Hlavní obsah

V rozporu s právem. Zdravé děti v Brně zůstávají ve zdravotnickém zařízení

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

V brněnském Chovánku zůstávají děti jako takzvaně nezařazené.

V brněnské organizaci Chovánek se starají o velké dětské sourozenecké skupiny, kterým nelze zajistit péči v rodinném prostředí. Oficiálně ovšem nejde o dětský domov, ale o zdravotnické zařízení. Právně je to problém.

Článek

Několik desítek dětí zůstalo po konci kojeneckých ústavů od letošního roku formálně jako „neumístěné“, přestože jsou ubytované v brněnské příspěvkové organizaci Chovánek.

Organizace má totiž fakticky oprávnění jako zdravotnické zařízení s dlouhodobou lůžkovou péčí, případně jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kde lze ovšem děti umístit maximálně na šest měsíců. Aktuálně se Chovánek snaží získat oprávnění k provozování dětského domova.

„Orgán sociálně-právní ochrany dětí předpokládá setrvání těchto dětí v zařízení, přestože nesplňují indikaci dlouhodobé lůžkové péče. Praxe je v tomto zařízení v rozporu s právem,“ stojí ve shrnujícím interním dokumentu Ministerstva práce a sociálních věcí, který v listopadu mapoval situaci ohledně ukončování činnosti dětských domovů pro děti do tří let, tedy kojeneckých ústavů.

Podle informací Seznam Zpráv ale praxe dál pokračuje i letos.

V únoru bylo v Chovánku 43 dětí umístěných právě v režimu zdravotnického zařízení. Osud deseti z nich se řeší – u čtyř dětí probíhá řízení ohledně pěstounské péče, další čtyři směřují do dětského domova školského typu a dvě do péče babičky. U zbývajících 33 dětí se čeká na to, jestli Chovánek získá oprávnění k provozování dětského domova.

„Díky tomu bude postaráno o děti, pro které v současné době nemáme řešení,“ říká Filip Poňuchálek, mluvčí města Brna, které je zřizovatelem organizace.

„O všechny děti, které jsou v současné době neumístěné a jsou klienty zařízení, je a bude řádně postaráno do doby, dokud jednotlivé OSPODy nenaleznou vhodnější řešení,“ dodává mluvčí.

Není ovšem vůbec zřejmé, co by se stalo ve chvíli, kdy by organizace oprávnění k provozování dětského domova nezískala. Podle všeho by nadále pokračoval stav, kde by děti vyrůstaly ve stejném místě jako neumístěné s nejasnou budoucností.

Situaci monitoruje i Kancelář veřejného ochránce práv. „Nadále sledujeme situaci v jednom z těchto zařízení, které je formálně poskytovatelem dlouhodobé lůžkové péče pro děti. Děti, které v něm pobývají, však až na několik málo výjimek nepotřebují zdravotní lůžkovou péči,“ říká zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.

Na přímý dotaz Seznam Zpráv následně potvrdil, že jde o brněnský Chovánek.

Specialisté na velké sourozenecké skupiny

Z vyjádření mluvčího brněnského magistrátu, z dokumentu Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i ze zprávy Kanceláře veřejného ochránce práv plyne, že Chovánek se specializuje na velké sourozenecké skupiny, pro které je složité nalézt vhodné pěstouny bez toho, aby se děti nerozdělovaly.

Pro představu: Když Chovánek navštívil začátkem loňského roku tým ze zmíněné Kanceláře veřejného ochránce práv, tak v péči bylo 61 dětí, z nichž 53 bylo v rámci sourozeneckých skupin. Konkrétně šlo například o dvě šestičlenné sourozenecké skupiny, dvě pětičlenné a dvě čtyřčlenné.

Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm k tomu poznamenává, že Chovánek měl přitom v době návštěvy kapacitu v dětském domově pro děti do tří let pro 50 dětí.

Přerod v dětský domov

Zastupitelstvo města Brna už loni na podzim odsouhlasilo a zapsalo do zřizovací listiny organizace Chovánek, že jejím předmětem činnosti je i provozování dětského domova a školní jídelny.

Jenže Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oprávnění organizaci zatím neudělilo. „V rejstříku škol a školských zařízení zařízení Chovánek zapsáno není. Co se týká aktuálně probíhajících žádostí o zápis do tohoto rejstříku, tyto žádosti jsou vyřizovány ve správním řízení neveřejně,“ konstatuje Patrik Kubas, vedoucí ministerského oddělení komunikace, s dovětkem, že nemůže poskytovat žádné bližší informace.

Mluvčí Brna Filip Poňuchálek popsal, že v souvislosti s žádostí o provozování dětského domova zahájili úpravy bytů, kde budou skupinky maximálně osmi dětí. Každý byt bude mít samostatný vchod, i když bude součástí větší budovy.

„Do budoucna se v rámci deinstitucionalizace určitě nebráníme tomu, že postupně vzniknou i byty v běžné zástavbě, ale neřeší to okamžitou situaci,“ uvedl mluvčí Poňuchálek.

Jenomže právě velká koncentrace dětí v jedné budově včetně společné jídelny má být podle informací Seznam Zpráv hlavní bariéra, proč zatím nebyla žádost o oprávnění provozovat dětský domov vyřízena. Nově by totiž měla i ústavní péče co nejvíce napodobovat zázemí dětí v rodině.

Navíc – jak zmiňuje i zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm – zařízení s transformací otálelo a žádost o registraci dětského domova podalo až na konci loňského roku.

Doporučované