V Česku opět začíná platit nouzový stav. Co všechno může vláda nařídit?

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Vládní koalice vyhlásila nouzový stav. Za poslední dva roky přitom platil kvůli epidemii covidu-19 celých 284 dnů a v různých obdobích čelil silné kritice. Vláda díky němu může vydávat opatření podle krizového zákona. Platí od pátečního rána přesně 30 dní a jeho případné prodloužení musí schválit Sněmovna.

„Nouzový stav vyhlašujeme kvůli tomu, abychom byli schopni zvládnout uprchlíky příchozí z válkou poničené Ukrajiny a jeho vyhlášení se nijak nedotkne občanů České republiky. Abych to zjednodušil a vysvětlil – vyhlašujeme nouzový stav pro válečné ukrajinské uprchlíky a ty, kteří se o ně bezprostředně starají, ne nouzový stav pro české občany,“ slíbil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Důvod k vyhlášení nouzového stavu je nasnadě: uprchlická vlna z Ukrajiny je už nyní mnohem větší, než s jakou počítaly první odhady Ministerstva vnitra. Místo pěti tisíc uprchlíků, se kterými počítala první opatření, už teď přichází podobný počet běženců každý den. Stát potřebuje rychle podpořit imigrační úředníky, s vyhlášením nouzového stavu proto souhlasilo i opoziční hnutí ANO.

Nouzový stav není nutné vyhlásit v plném rozsahu. Vláda z něj vybrala pouze některé konkrétní body, pro které platí. Pro lepší představu – nouzový stav například obecně umožňuje nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území. To je ale potřeba při povodních, které nyní nehrozí, a vláda proto při vyhlášení nouzového stavu tento bod vynechala.

Představme si klidně zcela absurdní pomyslnou situaci: lidé by mohli mít strach, že jim vláda nařídí opustit domov a nastěhovat tam uprchlíky. Vláda to ale udělat nemůže, protože při vyhlášení nouzového stavu záměrně vynechala možnost nařídit evakuaci osob.

Co si naopak vláda vybrala, je možnost poskytovat různé nové podpůrné dávky. Uprchlíci z Ukrajiny mohou už nyní požádat o dávku mimořádné okamžité pomoci. Ta patří mezi dávky hmotné nouze a je jednorázová. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navíc navrhuje, aby ukrajinští uprchlíci dostávali nějakou dávku každý měsíc, což právě nouzový stav umožňuje. Navíc by mohli dostávat podporu i ti, kdo uprchlíky ubytují.

„Zhruba od poloviny března, kdybychom dotáhli i tu aktuální legislativu, na které kolegové teď pracují, potom bychom chtěli, aby tam byla jednoduchá paušální částka na osobu a měsíc a na osobu pro člověka, který jí přístřeší poskytuje,“ řekl Jurečka. Vláda podle něj počítá s tím, že ubytovatelům poskytne nějakou formu podpory na krytí nákladů.

Dalším ze stěžejních bodů, které vláda při vyhlášení nouzového stavu vybrala, je možnost použít armádu a hasiče pro úkoly, které jim běžně nepřísluší, například pro převoz a rozdávání humanitární pomoci. Ale především vláda nyní může „přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření.“

To také kabinet okamžitě využil. Svým prvním (a zatím jediným) opatřením podle krizového zákona rozšířil pravomoc policie tak, aby policisté směli Ukrajincům vydávat patřičné vízové štítky. Uprchlíci z Ukrajiny musí do tří dnů požádat o „vízum za účelem strpění pobytu“. S tímto dokladem potom dostanou slíbené výhody, jako je bezplatná zdravotní péče. Pomoc policistů je potřebná k tomu, aby úřady stíhaly víza vydávat.

Co všechno ještě vláda může s pomocí nouzového stavu udělat? Třeba omezit právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění.

„Nikdo se nemusí bát, že bychom zavírali obchody nebo zakazovali cestovat. Nouzový stav využijeme čistě jen jako nástroj krizového řízení, který umožní státní správě i samosprávě situaci zvládat efektivněji,“ řekl po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Kabinet zároveň v oficiální důvodové zprávě naznačil, ke kterým krokům by mohl přistoupit: „Vláda předpokládá možnost uložení některých omezení či povinností, a to v souladu s konkrétně vymezenými ustanoveními krizového zákona – zejména pak možnost uložení pracovní povinnosti – například v rámci organizační výpomoci –, posílení ubytovacích kapacit, opatření k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, omezení vlastnického a užívacího práva, práva k výkonu podnikatelské činnosti atd. Konkrétní opatření bude vláda vydávat dle aktuální potřeby v návaznosti na pokračující rozsah migrační vlny,“ píše se v odůvodnění k vyhlášení nouzového stavu.

Českou republikou v létě 2020 silně rezonoval příběh pětadvacetiletého muže, kterého soudy poslaly na rok a půl do vězení za krádež pěti housek. Za krádež dvanácti zubních past dostal jiný muž dokonce dvouletý trest. V obou případech se na výši trestu podepsal právě nouzový stav.

Podle trestního zákoníku může soud posoudit jako přitěžující okolnost, pokud pachatel „spáchal trestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace“.

Nejvyšší státní zastupitelství k této otázce předloni vydalo stanovisko, které se ovšem vztahuje pouze na tehdejší nouzový stav spojený s epidemií covidu-19. Přísnější tresty tehdy byly podle Nejvyššího státního zastupitelství adekvátní v případě „šíření nakažlivé lidské nemoci, šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, krádeže, zpronevěry, podvodu, lichvy a šíření poplašné zprávy“.

Jak souvisí krádeže s epidemií covidu? Můžeme si představit, že zloděj ukradne dodávku respirátorů, a tím někoho jiného ohrozí. Ale pět housek? Podle Nejvyššího státního zastupitelství je zkrátka během nouzového stavu zvlášť důležité dodržovat pravidla. A to především proto, že se bezpečnostní složky musí soustředit na jiné věci, než je potírání drobných krádeží.

Někteří právníci ale mají na věc jiný názor. Neziskovka Centrum pro lidská práva a demokracii minulý týden přispěla do debaty tvrzením, že pro zpřísnění trestu by měl prohřešek souviset s důvodem vyhlášení nouzového stavu. Soud by měl přihlédnout k tomu, jestli zloděj ukradl housky nebo ochranné prostředky, uvedla neziskovka na svém webu. A přináší navíc jeden silný argument: přísnější tresty v době nouzového stavu naopak ještě více finančně zatěžují stát a zdržují od práce na důležitějších věcech.

„V konečném důsledku je totiž ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody náročné jak časově – kdy je nutné i pro drobné protiprávní jednání zahajovat trestní řízení, tak i finančně. Jelikož jsou i tyto drobné krádeže posuzovány během nouzového stavu jako zločiny s trestní sazbou až osm let, musí mít obviněný obhájce. A protože se ve většině těchto případů jedná o pachatele nemajetné, často jim bývá přidělen obhájce ex offo, jehož služby jsou nákladem státu,“ připomíná za Centrum pro lidská práva a demokracii Lucie Sedláková.