Článek
V hlavních rolích: kardinál a bývalý arcibiskup pražský Dominik Duka (80) versus jeho někdejší osobní poradce Tomáš Holub (56), dnes plzeňský biskup. Emoce jsou o to větší, že jde o spor žáka se svým učitelem.
Co se stalo? Duka si „stěžoval“ ve Vatikánu na biskupa Holuba kvůli tomu, že v kostelech v plzeňské diecézi dává – za určitých podmínek – požehnání rozvedeným lidem, kteří žijí v novém svazku. Poslal proto papeži Františkovi 10 otázek, zda je vůbec něco takového možné.
Vatikán tento týden zveřejnil odpovědi, které musejí pro Dominika Duku znamenat velké ponížení. Nejenže řekl, že konání Holuba je pochopitelné a žádoucí. Navrch ještě pohanil kardinálovu stížnost s tím, že jeho otázky „nebyly formulovány dostatečně srozumitelně“.
V Plzni po verdiktu zavládla spokojenost: „Je to pro mě radost a potvrzení toho, že církev v duchu evangelia nepožaduje v první řadě dokonalost, ale nabízí pomoc a milosrdenství pro nás chybující,“ reagoval Tomáš Holub na verdikt Vatikánu.
Dominik Duka se teď snaží tvářit, že nejde o prohru. Vydává to tak, že svými dotazy vlastně pomohl ostatním v církvi vyjasnit si sporná témata. „V některých bodech nebyla názorová shoda, a proto jsem se otázal příslušného papežského úřadu, který má tyto otázky v kompetenci. Tímto také pomáháme i jiným diecézím ve světě, tedy obecné církvi,“ řekl Duka.
Výsledné doporučení z Vatikánu budou ještě probírat všichni čeští biskupové na příští schůzi své konference. Mnozí se teď snaží ulehčit od ostudy a nepříjemné atmosféry. „Díky iniciativě kardinála Dominika Duky vatikánské Dikasterium pro nauku víry upřesnilo nauku církve ohledně rozvedených a znovusezdaných osob,“ reaguje Jiří Prinz, mluvčí Arcibiskupství pražského.
Políček rigidním konzervativcům
Podle historika Jaroslava Šebka, který se zabývá církevními dějinami, je ale výsledek jednoznačným políčkem rigidním konzervativcům uvnitř církve.
„Obecně můžeme říct, že papež František vyzývá k většími porozumění, k empatii a vzkazuje, že svět není černobílý, ale barevnější. Chce, aby se církev více chovala nikoliv jako instituce, která bubnuje do kulturních válek, ale spíš jako polní nemocnice, která ošetřuje raněné,“ vysvětluje Šebek.
Rozhodnutí v českém sporu zveřejnil Vatikán tento týden stejně jako odpovědi papeže Františka pětici kardinálů z celého světa, které se týkaly žehnání stejnopohlavním svazkům. Tedy tématu, které dnes v souvislosti se zákonem o manželství pro všechny hýbe českou politikou.
I tady Papež naznačil své liberálnější postoje. Sice jednoznačně neřekl ano ani ne, ale kardinály nabádá, že vždy je nutné brát v úvahu individuální situaci a koukat se na kontext doby. Papežovi rozsáhlé odpovědi mnozí vnímají především jako kritiku bigotních postojů.
Ne tak kardinál Duka, který si hned rýpnul, že to někteří jen špatně pochopili. „Uvědomme si, že jde o odpovědi kardinálům, nikoli médiím a samozvaným komentátorům. Počkejme na odbornou diskuzi a komentáře,“ apeluje bývalý arcibiskup pražský.
Jeho současný nástupce, Jan Graubner, si zase z dlouhého stanoviska vyzobl jedinou část, ve které papež říká, že stejnopohlavní páry „nelze striktně nazývat manželstvím“. Což Graubnerovi stačilo k rychlé interpretaci: „Je tedy zcela zřejmé, že manželství lze uzavřít pouze mezi mužem a ženou, a svazky mezi osobami stejného pohlaví se tedy manželstvím nemohou nazývat.“
Asi nikdo ve Vatikánu nečekal, že největší církevní konzervativce najde mezi hodnostáři v ateistické postkomunistické zemi.
