Článek
Strach z jaderného nebezpečí vnesl do války na Ukrajině o víkendu ruský prezident Vladimir Putin. O víkendu nařídil uvést tyto jaderné systémy do vysokého stupně bojové pohotovosti.
Obavy poté nerozptýlil ani český Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který vydal pokyny pro zvládnutí případného jaderného útoku. Úřad posléze přiznal, že se s vydáním instrukcí ukvapil. Chtěl občany uklidnit, ale výsledek byl opačný – nápor vyděšených uživatelů nevydržely jeho stránky, nedostupný byl seznam úkrytů na webu Hasičského záchranného sboru i mapa bunkrů v hlavním městě.
„V rámci krizové komunikace je zásadní, aby se k občanům dostávaly relevantní informace. Zpráva s pokyny pro veřejnost v případě jaderného útoku může ale značnou část společnosti ještě více zneklidnit. Když se totiž řekne jaderný útok, většině populace naskočí katastrofický a likvidační scénář,“ vysvětluje odborník na krizovou komunikaci Tibor Brečka z Fakulty biomedicínského inženýrství pražské ČVUT.
Podle něj je logické, že se lidé jakéhokoliv ohrožení obávají, zvlášť pokud jde o jadernou hrozbu. Na druhou stranu je zásadní, aby byli občané připraveni na jakoukoliv mimořádnou situaci, i kdyby neměla nikdy nastat.
„Klíčem je vhodný způsob komunikace pro cílovou skupinu. Pokud je člověk správně informován o jakékoliv nepříjemné události, tak poté, co ji zpracuje, na něj má pozitivní dopad,“ dodává Brečka.
S bunkry se už nepočítá
O to se v úterý pokusilo generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, které na webu zveřejnilo aktualizaci informací k ochraně obyvatelstva, varování i způsobu ukrytí.
V případě ohrožení se podle hasičů počítá s využitím improvizovaných úkrytů, tedy ne speciálních bunkrů, ale například sklepů běžných staveb nebo tunelů. Stejně jsou postupy nastaveny i všude ve světě. Proto se není nutné obávat, pokud člověk nenajde na mapě nebo ve své blízkosti stálý tlakově odolný úkryt, tedy takovou ochranu, jaká byla budována v době studené války.
„Technologie v čase zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu. Z tohoto je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější,“ vysvětluje mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková.
Přesto, hlavní město Praha má 686 stálých tlakových úkrytů, existuje i jejich mapa. Největším takovým zařízením je metro a také Strahovský tunel. Do obou objektů by v případě ohrožení zamířily desetitisíce lidí.
„Kromě metra máme v Praze k dispozici zhruba 700 krytů, o které se průběžně staráme, jsou v dobrém stavu a mohou být kdykoliv využity,“ uklidňuje Pražany náměstek primátora pro bezpečnost Petr Hlubuček (STAN). Zároveň ale zdůrazňuje: „V tuto chvíli nehrozí žádné nebezpečí a není nutné, aby občané žili v panice, jelikož to je přesně to, oč se Putin snaží."
Ne všechna města ale disponují seznamem úkrytů podobně jako Praha. Tento úkol totiž spadá do kompetence místně příslušného hasičského záchranného sboru. Některé obce také rozmístění úkrytu tají kvůli tomu, aby nedošlo k jejich případnému ohrožení. Část z nich je navíc v rukou soukromníků, a hasiči proto nemají oprávnění o nich veřejnost informovat.
„Mimo uvedené krizové stavy nejsou úkryty označené a jejich umístění není zveřejňováno,“ říká mluvčí magistrátu města Karlovy Vary Jan Kopál. Každopádně město spravuje čtyři stálé kryty s celkovou kapacitou asi 3200 osob – tři jsou v podzemí veřejných budov a jeden kryt je samostatnou stavbou.
V případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se o způsobu ukrytí veřejnost dozví prostřednictvím složek integrovaného záchranného systému. Pokud nastane bezprostřední ohrožení, rozezní se 140 vteřin trvající tón sirény. Oproti zkoušce sirén každou první středu v měsíci se liší tím, že není stálý, ale kolísavý a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech (sirény si můžete poslechnout zde). Po jeho doznění následuje mluvená informace, prostřednictvím které se občané dozví, o jaké nebezpečí jde a jak se mají zachovat.
I města ale reagují na ruskou agresi na Ukrajině. Liberec řeší, jakým způsobem bude nutné informace předávat veřejnosti. Chomutov zase momentálně zkoumá, v jakém stavu jsou jeho úkryty.
„Samo město má ve vlastnictví osm krytů, jde o bývalé kryty civilní ochrany. Většinou jsou pronajaty. Město nyní vytvořilo pracovní skupinu, která prověří možnosti zpřístupnění a funkčnost těchto krytů,“ říká mluvčí Chomutova Marie Heřmanová.
Do krytů se investovat nebude
Už v roce 2005 totiž vláda Stanislava Grosse (ČSSD) rozhodla, že stát nepodpoří nejen výstavbu nových stálých úkrytů, ale nebude investovat ani do rekonstrukce a oprav těch stávajících. Jak už uváděli výše hasiči – Česko sází hlavně na individuální ochranu obyvatel v improvizovaných úkrytech, jako jsou sklepní prostory budov nebo dopravní stavby.
„Všechny protiatomové kryty, které byly povětšinou budovány v 70. letech minulého století, poskytují proti dnešním zbraňovým systémům již jen minimální ochranu, stejně jako technologie v nich použité. Jedná se již skutečně spíše o technickou památku než plnohodnotný kryt,“ dodává mluvčí statutárního města Liberec Jana Kodymová.
V roce 1990 tak bylo v Česku kupříkladu ještě 5172 stálých úkrytů. Do roku 2017 ale jejich počet klesl na zhruba třetinu. A to hlavně proto, že jejich vlastníci postupně požádali o jejich převedení z kategorie stálých úkrytů do skupiny improvizovaných. Stát dnes podporuje už pouze provoz ochranných systémů podzemních dopravních staveb a úkryty ve vybraných fakultních nemocnicích.
