Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Za mimořádné nasazení v době covidu dostali zdravotníci v nemocnicích a záchranáři mimořádnou odměnu. První skupina 75 tisíc korun, druhá 120 tisíc.
Zaměstnavatelé je sice proplatili, ale odměny už většina z nich nezahrnula do průměrného výdělku. Od toho se ale odvíjí odměny za přesčasy, práci o víkendu nebo dovolenou. Tyhle peníze tak zaměstnanci už nedostali. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu z letošního roku na ně však měli nárok.
Rozdíl mezi záchranáři a pracovníky nemocnic je v tom, že jen první skupina se odhodlala soudit - a vyhrála. Přes 90 procent záchranářů se tak domohlo zpětně svých peněz, průměrně šlo o 43 tisíc korun.
Pracovníci nemocnic se ale nesoudili a jejich nároky jsou tak promlčené. Seznam Zprávy se přesto v nemocnicích ptaly, jestli jim i tak peníze dobrovolně nedoplatí, když je k obdobnému případu pravomocné rozhodnutí soudu.
„Finanční prostředky byly vyplaceny v souladu s tehdejším stanoviskem a názorem na jejich podstatu. Vzhledem k tomu, že jsou v současné době nároky promlčeny, nemůžeme rozdíl, který je navíc u každého zaměstnance individuální, v současné době vyplatit,“ uvedl mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Jiří Erlebach.
To je jeden příklad za všechny. Takřka totožně odpovídají všechny nemocnice, které Seznam Zprávy oslovily.
„Jako přímo řízená organizace Ministerstva zdravotnictví nejsme takto instruováni. Soudem byl posuzován případ konkrétních osob, nikoliv plošná situace,“ odpověděl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára.
Odhadem desítky tisíc korun, na které měl každý pracovník nárok, tak patrně už nikdy neuvidí.
Přitom zdravotnické záchranné služby doplácí v tomto roce peníze všem zaměstnancům. I těm, kteří se nesoudili, a jejich nároky jsou tedy také promlčené.
„Záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Pro ostatní zaměstnance by to už vymahatelné před soudem nebylo. Šlo o rozhodnutí krajů zřejmě v rámci nějakého širšího rovného zacházení se zaměstnanci,“ sdělil právník Dominik Brůha, který zastupoval dvě záchranářky v pilotním sporu, který došel až k Nejvyššímu soudu.
Ministerstvo: Je to promlčené
Seznam Zprávy se proto zeptaly také Ministerstva zdravotnictví, zda se k nedoplaceným odměnám nepostaví čelem a nenařídí alespoň svým přímo řízeným organizacím, aby nároky zaměstnanců uhradily.
„Vzhledem k tomu, že od tohoto období uplynula zákonem stanovená doba, jsou případné nároky nyní promlčeny, a proto nemocnice nemohou vzniklé rozdíly vyplatit,“ řekl mluvčí úřadu Ondřej Jakob.
Jak dále Ministerstvo zdravotnictví připomíná, u covidových odměn „byl způsob vyplacení ponechán v rukou příslušné nemocnice jako zaměstnavatele“. To tedy znamená, že někteří lékaři, sestry nebo další personál měli odměny do průměrného výdělku započítané, takže nepřišli ani o korunu.
„Některé nemocnice k tomu přistoupily zodpovědně, třeba Krajská zdravotní v Ústeckém kraji,“ potvrdila jeden příklad šéfka Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
„Krajská zdravotní při vyplácení mimořádného ocenění zaměstnancům za jejich pomoc v nouzovém stavu při zvládání epidemie covidu-19 postupovala dle dohody s odborovými organizacemi,“ doplnila Vlasta Kašparová, náměstkyně pro řízení lidských zdrojů Krajské zdravotní.
Stejně na dotaz Seznam Zpráv reagoval také Masarykův onkologický ústav v Brně. Tedy že odměny promítl do průměrného výdělku.
Jak ale vyplývá z odpovědí ostatních nemocnic, tam, kde nezapočítaly odměny zaměstnancům rovnou, se už žádné doplácení zpětně konat nebude.
