Článek
„Po deseti měsících války na Ukrajině je zřejmé, že zbraněmi tento konflikt tak jako mnohé jiné vyřešit nejde,“ míní zakladatelé iniciativy Mír a spravedlnost imunolog Václav Hořejší, bývalý ministr zahraničí Jan Kavan a bývalý komunální politik Matěj Stropnický.
Ve výzvě adresované české vládě požadují, aby ukončila slovní podporu války a šíření nenávisti vůči kterémukoliv státu, podnikla veškeré kroky k dosažení příměří, jehož součástí bude i přerušení dodávek zbraní Ukrajině, a požadují také revizi dopadu sankcí proti Rusku. Sankce totiž podle autorů nesplňují očekávání.
„Ruský postup nezastavily, nezmírnily a nijak závratně ani nepoškodily ruskou ekonomiku. Plán zvaný sankce selhal,“ píší v dokumentu. A tudíž je potřeba je zrušit.
„Je naprosto fascinující, že něco takového mohou sepsat lidé ze země, která zažila mnichovskou zradu a později ruskou okupaci. Představuji si zároveň, jak bychom obdobnou výzvu – třeba z britských ostrovů – hodnotili v takovém roce 1941,“ zareagoval na výzvu náměstek ministra pro evropské záležitosti a premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Podle autora výzvy imunologa Václava Hořejšího Češi kvůli probíhající válce a boji Ukrajinců za Ukrajinu platí příliš vysokou cenu, a tudíž má vláda udělat vše pro to, aby konflikt zastavila.
„Jsem přesvědčený, že kdyby Západ přestal posílat zbraně na Ukrajinu, zahájil by jednání o příměří a maximálně Ukrajinu podpořil, tak by na příměří Rusové přistoupili,“ řekl Seznam Zprávám imunolog, který dle svých slov v iniciativě nepůsobí jako vědec, ale jako angažovaný občan.
„Jan Kavan opět nezklamal“
I bývalý diplomat Jan Kavan má za to, že dokud bude Západ Ukrajině zbrojně pomáhat, válka neskončí.
„Když Západ nebude dodávat zbraně, tak se tu vytvoří tlak na Ukrajinu, aby si sedla k jednacímu stolu, a jsem přesvědčený, že pro Rusko by to bylo výhodné,“ řekl Seznam Zprávám. „Zkrátka vytvoří se podmínky pro jednání o příměří,“ domnívá se bývalý diplomat, nyní prý už jen důchodce, Jan Kavan.
Podle Tomáše Pojara absurdní představa. „Agresorům se prostě nesmí ustupovat a napadené musíme podporovat. Je to nejen morální a principiální, ale zároveň i racionální a pragmatické. V Kremlu mají zajisté z podobných výzev radost. A Jan Kavan opět nezklamal,“ připojil ironickou poznámku k jednomu z pisatelů textu.
Trojice členů organizačního výboru sice v jedné větě konstatuje, že podle mezinárodního práva je za rozpoutání války zodpovědné Rusko, ale o příčinách lze prý vést nekonečné spory. Iniciátoři chtějí přimět českou vládu, aby začala pracovat nikoli pro válku, ale pro spravedlivý mír.
„Probíhají cvičení, roztáčejí se kola zbrojení, a jakmile se roztočí, bude stokrát těžší válku zastavit. Šetříme, abychom mohli válčit. Odkládáme investice, abychom mohli válčit. Zadlužujeme se, abychom mohli válčit. Válka si postupně podmaňuje všechna rozhodnutí západních vlád i té naší,“ píší v dokumentu.
Politolog a ředitel New York University in Prague Jiří Pehe si v textu iniciativy všímá zejména používání slova mír a právě míru se má vše podřídit.
„Oni chtějí mír, ale to slovo mír je kód, který používal Sovětský svaz už během studené války. Tito mírotvorci používají mír jen v zájmu Ruska. Na Ukrajině chtějí zabetonovat status quo, který je sám o sobě nespravedlivý, protože jeden stát si urval kus druhého státu zcela v rozporu s mezinárodním právem, a tito mírotvorci navrhují přijmout tento nespravedlivý stav a to je pro ně onen mír,“ vysvětluje Jiří Pehe.
Politolog nevěří, že kdyby Ukrajina přistoupila na výměnu míru za podstoupení území Rusku, konflikt se tím vyřeší.
„Toto je naprosto mylná představa, že lze míru dosáhnout tak, že vyjednáme příměří a pak budeme věřit, že Rusko si nechá ta území, která dobylo, a nebude pokračovat v agresi. Celá iniciativa hraje pouze do karet Moskvě, nikomu jinému,“ je přesvědčený Pehe.
Jako u prezidenta, 50 tisíc podpisů
Hlavní pisatel textu Matěj Stropnický by rád pod výzvu iniciativy Mír a spravedlnost sebral co největší počet podpisů.
„Je tu hodně lidí, kteří si přejí víc mír než válku a požadují, aby se vláda o to začala zasazovat. Potřebujeme získat podpisy co největšího množství lidí, aby vláda viděla, že to není jen pár lidí, co si něco usmysleli, a musela se tím víc zabývat. Je potřeba tlak veřejnosti nejprve na národní vlády a pak na změnu postoje v Evropské unii,“ přeje si. Ideální počet? Nejméně 50 tisíc podpisů jako při volbě prezidenta, kalkuluje bývalý člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Sněmovny na kandidátce ČSSD.
A komu ve válečném konfliktu vlastně fandí? „Míru,“ odpověděl Matěj Stropnický. A zdali Ukrajině, nebo Rusku? „Není to fotbalový mač. Já fandím tomu, aby se přestaly životy utrácet a aby lidé přestali umírat. To je má odpověď,“ řekl.
Text výzvy podepsaly zhruba čtyři desítky „prvosignatářů“ z řad publicistů, umělců, pedagogů, lékařů nebo ekonomů. Z těch známějších například bývalý náměstek na Ministerstvu zahraničních věcí Petr Drulák, bývalý poslanec Evropského parlamentu Jan Keller, předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, právnička Alžběta Samková, ekonomka Ilona Švihlíková nebo politolog Zdeněk Zbořil. Nyní se budou autoři iniciativy snažit sbírat podpisy veřejnosti.
