíny proti covidu zabíjejí, je podle mě naprosto neakceptovatelné a zcela vymyšlené. Seriózní důkazy pro to neexistují. To, že někde předloží nějaké články z novin nebo že prohlásí ,z mého pozorování umírá po očkování víc lidí než předtím‘, jsou jen dojmy, které si dotyční vytvářejí. Nemá to žádný vědecký základ,“ zdůrazňuje.
Ředitel lékového ústavu Boráň zase upozorňuje, že určité riziko vzniku nežádoucích účinků existuje u každého léčivého přípravku. „Lék, který by byl stoprocentně bezpečný, neexistuje,“ podotýká.
Zmiňované mRNA vakcíny proti covidu jsou však řádně registrované a schvalované Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Na jejich posuzování se podílely všechny státy EU.
Bezpečnost všech registrovaných přípravků je pak kontinuálně monitorována. Všechna nahlášená podezření na nežádoucí účinek z Česka jsou po zadání a hodnocení na národní úrovni přeposlána do celoevropské databáze EudraVigilance.
Stejný pohled má Ministerstvo zdravotnictví. „Přínosy vakcinace jasně převažují nad riziky,“ připomíná mluvčí resortu Ondřej Jakob.
„Důležité je pro nás podporovat zdravotníky a také pracovníky v sociálních službách v tom, aby byli schopni lépe komunikovat o přínosech očkování směrem k pacientům či klientům,“ dodává.
A jak na to, že s ním drtivá většina lékařů a vědců nesouhlasí, reaguje Jaroslav Henzl? „Těžko se mohu domnívat, že mRNA vakcíny proti covidu podporující odborníci jsou natolik neinformovaní nebo hloupí, případně navedení, takže zbývá jediná možnost, že to nedělají nezištně a mají z toho významný, především finanční prospěch,“ napsal Seznam Zprávám.
„Šlo o osobní názor“
Případem se zabývala Česká lékařská komora (ČLK). Na chování Jaroslava Henzla totiž podala stížnost jiná lékařka. Ve hře proto bylo disciplinární řízení, revizní komise ČLK se ho ale nakonec rozhodla nezahájit.
„Rozhodnutí odůvodnila faktem, že dle vyjádření zástupce zdravotnického zařízení, kde je pan doktor zaměstnán, šlo o jeho osobní názor a že ho odstranili a zajistili interní opatření, aby se situace neopakovala,“ reagoval na dotazy Seznam Zpráv mluvčí ČLK Michal Sojka.
Postih tak lékaři nejspíš nehrozí - navzdory tomu, že jsou jeho tvrzení nepodložená a pacienty mohla teoreticky ohrozit.
„V lékařské komunitě, i na evropské úrovni, platí zatím názor, že se špatnými názory se má bojovat pravdou (výsledky studií) a nikoliv trestem. Trest je často kontraproduktivní, protože z nositelů odborně nesprávných názorů dělá mučedníky,“ dodal Sojka.
Trest lékař s největší pravděpodobností nedostane ani za zanedbání povinnosti hlásit případná podezření na vedlejší účinky. Zákon sice umožňuje zdravotníkům udělit pokutu až 300 tisíc korun, v praxi k ní ale kontrolní úřad zpravidla nepřistupuje.
„V této oblasti totiž považuje SÚKL pozitivní motivaci k hlášení za velmi důležitou, protože má za to, že zdravotničtí pracovníci hlásí ze zájmu o sledování bezpečnosti léčiv, nikoli ze strachu z případného udělení pokuty v případě prokázaného správního deliktu,“ vysvětluje ředitel ústavu Boráň.
