V Česku přibylo vražd. „Agrese ve společnosti roste“

Zprávu o tragédii v Čakovicích v médiích doplnil lakonický dovětek: Do konce října se v Česku podle policejních statistik stalo 136 vražd, což je o 31 více než za celý loňský rok.

Posledních pětadvacet let přitom průměrný počet vražd stabilně klesá. Děje se v České republice něco mimořádného? Může za to válka na Ukrajině, energetická krize nebo frustrace z opatření proti covidu? Vraždí v Česku cizinci nebo snad přibývá vrahů pod vlivem nelegálních návykových látek, jak naznačují policejní statistiky?

„V České republice, naštěstí, pokud jde o počet vražd, jsme pořád na celkově nízkých číslech,“ říká Petr Zeman, ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.

Počet vražd spáchaných v prvních deseti měsících letošního roku přitom skutečně vybočuje z řady. Od roku 1998 číslo dlouhodobě klesá. Pokud by se ale v listopadu a prosinci odehrál stejný počet těchto zločinů jako v předchozích měsících, rok 2022 by se zařadil někam mezi roky 2013 a 2014, kdy v Česku policejní statistika eviduje 182, respektive 160 trestných činů v kolonce „vražda“. Je nicméně potřeba být na pozoru – policisté tímto způsobem evidují i nedokončené trestné činy, jinými slovy pokusy o vraždu.

Šéf kriminologického institutu ale varuje před unáhlenými závěry na základě jednoho čísla.

„Podíval jsem se, co píší kolegové do letošní ročenky, která vyjde ke konci roku. Mírně narostl počet vražd spáchaných cizinci, ale opravdu mírně. Není to žádný skok, není to žádný trend. Je to jediné, kde jsme zaznamenali jakýkoliv nárůst,“ říká Zeman.

Statistika skutečně napovídá, že pachatelů cizí státní příslušnosti meziročně lehce přibylo. Loni vraždilo na území České republiky od ledna do října celkem 14 cizinců, letos to bylo za stejné časové období 16 cizinců.

Obecně platí, že cizinci jsou zodpovědní za větší počet vražd, než kolik činí jejich podíl v populaci. Do Česka letos uteklo před válkou necelých půl milionu Ukrajinců, z nichž část tu zůstává. Na výrazném nárůstu vražd se to ale neprojevilo.

Už vůbec se nedá říct, že by imigranti stáli za nárůstem loupežných nebo sexuálně motivovaných vražd. V prvních deseti měsících policisté zaznamenali pouze tři, respektive dva takto motivované trestné činy. Stejně jako v předchozích letech platí, že zdaleka největší počet vražd spadá do kategorie „motivované osobními vztahy“.

Vysvětlit, proč letos v prvních deseti měsících vzrostl počet trestných činů vraždy, není podle Petra Zemana jednoduché.

„Nevím, jestli teď kolem Vánoc se bude nějak extrémně vraždit, ale nemám pocit, že by se dělo něco výjimečného. Ani když se bavíme s kolegy z policie, ze soudu, ze státního zastupitelství, tak od nich nemám takové signály,“ říká kriminolog.

Epidemie covidu je často spojovaná nejen se zdravotními problémy, ale také depresemi a dalšími dopady na psychiku obyvatel. Podle šéfa kriminologického institutu se to ale na počtu vražd neprojevilo, což ostatně naznačuje i policejní statistika z let 2020 a 2021.

„V naší kriminologické či trestněprávní komunitě se diskutuje, zda měl covid silný vliv na problematiku domácího násilí. Bereme informace nejen z oficiální statistiky, ale i ty operativní od orgánů činných v trestním řízení. Podle jejich poznatků to nijak extra nenarostlo. Organizace, které pracují s oběťmi domácího násilí, naopak tvrdí, že to narostlo extrémně. Může to být i profesní zkreslení – když pracujete s určitými oběťmi, tak to vnímáte silněji. V tuto chvíli nemáme spolehlivá data na to, abychom mohli říct, jestli blíže pravdě je názor A, nebo názor B, opravdu je to ambivalentní,“ říká Zeman.

Podobně skeptický je i k dalším snadným závěrům na základě prostých čísel. Jak už bylo řečeno, rok 2022 zatím pasuje mezi léta 2013 a 2014, kdy za prvních deset měsíců policie evidovala 143 a 123 vražd. Statistika tehdy uváděla 11, respektive 12 loupežných vražd, zatímco v roce 2022 jsou to zatím 3 loupežné vraždy. Vraždí se dnes méně než dřív z touhy po rychlém zisku?

„Já si myslím, že je to výkyv ve statistice. Znovu jde o to, že ta absolutní čísla jsou nízká, navíc zahrnují i pokusy o vraždu. Představte si, že někdo vtrhne do banky, ujedou mu nervy a začne střílet do vzduchu. Klidně se to může kvalifikovat jako pokus o vraždu těch lidí, kterých tam může být třeba pět. Takže s čísly je potřeba pracovat opatrně,“ říká Zeman.

Podobné je to i s nelegálními návykovými látkami. Policie pečlivě eviduje trestné činy spáchané pod vlivem návykových látek, přičemž odlišuje alkohol a „ostatní“. Zatímco ještě v roce 2013 platilo, že většinu vražd „pod vlivem“ spáchali pachatelé v opilosti, dnes už polovinu z nich tvoří pachatelé pod vlivem drog.

„Poměr se dlouhodobě vyrovnává, až překlápí ve prospěch tzv. nelegálních drog. Je to z toho důvodu, že ještě třeba 10 let zpátky se nelegální drogy až tolik nesledovaly. Člověk byl evidentně trošku mimo sebe, ale když to nebyl alkohol, tak se to možná až tak neřešilo. Taky se stále vyvíjí metody orientačního testování, aniž by bylo nutné provádět složité laboratorní testy. Je to podobné jako u dopravních nehod, tam ještě třeba 10, 15 let zpátky tvořil statistiku „pod vlivem“ třeba z 80 % alkohol a zbytek něco jiného, teď už je to tak 50 na 50, protože už mají policisté na místě prostě testy,“ vysvětluje Zeman.

Počet uživatelů nelegálních návykových látek navíc v České republice nijak znatelně neroste, statistiku může zkreslit nález určitého množství nelegální látky v těle, přestože třeba nemusela mít zásadní vliv na chování pachatele.

V České republice v posledních letech roste počet legálně držených střelných zbraní. Například Spojené státy americké zažívají dva velmi silné trendy – roste počet legálně držených zbraní a zároveň roste počet vražd spáchaných těmito zbraněmi. V České republice ale poslední roky počet vražd klesal.

„Říkám to spíš ze svého odhadu, nedělal jsem podrobnou analýzu posledních statistik, ale k vraždám dochází zpravidla nástrojem, který je zrovna po ruce, a většinou to nebývá střelná zbraň. Bývá to nůž v kuchyni nebo třeba tyč, kterou pachatel někde venku najde. Není to zpravidla střelná zbraň, i když můj odhad je, že to jako všude ve světě přijde i k nám,“ varuje Zeman.

S nárůstem počtu zbraní ve společnosti podle něj hrozí, že se odehraje výjimečná situace, jako byla střelba v Uherském Hradišti. V únoru 2015 zastřelil místní třiašedesátiletý muž Zdeněk Kovář osm lidí v restauraci Družba. Devátého člověka postřelil a během policejního zásahu nakonec spáchal sebevraždu. Šlo o první masovou vraždu legálně drženou zbraní přinejmenším od revoluce.

„Bylo by dobré, kdyby to zůstalo v rovině naprosto ojedinělých akcí. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nárůst legálně držených zbraní zvyšoval počet vražd. Spíš jde o to, že ve společnosti je víc a víc animozit, víc a víc agrese, která možná dřív nebyla. Část lidí z tohoto výseku populace, která je agresivně nastavená a čím dál naštvanější, má doma nějakou zbraň. Začíná to nenávistnými komentáři na internetu a může to skončit tím, že už to prostě někdo ‚nezvládne‘,“ říká Zeman.

Jednoduchý recept ale podle něj není na stole. A rozumí i argumentům Ministerstva vnitra, které odpovídá za politiku přidělování zbrojních průkazů: majitelé zbrojního průkazu procházejí příslušnými testy.

„Je to podobné jako s řidičskými průkazy. Auto je ideální zbraň pro každého, kdo by chtěl někomu uškodit,“ říká šéf kriminologického institutu.

Ostatně do zmíněné střelby v Uherském Hradišti největší masovou vraždu v Česku spáchala v roce 1973 Olga Hepnarová, když úmyslně najela vypůjčeným nákladním automobilem na tramvajovou zastávku a zabila osm lidí.

Co se na kriminalitě pravděpodobně projeví, je ekonomická krize. Zeman přitom cituje francouzského básníka François Villona: „Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.“

„Společnost je klasická Gaussova křivka. Máte určitou malou skupinu lidí, kteří nerespektují žádné normy, je jim všechno jedno a budou páchat trestnou činnost, i kdyby měli všechno. Pak máme skupinu lidí, kteří za žádnou cenu nebudou porušovat společenské normy. A potom máme opravdu velkou část populace, která páchá trestnou činnost z ryze situačních důvodů. Někdo třeba nezaviněně spadne do nižšího sociálního statusu, než na který byl zvyklý, a řekne si: ‚Stát se na mě vykašlal, tak co já budu dodržovat nějaké normy,‘“ říká šéf Institutu kriminologie.

Podle Zemana je důležité, aby krize během roku či dvou odezněla. „Čím déle trvá, tím jsou dopady na společnost horší,“ říká šéf kriminologického institutu. Finanční krize, která v Česku propukla v roce 2008, se přitom na kriminalitě výrazně neprojevila.

„Nestalo se to, česká obyvatelstvo mě příjemně překvapilo. A já doufám, že to tak bude i teď. Samozřejmě, kdyby ta krize byla delší, tak bychom se dostali do úplně jiných podmínek, které jsme desítky let nezažili. My jako kriminologové bychom na to museli začít nazírat trošku jinak. Jedno je jisté: bez ohledu na to, jaká bude ekonomická situace, bude dál růst kybernetická kriminalita a kriminalita páchaná prostřednictvím počítače. To ale souvisí s rozvojem technologií, nikoliv s nějakou krizí,“ uzavírá kriminolog.