Článek
Hned při vstupu do Kongresového centra na Vyšehradě se tvoří dvě fronty. V jedné stojí ti, kteří ubytování nemají. Ve druhé jsou ti, kteří mají kam jít. Lidé, kteří jsou bez ubytování, tady čekají i přes 24 hodin.
Od začátku provozu odbavilo krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Praze přes 36 tisíc uprchlíků. Podle ředitele pražských hasičů Luďka Prudila tady ale stále někdo zůstává. „Sál to naštěstí umožňuje. Tuto množinu lidí tu máme trvale, jen se mění počet lidí,“ řekl dnes Seznam Zprávám Prudil.
Příchozí mají k dispozici občerstvení, materiály s informacemi a přesné popisy toho, jak mají postupovat. Všude jsou ukrajinsky mluvící dobrovolníci, lidé z Červeného kříže, zástupci hasičů i policisté.
Děti si hrají v herních koutcích, zatímco rodiče vyplňují registrační formuláře a víza. Stejně to vypadá i v hlavním sále: děti si pinkají s balónky s dobrovolníky z organizace Vraťme dětem úsměv a dospělí jsou ponořeni do formulářů.
Hřib: Stát musí začít plnit svou roli
„Máme tu stovky lidí, co sedí na sedačkách, protože už nejsme schopni je někam umístit. A to ani do normálních, ani do dočasných ubytovacích zařízení,“ řekl primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti). „Je potřeba uvolňovat státní ubytovací zařízení, například jsem slyšel něco o poslaneckém ubytování v Harrachově, ale je toho samozřejmě mnohem více. Je potřeba, aby stát vydal pokyn a tato zařízení se začala využívat co nejdříve.“ dodal.
Pět set běženců žije v tělocvičnách a hasičárnách
Na území Prahy je 15 ubytovacích zařízení, jako jsou tělocvičny, hasičárny a další podobné objekty, kde se nyní nachází necelých 500 lidí. Toto má ale zásadní vliv na chod Prahy: omezuje se výuka, kulturní programy a také sportování.
Zásadní je teď podle primátora, aby se stát ujal svých rolí. „Musí vzniknout sdílený informační systém, do kterého bude mít přístup nejen policie, hasiči, Ministerstvo vnitra, ale i všechny úrovně samosprávy, neziskové organizace a další, kteří pomáhají,“ uvedl. „Je potřeba vytvořit sdílenou informační databázi s informacemi, kde jsou lidé umístěni, o jaký druh ubytování jde, kontakt na ně a jaké je jejich povolání. Nelze to dělat tak, že si budeme donekonečna navzájem posílat excelové tabulky,“ vysvětlil Hřib.
Kapacity, které mělo město k dispozici, jsou prakticky vyčerpané. „Čím dál více lidí, kteří přichází, ubytování nemá. V posledních dnech jsme začali využívat velkokapacitní místa pro ubytování v jednotlivých městských částech,“ dodal náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
KACPU Kongresové centrum - dne 14.3. k 24:00 odbaveno 2945 osob, ubytování bylo zajištěno pro 323 osob, z toho 88 v režimu nouzového ubytování (tělocvičny). K odbavení na jiná KACPU bylo autobusy převezeno 136 osob. Celkem na našem KACPU bylo od začátku odbaveno 36041 osob.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) March 15, 2022
„Velkokapacitní prostory využíváme už ve 13 městských částech a obsazujeme další, kapacita ale dojde. Dochází každým dnem. Dnes máme ubytovací kapacitu asi pro 114 lidí, které jsme schopni do nouzových prostor ubytovat, ale víme o dalších 200, pro které již kapacitu nemáme,“ doplnil.
Pražský magistrát apeluje, aby se stát ujal své role podle pravidel krizového řízení. Podle Hřiba nejsou kraje schopny zajistit povinný relokační mechanismus, nejsou schopny samy řešit sdílený informační systém, a to třeba z důvodu GDPR. „Tohle musí vyřešit stát, my to nejsme schopní na naší úrovni řešit,“ uvedl.
Ve Středočeském kraji máme tři asistenční centra. Jedno je v Kutné Hoře, další v Mladé Boleslavi a Příbrami. Od začátku jsme odbavili 11 655 lidí a ubytovali celkem 1 601 lidí.
Dosud fungovala relokace jako dobrovolný proces, kdy se přes Národní asistenční centrum zjistilo, kde je volná kapacita, schopnost odbavit uprchlíky a ubytovat je, pak se naplnil autobus a lidé byli přepraveni do daného kraje.
Pomoc, která je podle primátora Prahy od státu potřeba, se netýká jen přerozdělování uprchlíků. Chybí materiální zabezpečení i finance. „Momentálně se vše platí z městské, případně krajské kasy, ale to je neudržitelné. Schválili jsme 250 milionů na pomoc, ale kdyby mělo všechno ubytování a materiály platit město, vyčerpají se finance do měsíce,“ řekl Hřib. „Spacáky nebo lůžkoviny máme od Státní správy hmotných rezerv, ale není to dostačující. Navíc zprovoznit tělocvičny nějakou dobu trvá. Materiální zabezpečení, které jsme dostali, je už teď v terénu. Náběh není z nuly na sto, jde o postupný proces. Je potřeba, aby byly navýšeny peníze na ubytování, a aby vznikla dostatečně motivační částku pro soukromníky, kteří Ukrajince ubytovávají.“
To je podle Hřiba směr, kterým by se v současné situaci měl stát vydat.
Stany a modulární domy jako krajní řešení
Krajním řešením je podle představitelů města výstavba stanových městeček nebo modulárních domů. První varianta je ale materiálně náročná a druhá zase legislativně. „Vytváření velkých lokalit se stanovými městečky vytvoří další problémy, spíš než aby to ty stávající pomáhalo řešit,“ míní Hřib. Pokud by k tomuto mělo dojít, doufá, že stanová městečka budou maximálně pro dva tisíce lidí.
Za 180 korun běžence neubytují
V současné době slíbil stát částku 180 korun na den na osobu. Podle pražského primátora Hřiba za to ale nejsou schopni nic nasmlouvat a nasmlouvávají už za víc. Podle jeho náměstka Hlubučka zatím platí v hotelech, kde jsou uprchlíci ubytovaní, předsezónní ceny, ale po Velikonocích začíná sezóna a ceny se opět zvednou.
Lidé v nouzovém ubytování ale nemůžou být napořád. Podle Hlubučka je na jednom místě v nouzovém ubytování mezi 30 a 50 lidmi. „Je potřeba přerozdělovat lidi po celé České republice. Žádáme kraje a obce, aby nám v tomhle pomohly a potřebujeme i pomoc od Evropské unie. Situace v Praze začíná být opravdu kritická,“ upozornil.
V pražském krajském asistenčním centru se snaží lidem nejen pomoci zvládnout příchod, ale také se integrovat do společnosti. Důležitá je podle magistrátu i identifikace zvláště ohrožených lidí a lidí s potřebou sociálních a zdravotních služeb. Zároveň zde zprostředkují kontakty pro uchazeče o práci.
