Hlavní obsah

V den havárie jsme z Bečvy odebrali jeden vzorek, přiznal inspektor

Foto: Tomáš Svoboda

Otrávená Bečva nezná původce havárie ze 20. září 2020. Státní zástupce obžaloval firmu Energoaqua, okresní soud k žalobě vznesl řadu výtek.

„Byla ta Energoaqua. Za závěry si stojíme,“ říká k otravě řeky Bečvy Lukáš Kůs z vedení České inspekce životního prostředí. Od počátku se zabýval šetřením havárie na řece.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Z České inspekce životního prostředí vůbec poprvé konkrétněji zaznělo, jak vypadal její zásah při ekologické havárii na řece Bečvě. Doposud s odkazem na policejní vyšetřování tajila, kolik vzorků a s jakými koncentracemi odebrala.

Lukáš Kůs z ředitelství inspekce nyní pro Seznam Zprávy řekl, že inspektor v den havárie odebral jediný vzorek vody a uhynulých ryb, které umístil do chladicího boxu. „Taková byla domluva se zástupcem vodoprávního úřadu, který ze zákona odpovídá za zmáhání havárie. V ten den nebyl odebraný lepší vzorek,“ sdělil Kůs.

Zdůraznil, že inspekce není zodpovědná za odběr kontaminované vody. Podle něj to mohli dělat také lidé z Povodí Moravy, vodoprávní úřad nebo hasiči. Aktéři sice ve dnech po havárii zajistili víc než 150 vzorků, na podezřelé výpustě fabrik se ale zaměřili pozdě.

Kůs, který na inspekci vede odbor technické ochrany životního prostředí, měl při šetření havárie důležitou úlohu. Po masové otravě koordinoval další kroky inspektorů a setkávaly se u něj všechny klíčové informace. „Tou havárií už dva roky žiju,“ zdůraznil.

Členové inspekce s policií už několik dní po havárii ukázali na čistírnu odpadních vod společnosti Energoaqua jako na původce masivní otravy. Do řeky měly vinou firmy uniknout vysoce toxické kyanidy. „Kontrolní závěry šetření inspekce ukázaly na společnost Energoaqua. Jsou shodné se setřeními policie. Za závěry si stojíme,“ sdělil Kůs.

Firma Energoaqua i její jednatel Oldřich Havelka od počátku vinu odmítají.

Okresní soud ve Vsetíně přitom na začátku května strhal obžalobu, protože v závěrech vyšetřovatelů a státního zástupce Jiřího Sachra našel řadů nedostatků. „Neexistuje žádný přímý důkaz, odkud do řeky přitekla voda, která byla příčinou masivní otravy ryb v řece,“ konstatovala mimo jiné soudkyně Ludmila Gerlová ve 28stránkovém usnesení, o němž už Seznam Zprávy informovaly.

Kůs i přesto postupy státního úřadu a kolegů ve sledované kauze hájí. Udělal to také před stovkami návštěvníků klubu kultury v Uherském Hradišti, kde byla ve čtvrtek série přednášek na téma ochrany vod. Člen vedení inspekce nečekaně vystoupil po projevu ekotoxikologa Ivana Holoubka, který dlouhodobě kritizuje postupy při vyšetřování otrávené Bečvy.

Indicie havárie

Po konferenci Kůs poskytl obsáhlý rozhovor pro Seznam Zprávy. Inspekce, která se podle zákona podílí s vodoprávním úřadem a hasiči na likvidaci podobných havárií, čelí kritice. Nejen kvůli liknavému zásahu, ale také proto, že ani téměř po dvou letech od otravy neuveřejnila množství a výsledky odebraných vzorků v řece. Omlouvá to mlčenlivostí v otevřeném případu.

Podle Kůse do firmy Energoaqua vedou jiné spolehlivé indicie. Její provoz, stejně jako u fabriky Deza ve svěřenském fondu expremiéra Andreje Babiše, prý krátce po havárii zkoumal zkušený člen inspekce. „Byl to jeho rajón. Procesy čištění odpadních vod v provozech dobře zná a ví, jak by se havárie projevila na čisticím procesu,“ vrátil se k důležitým dnům Kůs.

Řekl, že inspekce našla v provozu firmy Energoaqua indicie havárie. „Byly tam odebírány vzorky a zjistilo se, že technologie čištění odpadních vod měla určité momenty, kdy v podstatě nezajišťovala správnou likvidaci kyanidů,“ uvedl.

O havárii podle něj svědčí i takzvaná kalová lavice, kterou zasahující u výpusti čistírny ve Valašském Meziříčí mapovali ještě den po otravě. „V den havárie inspekce odebrala jeden vzorek. Koncentraci říct nemůžu, ale množství kyanidů bylo toxické a smrtelné pro ryby,“ doplnil Kůs.

Justici však zatím tato vodítka nestačí, podle usnesení soudu vyšetřování zatím neobjasnilo, jak mělo k úniku z provozu fabriky ujít. U výpusti Energoaqua naměřili den po havárii množství 1,69 miligramu kyanidu na litr. Byl to lehce zvýšený limit, povolená míra je jeden miligram.

Podle Holoubka, který pro inspekci vyhodnocoval vzorky z havárie, takové množství nemůže stačit na tak masivní otravu. „Od začátku jsem s nimi měl rozpor. Objednali si u mě vyhodnocení a když ty moje závěry neseděly s těmi jejich, rozhodl jsem se výsledky zveřejnit,“ vrátil se Holoubek k lednu loňského roku, kdy poukázal na nesrovnalosti.

V řece Bečvě po otravě uhynulo nejmíň 60 tisíc ryb. Relevantní vzorky od výpustí ze dne havárie, kdy mohly být koncetrace daleko vyšší, chybí. „To považuju za alfu a omegu problémů. Nedobereme se ničeho, protože chybí přímé důkazy,“ zopakoval pro Seznam Zprávy.

Odborník si stojí za tím, že pokud inspekce doposud hájí nedostatečný odběr vzorků na podezřelých výpustích fabrik, nelze mluvit o profesionalitě. „Je to nepochopitelné. A jejich argumenty při debatě v Hradišti byly trochu účelové. Takový nacvičený cirkus,“ ohradil se vědec.

Kompetence vodoprávního úřadu, inspekce či hasičů při takových haváriích vodní zákon doposud vymezoval neurčitě. Jeho novela stanoví havárie velkého rozsahu, jejichž likvidaci budou velet hasiči.

Podle Kůse taky nemá inspekce dostatek personálu ani materiálního zabezpečení, aby v nepracovní den mohla zajistit potřebné vzorkování. „Byla tam řada výpustí. U každé musíte zajistit minimálně tři odpovídající vzorky. To by člověk musel přijet se sklenářstvím,“ namítl.

„Úkol inspekce měl spočívat v odborné koordinaci. Hasiči postupovali dobře. Jiná věc je, že se neřeklo, po čem se má jít. Stanovení kyanidů trvá čtyři až šest hodin,“ reagoval Holoubek. Od úřadů zaznělo až po čtyřech dnech od havárie, že do řeky vytekly tyto konkrétní jedy.

Ryby umřely na otravu. Ale čím?

Inspektor poslal z místa vzorky ryb do Státního veterinárního ústavu. „Výsledky pitvy nás poměrně zklamaly. Bylo jen konstatováno, že ryby umřely na otravu. Ale nebylo určeno, jakou látkou. Pouze na otravu,“ přiblížil Kůs další překvapivý moment.

Doplnil, že si také inspekce bere z katastrofy ponaučení. „Kolegové mají pokyny, aby při haváriích na řece detailně spolupracovali s rybáři, detailně se ptali na jejich svědectví, prostě dbali na co největší výtěžnost informací,“ popsal Kůs.

Řada rybářů či hasičů si při zásahu stěžovala na pálení kůže i očí a cítili dezinfekci. Experti to přičítají chlornanu sodnému, který fabriky používají po kyanidových haváriích. Inspektoři se o potížích zasahujících podle Kůse dozvěděli až z médií.

Při jedné z největších ekologických havárií v novodobém Česku zabíjely jedovaté kyanidy. Dvacátého září roku 2020 otrávily Bečvu na čtyřiceti kilometrech toku. Rybáři odvezli do kafilerie 40 tun uhynulých říčních živočichů, hlavně ryb.

Související témata:

Doporučované