Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po dvou letech s covidem je rapidní nárůst cen energií pro nemocnice další ranou, která se do jejich hospodaření citelně promítá.
Například ve Fakultní nemocnici v Motole letos energetické náklady odhadují na 380 milionů korun. Jde o dvojnásobek loňské částky, kdy nemocnice zaplatila 180 milionů. Kromě toho se výrazně prodražují i další náklady na provoz.
„Zdražování bude mít vliv na hospodaření nemocnice zejména v oblastech energie, potravin, služeb a pojištění odpovědnosti. Ale dopady budou přicházet postupně. Nemocnice může po nějakou dobu čerpat z části rezervních prostředků, ale s postupujícím časem se problémy mohou prohlubovat,“ připouští ekonomický náměstek Jiří Čihař.
Vyšší účty řeší i ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) – oproti roku 2021 se elektřina zdražila o 13 milionů, tedy o 50 procent, plyn zdražil o 14 milionů, tedy o 76 procent.
„Apelujeme na zaměstnance, aby zhasínali a omezili používání energeticky náročných zařízení – klimatizací, konvic na vodu či kávovarů, “ popsala mluvčí Marie Heřmánková. Kromě toho podle ní ve VFN například přešli na úsporné LED osvětlení a instalovali fotobuňky do méně frekventovaných prostor.
Připravit se na ochlazení?
Pokud bude hrozit stav nouze okolo dodávek plynu, počítá vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu se snížením teploty i v nemocnicích. Například v pokojích pro nemocné se plánuje nastavení 20 stupňů Celsia oproti dřívějším 22. Stejně tak se počítá s 20 stupni na operačních sálech, v koupelnách nebo vyšetřovnách.
Navrhovaná teplota podle vyhlášky MPO
| Nemocnice | Teplota |
|---|---|
| Pokoje pro nemocné | 20 °C |
| Vyšetřovny, přípravny | 20 °C |
| Koupelny | 20 °C |
| Operační sály | 20 °C |
| Předsíně, chodby, WC, schodiště | 18 °C |
Pozn.: Teplota podle pravidel vyhlášky při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze
Zdroj: MPO/apps.odok.cz
Jak ale upozorňuje Marie Heřmánková, už nyní se to v nemocnicích s vytápěním nijak nepřehání.
„Jsme areálový typ nemocnice. Většina prostor je průchozích a vytápěných maximálně na 20 °C. Pokoje jsou vytápěné přibližně na 22 °C. O snížení teploty zatím neuvažujeme. Naším cílem je, aby na pacienty možná situace žádný dopad neměla,“ dodala s tím, že nemocnice například usiluje o evropské dotace na alternativní zdroje energií. „Ale je to běh na delší trať,“ dodává.
I bez stavu nouze nicméně už nyní některé nemocnice se snižováním teploty alespoň v některých místech počítají, a to právě kvůli potřebným úsporám.
„Připravujeme opatření vedoucí k menší energetické náročnosti provozu, například snížením teploty v budovách, především v administrativních pracovištích, v souladu s platnými předpisy a nařízeními,“ popsal mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové (FNHK) Jakub Sochor.
Kromě toho nemocnice chystá projekt úpravy technologie spalování odpadu, která by měla přinést 10procentní úsporu, a bude pokračovat v obměně elektrických spotřebičů, například ledniček, za úspornější.
Už dříve investovali například do nákupu úsporných LED světel a prověřují možnosti alternativních zdrojů energií. „Připravujeme také studii využití odpadního tepla z chladicích zařízení, která jsou v provozu ve FNHK. Výše úspor ale bude odvislá od přijatých opatření a ceny energií,“ doplnil mluvčí.
Bude se vůbec svítit? A za kolik?
Fakultní nemocnice v Motole si největší úspory energií slibuje od právě probíhající rekonstrukce opláštění budovy.
Podobně jako u desítek dalších organizací spadajících pod Ministerstvo zdravotnictví ale nyní největší starosti způsobuje spíše to, kdo vůbec bude příští rok energie dodávat.
Distributoři se totiž do výběrových řízení nehrnou, a teoreticky tak hrozí, že od ledna nebude v zařízeních čím svítit či topit. Na rozdíl od domácností se totiž ze zákona nemohou spolehnout na dodavatele poslední instance.
„V minulém roce již bylo ze strany ministerstva pro fakultní nemocnici nakoupeno již asi 2/3 spotřeby příštího roku. V současné době na rok 2023 jak plyn, tak elektřina zatím nakoupeny nejsou. Čím více se blížíme ke konci roku 2022 se zatím nulovým nákupem, vzrůstá pravděpodobnost, že v tísni budou nemocnice natlačeny do tzv. spotových cen, které jsou v tomto okamžiku extrémní,“ popsal pro Seznam Zprávy náměstek Čihař.
Spotové produkty
Spotové produkty jsou nabídky dodavatelů, u kterých se cena dodávky elektřiny či plynu určuje přímo podle aktuálního vývoje na burze.
Jak vysvětluje Energetický regulační úřad – produkty s cenou podle burzy fungují na bázi cenového vzorce. Vzorec typicky operuje s cenou energie na okamžitém (spotovém) trhu, resp. s jejím průměrem za určité období, ke které připočítá další položky. Místo ceníku s jasnými částkami se tak spotřebitel může spolehnout jen na vlastní odhad, jak se burzovní ceny budou vyvíjet.
„Problém již není moc řešitelný na úrovni jednotlivých fakultních nemocnic a je nutné jej dostat na úroveň vlády. Nejlepší pro nemocnici by bylo část hmotných státních rezerv v plynu poskytnout i nemocnicím pro rok 2023. Není nám známo, pro koho jsou hmotné státní rezervy v plynu určeny,“ dodal Čihař.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 situaci uklidňuje a podle svých slov věří, že se dodávky domluví.
„Z mého pohledu musí být do konce září jasné, zda budou smlouvy podepsané – je zároveň lepší, aby byly nákupy organizovány centrálně. Pokud smlouvy nebudou, tak já dál nebudu ministrem zdravotnictví. Nebudu dělat ministra, který se nemůže koukat do očí nemocnicím a hlavně pacientům,“ uvedl ministr zdravotnictví v neděli v České televizi.
Podle Válka nyní jeho resort potřebuje případně modely řešení znát od Ministerstva průmyslu a obchodu. Na sjednání nových smluv podle něj ještě není pozdě. Kromě toho zmiňuje možný systém dotací, který by měl nemocnicím v nelehké situaci pomoci.
