Článek
Na celé Vysočině jsou jen tři školní psychologové. Tři odbornicí na 45 tisíc dětí v běžných základních školách. Jde o přepočty na celé úvazky, psychologů tedy může na školách působit více, ale jen na částečný úvazek. Na celkovém čísle se tak nic nemění. Na Vysočině k tomu mají ještě asi 18 úvazků speciálních pedagogů. Jeden z těchto dvou odborníků tak připadá na 2 140 žáků v kraji.
Méně školních psychologů a speciálních pedagogů působí v přepočtu na velikost žákovských kolektivů už jen v Plzeňském kraji. Podobná je situace ještě v Ústeckém a Jihočeském kraji, naopak jeden odborník připadá „jen“ asi na šest stovek žáků v Praze a Jihomoravském kraji. Podle studie PAQ Research navíc v pětině obcí s rozšířenou působností není ani jeden školní psycholog.
„Dětí, které potřebují péči v posledních dvou letech, navíc přibylo. Spousta z nich by potřebovala i následnou psychologickou péči, které se zvlášť v menších městech a odlehlejších regionech nedostává,“ popisuje předseda Asociace školní psychologie Jan Mareš.
Jmenovatelé přibývajících problémů jsou jasní. Zaprvé covid a dlouhá doba distanční výuky, zadruhé probíhající Ruskem vyvolaná válka v blízkém sousedství Česka, se níž se pojí i příchod ukrajinských dětí, které budou rovněž potřebovat psychologickou pomoc.
Vražda ve škole ukázala na potřebu psychologické pomoci
Ve čtvrtek podlehl zraněním po útoku mačetou učitel pražského středního odborného učiliště v Ohradní ulici. Pachatel má být podle policie devatenáctiletý žák školy. Tragická událost ještě více zdůraznila nutnost širší psychologické pomoci na českých školách. Upozorňuje na to například Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Podle ČOSIV tak absence systémové podpory duševního zdraví nejen ve vzdělávacím systému, ale v celé společnosti, vede v kombinaci s tlakem, kterému jsme v poslední době vystaveni, k mnohdy neúnosným situacím, což může mít děsivé důsledky. Seznam Zprávy proto znovu publikují text věnující se novému systému financování psychologické pomoci na školách, který vyšel krátce před surovým útokem na pražském učilišti.
Pro všechny školáky jen 300 odborníků
Počet školních psychologů nebo speciálních pedagogů byl ale nedostatečný už v běžné době. Nedostává se jich hlavně kvůli tomu, že stát dosud systematicky neřešil jejich financování. Školy tak mohly prostředky na psychologa získat většinou jen z takzvaných šablon, tedy zjednodušeného čerpání dotací, přímo na konkrétního žáka se speciálními vzdělávacím potřebami nebo od zřizovatele. Pokud je obec natolik osvícená, že psychology svým školám hradí.
„Ideálně by měla mít každá škola alespoň na částečný úvazek školního psychologa. Naprosto zásadní ale je, aby škola dokázala pracovat s dětmi, které mají nějaké trápení, což může řešit právě i speciální pedagog,“ říká analytik PAQ Research Karel Gargulák, který se tématu školních psychologů a speciálních pedagogů věnoval i v aktuálním Auditu vzdělávacího systému organizace EDUin.
Z jeho analýzy mimo jiné vyplynulo, že sice v běžných základních školách fungovalo v roce 2020 přesně 1 000 školních psychologů a speciálních pedagogů, více než polovina pozic byla ale financována z evropských prostředků, u nichž v následujících letech hrozí, že zaniknou. Dalších dvě stě úvazků bylo přiděleno jako podpůrné opatření přímo pro konkrétní žáky. Ze státního rozpočtu tak bylo po celém Česku financováno ani ne tři sta pozic psychologů a speciálních pedagogů.
Počet žáků v přepočtu na jednoho psychologa v obci s rozšířenou působností.
Nový plán: 2100 psychologů do škol
Zdá se ale, že nastávají lepší časy. Jak to však bývá nejen v pohádkách, pojí se s tím jedna dobrá a jedna špatná zpráva. Nejprve tedy ta špatná. V chystané novele zákona o pedagogických pracovnících opět chybí zmínka o systémovém financování nejen této pozice, ale také speciálního nebo sociálního pedagoga. Ve společném stanovisku v tomto směru návrh kritizovaly také čtyři organizace z oblasti školství – Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! Podle nich jsou tak tito odborníci v pozici sociální i pracovní nejistoty, a ze školství proto často odcházejí.
„Nemusíme s financováním školních psychologů a speciálních pedagogů čekat na přijetí nového zákona,“ reaguje ale na kritiku Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky ministerstva školství.
A tady se už dostáváme pozvolna k té dobré zprávě. Ministerstvo školství totiž systémové financování školních psychologů a speciálních pedagogů chystá. Ale jinou cestou než skrze zmíněnou novelu. Jak už Seznam Zprávy psaly, každá škola nad 180 žáků by měla svého psychologa dostat. Nyní Seznam Zprávy od Ministerstva školství získaly i detailnější informace. Resort je připraven financovat 2100 úvazků školních psychologů a speciálních pedagogů, což vyjde zhruba na 1,6 miliardy korun.
Hranicí bude skutečně 180 žáků. Školy, které mají vyšší počet dětí, budou moct čerpat peníze na minimálně poloviční úvazek svého školního psychologa nebo speciálního pedagoga (podrobnosti v tabulce níže). Bude záležet na řediteli, kterého odborníka zaměstná nebo zda úvazky třeba ještě rozdělí mezi obě pozice. Ani na školy s menším počtem žáků se však nezapomnělo, dostanou 0,4, respektive 0,2 úvazku, nicméně psycholog už nebude přidělen přímo konkrétní škole. Podle vize ministerstva školství zůstane zaměstnancem místní pedagogicko-psychologické poradny a bude docházet do více škol.
„Pro malé školy je velmi obtížné sehnat odborníka na nízký úvazek, proto je chceme koncentrovat do poraden,“ uvádí Beran jeden z důvodů pro takové nastavení systému.
Nové financování školních psychologů nebo speciálních pedagogů
| Počet žáků v běžné základní škole | Poskytnutá výše úvazku |
|---|---|
| 20 – 99 | 0,2 |
| 100 – 179 | 0,4 |
| 180 – 299 | 0,5 |
| 300 – 399 | 0,8 |
| 400 – 749 | 1,0 |
| 750 – 999 | 2,0 |
| 1 000 a více | 2,5 |
V případech, kdy mají školy se 400 a více žáky zároveň více než 12 % žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, dojde k navýšení úvazku školního speciálního pedagoga o 0,1 až 0,4 (v závislosti na výši podílu).
Zdroj: MŠMT
S novým systémem financování nicméně přichází pár „ale“. Před výčtem výtek je však nutné dodat, že odborníci, neziskové organizace nebo kraje iniciativu ministerstva školství jednohlasně vítají. Každopádně ale musí zaznít, že prostředky na školní psychology a speciální pedagogy nebudou ani tentokrát pevnou součástí výdajů státního rozpočtu. Peníze na ně půjdou zatím z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Výzva bude vyhlášena v květnu. Navíc na pracovním trhu není rozhodně dostatek psychologů, kteří by mohli do škol nastoupit. Proto i systém počítá s doplněním o speciální pedagogy, kteří budou do jisté míry chybějící psychology „suplovat“.
„V poslední době v nás jednání vzbuzují určitou míru optimismu, protože je cítit snaha ministerských úředníků něco změnit. Školní psychologové ale jsou dlouhodobě financováni jen z různých projektů, takže na těchto pozicích je obrovská míra fluktuace. A když ministerstvo přišlo s OP JAK, tak odezva kolegů z praxe nebyla úplně vlídná, protože žijí v profesní nejistotě už klidně více než 10 let,“ popisuje Mareš. Psychologové byli totiž nejčastěji placeni z grantů. Jistotu místa tak mohli mít třeba i jen na rok. Pokud se nenavázalo dalším financováním, museli si hledat místo jinde.
Střední školy si počkají
Ministerstvo školství se ale zavázalo, že od 1. ledna 2025 financování těchto pozic definitivně převezme. V průběhu dubna by se příslušný legislativní návrh měl objevit na jednání vlády. V druhé polovině roku 2023 pak úřad plánuje, že představí konkrétní novelu školského zákona a vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách.
Ministerstvo školství tak bere financování z OP JAK jako formu pilotního testování, tedy vlastně výhodné ozkoušení systému v praxi. Do legislativy pak chce propsat až ověřený model financování. Počítá se totiž i s případnými úpravami. Pokud by například školám určité velikosti počet psychologů nebo speciálních pedagogů nestačil, dojde podle ředitele odboru vzdělávací politiky Berana k jeho navýšení.
Některé kraje, jako například Vysočina, by ale uvítaly i změnu v celém navrženém systému. Tedy aby i menší školy měly úvazky psychologů pro sebe, a ne pouze prostřednictvím pedagogicko-psychologických poraden.
„Obecně samozřejmě velice vítáme, že se ministerstvo zabývá otázkou systémového financování podpůrných pozic. V případě zaměstnávání prostřednictvím pedagogicko-psychologických poraden bude ale nutná řada investic, které půjdou za zřizovatelem,“ vysvětluje Jan Břížďala, radní Kraje Vysočina pro oblast školství. Nutné bude podle radního ale i vyřešit pracovněprávní náležitosti. Poradnám by totiž mohl narůst počet zaměstnanců o desítky lidí, což nemusí být zvládnutelné.
Na představeném systému ale ministerstvo školství nic měnit nechystá. Pedagogicko-psychologické poradny by však měly stejně jako v případě šablon získat patnáctiprocentní paušální platbu navíc pro veškeré náklady spojené s náborem dalších lidí. Resort rovněž připravuje metodiky, které celý systém doprovodí.
Nevyřešená ale zatím zůstává otázka všech ostatních stupňů školství. Celý chystaný systém je totiž navržen jen pro základní školy. Nedopadne tak třeba na střední školy. Ty budou moct čerpat pouze šablony jako v předešlých letech. Do budoucna by ale mělo podle ministerstva školství fungovat systémové financování školních psychologů a speciálních pedagogů i na středních školách.
