V České televizi to vře: Přijde po Fridrichové jako další na řadu Moravec?

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Někteří radní České televize nevěří důvodům, proč byl pořad 168 hodin vedený Norou Fridrichovou zrušen. Zároveň chtějí zjistit, jaké změny budou následovat, jestli náhodou nejde o „normalizaci“ veřejnoprávní televize a zda třeba dalším na řadě k odvolání není známý moderátor Václav Moravec.

„Důvody pro zrušení pořadu 168 hodin, které uvádí generální ředitel ČT ve veřejném prostoru, jsou podle nás zástupné a neodpovídají postupu vrcholového managementu v případě takto zásadních rozhodnutí. Proto žádáme o vysvětlení těchto konkrétních manažerských kroků,“ stojí v dopise, jenž podepsalo osm lidí z osmnáctičlenné Rady ČT.

Generální ředitel Jan Souček své rozhodnutí vysvětluje tím, že pořad se „formou i obsahem odchýlil od původního formátu“ a že jeho přípravu provázely „vnitroredakční spory o obsah a zpracování reportáží“. A že poslední kapkou byla nešťastná mediální výměna explicitních zpráv mezi Norou Fridrichovou a Markem Wollnerem, někdejším šéfem pořadu Reportéři ČT.

Jenže někteří radní to považují za záminku: „Já nechci být paranoidní a hned vidět za všemi změnami v České televizi nějaké megaspiknutí. Ale když už ruším osmnáct let existující pořad, který má své diváky a relevanci, čekala bych podstatný důvod, nikoliv esemeskování mezi dvěma lidmi,“ argumentuje radní Bára Procházková.

Podobně mluví další nespokojený člen Rady ČT Vlastimil Ježek. Podezřelý je mu nečekaný verdikt o konci uprostřed léta, ačkoliv dosud byl pořad 168 hodin normálně plánován v podzimním vysílacím schématu.

„Může to být všechno jen náhoda, ale jde o to, že těch změn ve vícero pořadech je víc. A to prostě přirozeně vzbuzuje zneklidňující otázky, na které chceme znát odpovědi,“ říká Ježek. „Třeba jestli je rozhodování televizního managementu pod nějakými externími vlivy? Nebo, jestli je cílem nekritická televize vysílající štěňátka?“

Ta část televizních radních, která je na straně ředitele Jana Součka, nechápe, proč kvůli škrtnutí 168 hodin musejí svolávat mimořádné jednání, když program není v kompetenci Rady ČT.

„Podle zákona nesmíme přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů. Skutečně se mi nevybavuje ani jeden případ, kdy se Rada zabývala přímo programovou skladbou, což toto bezpochyby je,“ argumentuje šéf Rady ČT Karel Novák. Schůzi ale nakonec svolat musel, protože ji požaduje více než třetina radních. Nad ožehavým tématem se sejdou v polovině srpna.

I kritici náhlého zrušení týdeníku Nory Fridrichové zůstávají střízliví a emotivně nebijí na poplach, že jde o „ohrožení demokracie“. Mluví třeba o tom, že 168 hodin - stejně jako některé další publicistické pořady - vyrostl v samostatnou entitu tak trochu mimo kontrolu a zasloužil by si mnohem lepší dohled, dramaturgii. Ovšem dodávají, že to rozhodně není důvod ke škrtnutí celého pořadu, stačí jen upravit systém fungování.

„Konec 168 hodin zamrzí také z toho důvodu, že se – a to opravdu není legrace – jednalo o poslední střípeček politické satiry na obrazovkách veřejnoprávní televize. Bůh a programová rada ČT z minulých let vědí, kolik nadějných projektů tohoto typu nedostalo kvůli obavám typu cobykdyby na obrazovkách nikdy šanci,“ okomentovala situaci pro magazín Heroine Kamila Zlatušková, scenáristka, producentka a pedagožka.

U leckoho celá operace budí dojem, že změny probíhají, nebo se chystají, zrovna v pořadech, k nimž dlouhodobě mají výhrady politici a někteří miliardáři. Ať už jde o investigativní Reportéry ČT, zmíněných 168 hodin nebo třeba nedělní diskuzní pořad Otázky Václava Moravce, který je tváří veřejnoprávní televize.

Generální ředitel Jan Souček k takovým spekulacím zavdával svými prohlášeními i konkrétními kroky. Nový šéf si hned na začátku svého působení proti sobě postavil jednu z nejznámějších tváří veřejnoprávní stanice, a to kvůli stížnosti Institutu Václava Klause. Tomu se nelíbil Moravcův rozhovor pro slovenská média, v němž bývalého prezidenta označil za „gubernátora Vladimira Putina v České republice.“

Souček tehdy Klausovu stížnost předal k projednání Etickému panelu ČT, který je poradním orgánem generálního ředitele. Panel se Moravce jasně zastal s odůvodněním, že Klaus jako veřejně činná osoba musí strpět vyšší míru kritiky. S odpověďmi se ale Souček nespokojil a podal stížnost znovu. Z toho bylo jasné, že s Moravcem má problém.

A letos v květnu pak generální ředitel v rozhovoru pro Radio Prostor popisoval, že uvažuje o změně sledované nedělní politické debaty. „Mně by se líbilo, kdybychom měli silný debatní formát, ve kterém by byla moderátorkou žena, ale jestli je řešením to, že se bude střídat s Václavem Moravcem, v tom nedělním… Mně by se líbilo, kdyby ČT měla i ženu jako moderátorku hard talkshow,“ svěřil se Souček.

Mimochodem - tento rozhovor s ním vedl novinář Luboš Procházka, bývalý šéfredaktor zpravodajství rádia Frekvence 1, kde vedl servilní rozhovory s Milošem Zemanem. Je také spoluautorem knihy Spiknutí: Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR, v níž paranoidně líčí kolaps Miloše Zemana z října 2021. Dnes se Procházka v Blesku mimo jiné věnuje právě situaci na Kavčích horách.

Ředitel Souček teď odmítá, že by Václav Moravec byl další na řadě k odvolání. „Ne, ne, ne, ne. Narazil jsem na to několikrát, pořád se vrací ty stejné fámy a překvapuje mě, že to svým způsobem přiživuje i Václav Moravec, který mluví o tom, co kdyby náhodou dostal padáka. Nic takového v tuto chvíli na stole neleží,“ řekl Souček v Deníku N v narážce na Moravcovy úvahy o tom, že v případě odchodu z televize by začal dělat vlastní podcast.

Protože ke zmíněným pořadům měli vždy výhrady politici jak z vládního, tak opozičního tábora, většina dnes mlčí a dění ve veřejnoprávní televizi nekomentuje - jako by si oddechli, protože se zbavili problému. Až na výjimky. Třeba místopředseda Poslanecké Sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL označil zrušení pořadu 168 hodin, který se dlouhodobě těšil vysoké sledovanosti a oblibě, za velmi zvláštní.

„Rozhodnutí mě zaskočilo. Pořad byl kritický k politikům, ale to je součástí role veřejnoprávní televize. Očekávám, že tímto krokem se bude zabývat Rada ČT, kde budou řečeny skutečné příčiny zrušení pořadu. Chtěl bych, aby tyto závěry byly veřejně prezentovány a objasněny ředitelem,“ řekl Bartošek.

Ještě dál šel pirátský poslanec Jakub Michálek, který veřejně obvinil ředitele Jana Součka, že zahájil „normalizaci ČT“ a jde na ruku „oligarchům“ v čele s miliardářem Pavlem Tykačem, části ODS a hnutím ANO.

„Jde evidentně o politické ovládnutí ČT s cílem zastrašit novináře - teď zrušili 168 hodin a další na řadě je likvidace Václava Moravce. Je jen otázkou času, kdy Souček zlikviduje všechny svobodně působící novináře. Tohle je věc, u které slušný člověk nemůže mlčet! Pan Souček už nadělal dost škody a měl by okamžitě rezignovat,“ napsal vládní poslanec na síti X.

To je dost emotivní reakce. Ale Jakub Michálek není sám, kdo znepokojivě sleduje posuny na Kavčích horách. Vždyť Česká televize se doposud bránila tomu, co jsme nedávno viděli v Polsku nebo sledujeme v Maďarsku a na Slovensku - spoutání veřejnoprávních médií dosazením poslušného managementu a rezignací na kritické zpravodajství.

O tom mluví sám Václav Moravec, naposledy v podcastu Čestmíra Strakatého. „Je velmi pravděpodobné, že maďarské a slovenské cestě se ani u nás nelze vyhnout. Útoky na média veřejné služby budou narůstat, na jejich tváře i hlasy. Tlaky na ČT i na mě už narůstají. To pravé peklo si ale ještě zažijeme se zákonem o zvyšování a rozšíření koncesionářských poplatků,“ zdůrazňuje Moravec aktuální souvislost.