Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nejsilnější ročníky nastupují na střední školy, v pozdějších letech už se rodilo jen méně dětí. V minulém roce dokonce rekordně málo za posledních 20 let.
To ale neznamená, že do budoucna debata o nedostatečných kapacitách středních škol zmizí, alespoň v Praze a středních Čechách ne.
Z prognóz se totiž ukazuje, že tlak nepoleví, naopak. Jestliže letos bylo v Praze 12,5 tisíce dětí v devátých třídách, za osm let to bude o tři tisíce více.
Podobně je na tom také Středočeský kraj. Letos je tam v devátých třídách 15 tisíc žáků, v roce 2032 by to ale mělo být o 1700 více.
„Přestože celorepubliková demografie bude po pár letech klesat, tak v Praze a ve středních Čechách to tak nebude,“ řekl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) v podcastu Ptám se já.
„Kdyby Praha doopravdy měla zodpovědnost za své studenty, co jsou v devátých třídách, tak i ty školy, které má zřízeny, stačí,“ dodává ale Klecanda.
Do Prahy se totiž hlásí tradičně část Středočechů, což donedávna nebyl velký problém. Jenže střední školy v hlavním městě nerostly, zatímco počet dětí ano, takže se míst začalo nedostávat.
„Útoky na Středočeský kraj vnímáme v kontextu toho, že jsou vyřknuty pod tlakem. Věřím tomu, že až se zklidní emoce, tak si budeme moct sednout nad tím, jak má spolupráce vypadat,“ říká radní pro školství Středočeského kraje Milan Vácha (STAN).
Na první pohled se totiž urodila politicky poměrně příznivá situace. Jak oba radní pro vzdělávání, tak ministr školství jsou z jedné strany – STAN. Jenže řešení se hledá jen těžko.
Zatímco Praha by chtěla spádovost alespoň v dalších kolech přijímacího řízení, Středočeský kraj upozorňuje na to, že Praha jako metropole dostává peníze z rozpočtového určení daní i na to, aby dokázala absorbovat zájem dětí i z okolí.
Oba kraje pak volají po investicích státu do nových školských kapacit, což ale ministr školství Mikuláš Bek nedokázal zajistit. Ačkoliv o státním fondu školské infrastruktury mluvil jako o jedné ze svých pěti priorit při svém nástupu do funkce rok zpátky.
Kde stavět gymply…
Před Prahou i Středočeským krajem tak leží velký úkol do příštích let. Výrazně navýšit místa na středních školách. V případě hlavního města všude, ve středních Čechách v místech s největším přetlakem, tedy hlavně kolem Prahy nebo v některých okresních městech. Na Rakovnicku nebo Příbramsku se totiž počítá spíš s úbytkem dětí.
„Nemůžeme bezbřeze navyšovat kapacity gymnázií, jenom aby to papírově vypadlo, jací jsme pašáci, ale musíme to dělat chytře,“ dodává Vácha, že tím myslí přidávat místa v obcích, kde je největší přetlak.
Ve Středočeském kraji se tak řeší přístavby gymnázií v Hostivici nebo Říčanech. Nové stavby pak v Černošicích či Jesenici. Praha přistavuje Gymnázium na Zatlance, nové gymnaziální třídy by měly být i v Šeberově, kde se staví základní škola, nebo Újezdu u Průhonic.
Co dalšího Praha zvažuje
- SPŠ a gymnázium Smíchov: nová budova svěřena do správy, připravuje se její rekonstrukce pro účely výuky,
- nákup budovy Kodaňská (8000 m2), předpokládaná cena 460 milionů, předpokládaná rekonstrukce 140 milionů. Předpoklad 600 žáků.
- nákup budovy Přívozní (4500 m2), předpokládaná cena 460 milionů, předpokládaná rekonstrukce 300 milionů. Předpoklad 500 žáků.
Středočeský kraj ale také navrhuje, aby vznikl nový středoškolský kampus, například v Letňanech, ideálně o kapacitě čtyř tisíc žáků, a to s tím, že by se na jeho vzniku mohla Praha se Středočechy podělit.
Pro část rodin ze Středočeského kraje je totiž Praha zcela přirozeným spádovým městem a do budoucnu se na tom nic nezmění, maximálně se tlak dále prohloubí. Ze všech přijatých studentů na pražské střední školy byla asi třetina ze Středočeského kraje.
Menšina dětí pak cestuje na školy v opačném směru. Trvalé bydliště v Praze má 519 žáků přijatých na středočeské střední školy, tedy asi 4 procenta ze všech tamních přijatých.
