V Česku chybí nejen zdravotní sestry, ale i lůžka, ukazuje analýza

Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem zdravotních sester. Ačkoliv se v posledních letech situace pomalu zlepšuje, podle nové analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, by české zdravotnictví potřebovalo nejméně dalších 1959 úvazků všeobecných zdravotních sester. A kdyby měly české nemocnice tolik lůžek, kolik je potřeba, bylo by nových sester potřeba ještě jednou tolik.

S nedostatkem kvalifikovaného personálu bojuje většina českých nemocnic včetně těch největších.

„V tuto chvíli nám schází 80 zdravotních sester. K tomu musíte počítat s nemocemi, kvůli chřipce nebo covidu nám vždycky vypadnou desítky dalších. Nemocnost napříč společností se odráží i v řadách našich zaměstnanců,“ říká mluvčí FN Brno Pavlína Danková.

Na tento problém upozorňuje v nové analýze i šéf ÚZIS Ladislav Dušek. V době, kdy nemocnice plnil největší počet pacientů s covidem, ohrožoval jejich chod právě nedostatek kvalifikovaných pracovníků mnohem více než třeba malý počet plicních ventilátorů.

„Obložnost intenzivních lůžek v důsledku covidu-19 dosáhla v nejhorších týdnech epidemie cca 30 %, ale to je přepočet na celkový počet smluvních lůžek. Podstatná část lůžek nebyla funkční v důsledku nedostatku personálu nebo jeho nákazy. Procento obložnosti pak vystoupalo v průměru až k 50 % a v některých regionech až nad 70 %. Tato situace již fakticky limitovala kapacity život zachraňující péče,“ varuje v analýze Dušek.

Kolik zdravotních sester by tedy Česká republika potřebovala? Oproti roku 2010 scházelo v roce 2021 přibližně 1300 úvazků. Ani v roce 2010 přitom nebyl stav ideální. Situace se navíc významně liší v rámci regionů.

Mezi kraje s nejnižší kapacitou sester v akutní péči na počet obyvatel patří Středočeský kraj. Středočeši ale mají často možnost využít kapacit hlavního města. Pokud tyto dva regiony zprůměrujeme, dostanou se do vrchních pater žebříčku.

V akutní péči je největší nouze o zdravotní sestry v Karlovarském, Pardubickém a Zlínském kraji. Co se týče ostatní lůžkové péče, na konci žebříčku jsou Liberecký, Jihočeský a Karlovarský kraj.

Statistiku navíc významně ovlivňuje počet samotných lůžek - v Česku je obecně málo lůžek pro neakutní péči.

„Řádově nižší počty úvazků sester v neakutní lůžkové péči reflektují nízký počet lůžek v tomto segmentu péče. Tato situace nevyhnutelně vede ke zvýšené zátěži akutní lůžkové péče včetně jejího využívání pro řešení zdravotních problémů umírajících,“ uvádí analýza ÚZIS.

Právě tento problém, totiž nedostatek sester i lůžek pro neakutní následnou a dlouhodobou péči, ohrožuje systém zdravotní péče ve chvílích, jako je epidemie covidu. Méně akutní případy přesouvané z kapacitních důvodů na akutní lůžka v tu chvíli „zabírají místo“ potřebnějším a v důsledku je tím ohrožují na životě.

Teď ale zpátky k hlavní otázce - kolik zdravotních sester bychom ještě potřebovali zaměstnat?

„Síťový model pracující s platnými ustanoveními personální vyhlášky vede k odhadu cca 1960 chybějících úvazků sester. To je suma, která přibližně odpovídá i nezávisle zjištěnému deficitu úvazků ve srovnání s rokem 2010. K tomuto deficitu je ale nutné přičíst deficit kapacit v následné a dlouhodobé lůžkové péči, kde není vybudována ani dostatečná kapacita lůžkového fondu,“ uvádí ÚZIS.

Dohromady by tedy podle šéfa ÚZIS bylo potřeba přibližně 3500 až 4000 nových úvazků.

ÚZIS přitom vychází z údajů poskytovatelů zdravotní péče, kterým platí zdravotní pojišťovny. Podle vyhlášky je na každé lůžko potřeba určitý počet sester a také daný počet vedoucích lékařů.

U jednoho lůžka resuscitační akutní péče má být například typicky k dispozici jedna zdravotní sestra - ve výsledku jsou potřeba čtyři úvazky na jedno takové lůžko. U standardní akutní péče je to 0,33 úvazku na lůžko, u standardní následné péče 0,28 úvazku a u jednoho lůžka standardní dlouhodobé péče 0,25 úvazku.

Výpočty navíc počítají s odděleními alespoň o 20 lůžkách. Menší oddělení, kterých je přibližně pětina, ale vyžadují stejné počty personálu, jako by měla 20 lůžek. Výsledné číslo je tak ještě o něco podhodnocené.

„V průběhu pandemie covidu-19 to vypadalo, že sestry přibývají. To bylo dáno tím, že spousta z nich měla v nějakém období různé dohody či další smlouvy s nemocnicemi. A určitě si pamatujete i na akci Sestry v záloze a na další iniciativy, kdy část sester, které nepracují ve zdravotnictví, se v období pandemie vrátila pomoci. Ale potom znovu odešly, takže situace nyní není dobrá,“ říká předsedkyně zdravotnického odborového svazu Dagmar Žitníková.

Stát by podle ní měl sestrám nabídnout benefity, například výsluhy pro ty, které po studiu zůstanou v Česku a práci dlouhodobě neopouští. Případně týden lázní ročně nebo systematickou psychosociální pomoc pro sestry přetížené prací nebo třeba po čerstvé zkušenosti s  náročnou resuscitací.

„Už více než rok se snažíme, aby se obnovila činnost pracovní skupiny, která by měla řešit pobídky pro sestry, celý ten problém nedostatku zdravotníků. Ta pracovní skupina zanikla s odchodem ministra Adama Vojtěcha a nefunguje,“ říká Žitníková.

Ministerstvo zdravotnictví mezitím chystá navýšení kapacit vysokých škol pro všeobecné a dětské sestry.

„V této souvislosti se připravuje ve spolupráci s ÚZIS a zástupci vysokých škol materiál, jenž bude analyzovat dostupné personální kapacity sester, rizika dalšího vývoje a též navrhovat podporu fakult realizujících vybrané nedostatkové zdravotnické programy,“ říká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. „Tento materiál bude podkladem pro další jednání se zástupci Ministerstva školství a k rozhodnutí vlády. Vnímáme však stále volné kapacity pro přijímání všeobecných sester na vyšších odborných školách, kam se mohou zájemci hlásit, a taktéž je na rozhodnutí vedení vysokých škol, zda, pokud v letošním roce čelí zvýšenému zájmu o studium všeobecné sestry, přijmou více studentů,“ dodal mluvčí.

Zdravotnické školy se letos po dlouhých letech zcela naplnily. Nicméně dokončení studia trvá několik let a tou dobou může být popisovaný problém zase o něco větší.

„Letos jsme přijali do studia na praktickou sestru 3782 sester, na vyšší odborné škole 890 a na vysoké školy 1450 s tím, že momentálně Ministerstvo zdravotnictví připravuje navýšení kapacit na vysokých školách na 1800 studentů. Studenti budou nějakou dobu studovat, takže nám to hned nezajistí systém, a navíc tady hrozí vzhledem k demografii, že začnou odcházet silné ročníky. Což se ještě neděje, ale začne se to velmi záhy dít,“ říká prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

Z praxe potom zaznívá, že by pomohla například motivace praktických sester, které by si rády rozšířily kvalifikaci na všeobecnou sestru. Například ve FN Brno totiž postrádají jen asi pět středoškolsky vzdělaných praktických sester, zatímco vysokoškolsky vzdělaných všeobecných sester chybí zmíněných 80.

„V Brně je situace taková, že sestry nemají moc možnost studovat dálkově. Praktická zdravotní sestra už by po maturitě mohla jít do práce, my bychom ji zaměstnali. Měla by plat, a přitom by si ještě dálkově dodělávala vysokoškolské vzdělání, aby z praktické byla všeobecná. Tohle jim není umožněno, konkrétně v Brně není žádný dálkový obor,“ říká mluvčí brněnské fakultní nemocnice Pavlína Danková.