Přibývá lidí, kteří nevyjdou s penězi. Hledají brigády, darují plazmu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zhruba deset tisíc korun měsíčně chybí samoživitelce Lence z Prahy, aby se svými dvěma dětmi finančně vycházela nebo, jak sama říká, aby „nemusela v peněžence počítat drobné a synovi mohla koupit jogurt“.

Pracuje ve zdravotnictví jako sanitář, příjem na této pozici se pohybuje pod 30 tisíci korunami měsíčně. K tomu se snaží platit starší dceři školné a mladšímu synovi musí hradit zdravotní pomůcky. Od otce dětí má výživné tři tisíce korun na každé dítě.

Svoji situaci se proto snaží řešit přivýdělkem. „Hledám nějakou brigádu, přivýdělek při zaměstnání, ale musí to být v návaznosti na moje směny. A co mi zatím nabízeli brigády, tak to byla katastrofa,“ popisuje Lenka. Například jako uklízečka si zažila, že jí zaměstnavatel za poslední měsíc nezaplatil. Stejně tak se jí ozvala tajemná paní, která chtěla nejdříve znát Lenčiny sny, než ji prozradí, jakou práci nabízí.

Samoživitelka popisuje, že peníze jí chyběly průběžně, ale zdražování v posledních letech situaci ještě vyostřilo. „To rozhodně. Obědy ve školách jsou dražší. Hromadná doprava je dražší. Maso – vepřové plecko – už nestojí 90 korun, ale přes sto korun,“ vypočítává.

Podle aktuálního průzkumu společnosti Tymbe, která provozuje platformu, jež propojuje brigádníky a zaměstnavatele, jde o trend.

„Byť se tuzemská ekonomická situace posunula k lepšímu, velká část společnosti je stále v situaci, kdy si úspory nemůže vytvořit, jelikož s výší nákladů na život zkrátka nemají z čeho tyto úspory generovat,“ říká Michal Harásek, spoluzakladatel Tymbe. Lidé podle něj shání přivýdělky ve chvíli, kdy mají nečekaný výdaj nebo jim dlouhodobě rostou náklady.

Celkově 60 procent dotázaných zmínilo ochotu jít si přivydělat, aby mohli žít ve stejném komfortu jako před inflační krizí. A další sedm procent uvedlo, že už si proto přivydělávají.

Nejčastěji přitom lidem chybí v rozpočtu tři až osm tisíc korun. Nešlo přitom o průzkum na stránkách platformy, ale skrze online nástroj agentury Ipsos, ve kterém odpovídalo 840 respondentů během května.

V podobném průzkumu z června 2022 uvedlo zájem o přivýdělek „jen“ 37 procent dotázaných. Zájem se tedy zvedl za dva roky o více než 20 procentních bodů.

Podle Haráska je důsledkem i to, že již není takový tlak na cenu práce. „Zaměstnavatelé se nemusí o zaměstnance přetahovat tolik jako v minulých letech,“ zmiňuje.

Fakt, že jsou lidé nuceni hledat si přivýdělky kvůli rostoucím nákladům, potvrzuje i ekonom Jan Bittner. Společně s dalšími odborníky zpracovává ukazatel nazvaný Minimální důstojná mzda. Jde o částku, která představuje příjem jednoho produktivního člověka, aby vyžil v situaci, kdy pečuje o jednu další osobu. Pro rok 2023 přitom byla minimální důstojná mzda stanovena na 45 573 korun hrubého.

Přivýdělek podle Bittnera lidé zmiňují jako řešení své situace častěji než dříve. „Vzhledem k tomu, jak výrazný zásah do rozpočtů inflace byla, tak to nikdy nebylo v takové míře. Lidé nám spíše říkali, že musí šetřit a nemohou si zajít na jídlo, ale teď se častěji objevovala druhá práce, přivýdělek nebo i chození a darování plazmy,“ popisuje ekonom, s jakými příběhy se setkává.

Ekonom Bittner zmiňuje, že český trh práce je pozoruhodný v tom, že se nízká nezaměstnanost neprojevuje na růstu mezd. „V tom je Česká republika vystřelená,“ říká s tím, že lidé ve finanční tísni si nemohou dovolit být nezaměstnaní a mají menší vyjednávací pole.

Podle Českého statistického úřadu v loňském roce mzdy rostly o 7,5 procenta, zatímco inflace o 10,7 procenta.

Zároveň ekonom podotýká, že se v České republice mísí rovnou dva trendy. Chudší hledají druhou práci nebo přivýdělek, aby vyžili, vyšší střední třída zase opouští princip jednoho zaměstnání.

„Dochází k rozpadu toho, že by měli jednu práci. Kombinují různé práce. Ne že by jim jedna nestačila, ale protože se mohou věnovat více činnostem naráz,“ konstatuje ekonom.