Článek
Jestli by si letos někdo zasloužil propadnout, byl by to Cermat. Ve státní organizaci připravující maturitní a přijímací zkoušky musela po řadě pochybení skončit už v květnu jeho ředitelka Michaela Kleňhová. Poukázal na to audit Ministerstva školství. Nyní se navíc ukázalo, že ani maturity nepřipravil Cermat bez chyby.
V podzimním testu z češtiny se totiž objevila nejednoznačná úloha. Konkrétně šlo o otázku 18.4. Maturanti v ní měli na základě výchozího textu rozhodnout, zda je pravda, že mezi vznikem samostatného Československa a uzákoněním podoby československé státní vlajky uplynuly méně než dva roky.
V textu ale byl uveden konkrétně jen jeden rozhodující údaj, a to březen 1920, kdy Československo přijalo vlajku s modrým klínem. Samotný rok vzniku republiky v zadání chyběl. Pokud bral maturant v úvahu jen informace z výchozího textu úlohy, musel tedy odpovědět NE. V případě, že se ale žák zamyslel a z kontextu si domyslel, že první údaj je říjen 1918, vybral ANO.
„Vím, jak takové úlohy fungují. Je nutné vycházet skutečně pouze z výchozího textu. Nic víc. Bral jsem to tedy tak, že maturanti holt musí ignorovat fakt, že vědí, kdy vzniklo Československo,“ komentuje zadání otázky lektor Jarmil Vepřek, který připravuje žáky nejen na maturitní zkoušky.
Problémová otázka 18.4 včetně kompletního zadání.
Na internetu vystupuje pod přezdívkou Běžící češtinář a hned po skončení maturit na nejednoznačnou úlohu upozornil.
„Vzhledem k tomu, kolik lidí mi kvůli této úloze psalo, tak jsem si skutečně pozorně vyhodnotil dané zadání. V něm se píše, že tvrzení musí jednoznačně vyplývat z textu, ale chybí tam informace, že se má vycházet ‚pouze‘ ze zadání. Pro toho, který historickou znalost má, ale informace jednoznačně z textu vyplývá,“ doplňuje Vepřek, v čem byla otázka nejasná.
I v testu z češtiny může být otázka z dějepisu
Cermat v klíči řešení sice uvádí, že datum vzniku samostatného Československa v textu explicitně zmíněno nebylo, Nezávislá odborná komise (NOK) Ministerstva školství ale uznala, že zadání odborníci neformulovali správně.
„NOK registruje skutečnost, že někteří žáci mohli při řešení úlohy 18.4 uplatnit strategii, kterou běžně užívají při řešení úloh daného typu z cizích jazyků (pokud mají žáci podle zadání rozhodnout, zda informace jednoznačně vyplývá z výchozího textu, pak tato informace musí být ve výchozím textu v nějaké podobě explicitně vyjádřena),“ uznává komise.
Všechno je horší: školy i děti
Úroveň výuky se za posledních dvacet let zhoršila, myslí si většina lidí v průzkumu Seznamu. Téměř čtvrtina všech dotázaných je dokonce přesvědčená, že se žákům dostává mnohem horšího vzdělání než na začátku století.
Odborníci proto doporučili, aby úloha byla stornována. To znamená, že bod získali všichni, ať už vyplnili ANO, NE nebo nechali otázku bez odpovědi. A Cermat hodnocení takto skutečně upravil. Paradoxně ale komise uznala, že v maturitě z češtiny se může objevit i otázka na historické reálie.
„NOK je přesvědčena, že dotazovaná znalost patří k obligatorním znalostem maturanta, a nezpochybňuje právo v rámci testu z českého jazyka a literatury ji ověřovat. Je si také vědoma toho, že funkční čtenářská gramotnost vyžaduje schopnost různých stupňů a postupů práce s textem. Přesto formulace ‚jednoznačně vyplývá z výchozího textu‘ může být v kontextu dané úlohy diskutabilní. S ohledem na tuto skutečnost NOK doporučuje uznat v této podúloze všem žákům obě nabízené možnosti i neuvedení žádné z nabízených možností,“ dodala komise.
Cermat má nového šéfa
V maturitních testech se objevují chyby opakovaně. Naposledy kvůli takovým nedostatkům odvolal tehdejší ministr školství Robert Plaga (za ANO) ředitele Cermatu Jiřího Zíku. Tentokrát k takovému kroku nedojde. Jednoduše proto, že ředitelka Kleňhová už odvolána byla.
„V průběhu tvorby všech didaktických testů maturitní zkoušky probíhá několikastupňová odborná kontrola za cílem odhalit případné chyby či nejednoznačnost v zadání. Přesto nikdy nelze zcela 100% vyloučit, že zadání úlohy může být pochopeno jiným způsobem, než jak bylo zamýšleno tvůrci testů,“ říká mluvčí Cermatu Marek Lehečka.
Na uvolněné místo šéfa Cermatu ministr školství Vladimír Balaš (STAN) jmenoval v pondělí odborníka na kybernetickou bezpečnost a informační systémy Miroslava Krejčího. Jeho úkolem bude elektronizovat státní maturity a jednotné přijímací zkoušky. Mimo to však bude muset zajistit také hladký průběh všech zkoušek. Tedy zdůvodnit samotnou existenci organizace Cermat v českém školském systému. Ani letos se to ale bez zádrhelů nepovedlo.
„CZVV (Cermat, pozn. aut.) samozřejmě provede analýzu celé situace, a pokud budou identifikována nějaká pochybení, budou přijata nápravná opatření,“ dodává mluvčí Lehečka.
