Článek
Loni koncem června se v tiskových agenturách objevila zpráva o nehodě historického letounu North American T-28 Trojan u Jickovic na Písecku.
Stroj mířil z leteckého dne v polském Lešnu do rakouského Salcburku a na jeho palubě byli dva muži. Za řídící pákou seděl Rainer Steinberger, člen slavné skupiny akrobatických pilotů The Flying Bulls, který byl na místě mrtvý.
Druhým členem posádky byl neméně známý slovinský fotograf – tehdy pětačtyřicetiletý Miro Majcen.
Lékaři Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady mu mnoho šancí nedávali, jelikož utrpěl vážná zranění.
„Máme software na výpočet pravděpodobnosti přežití pacienta. Bez popálenin by měl šanci zhruba 40 procent. S těmi popáleninami asi 1,6procentní šanci, že přežije,“ popsal pro Seznam Zprávy Bohumil Bakalář, vedoucí lékař vedoucí lékař anestezie a intenzivní péče Kliniky popáleninové medicíny.
Miro Majcen se svým ošetřujícím lékařem Bohumilem Bakalářem z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
„Vypadal jsem jako mumie“
Po nehodě měl Majcen vnitřní krvácení, mnohočetné zlomeniny a na 40 procentech těla měl popáleniny 3. stupně. „Kvůli všem těm zraněním jsem vypadal jako mumie, byl jsem kompletně omotaný obvazy,“ žertuje rok poté.
Miro Majcen se proslavil mimo jiné fotografováním slavných kapel. The Rolling Stones si ho dokonce vybrali jako oficiálního fotografa turné No Filter. Ve svém portfoliu má i Kiss, Alice Coopera či Scorpions.
Na okamžiky těsně před pádem si nevzpomíná – jen na start a část cesty. „Pamatuji si, jak na mě mluvili v helikoptéře. Já ležel na zádech a viděl pár siluet. Ptali se mě, jestli je vidím. A pamatuji si, že jsem se jim představil a říkal: ‚Ahoj, já jsem Miro, fotograf ze Slovinska.‘ Prý jsem se jich ptal, jestli je v pořádku pilot.“
Zdálo se mi, že mě unesla italská mafie.
Majcen líčí, že v kómatu měl velmi podivné sny, které se ale u pacientů v podobném stavu objevují běžně. Musel být připoután k posteli, protože sebou hodně zmítal a dokonce kopl zdravotní sestru.
„Zdálo se mi, že jsem v nějaké staré nemocnici ve městě Terst. Nevím proč, jen mi bylo divné, že všichni kolem mluvili česky. Ale říkal jsem si, že v Evropské unii se doktoři pohybují různě, tak to možné bude. No a zdálo se mi, že mě unesla italská mafie a moje mediální společnost za mě vyjednávala,“ vzpomíná.
„Pak se mi zdálo, že mě unesli ve východní části Slovinska – ve městě Murska Sobota, kde mě ve sklepě jednoho velmi starého hotelu držel někdo, komu říkali „profesor“. Kdybyste se podívali na seriál Papírový dům, tak tam takhle oslovují hlavu jejich zločinecké organizace. Ještě si pamatuji, že jsem čekal, až pro mě kolegové pošlou nějaké speciální jednotky,“ dodává.
20. června tomu bude rok od havárie a Majcenovi se daří lépe a lépe. „Dnes jsem přijel autem sám, ostatně řídit můžu už od března. Předtím jsem kvůli úrazům nemohl sedět,“ vysvětluje.
Stále chodí na rehabilitace a nabírá na síle. „Musel jsem se od začátku učit chodit, protože jsem neměl žádnou sílu. Neudržel jsem ani ovladač od televize,“ popisuje.
Bohumil Bakalář z Kliniky popáleninové medicíny říká, že je to běžné, protože tělo využije protein ze svalů k přežití, takže posléze jsou svaly velmi ochablé. Pacienti s takto rozsáhlými popáleninami většinou zhubnou kolem 25 kg.
„Je to všechno těžko uvěřitelné. Až když jsem se trochu uzdravil, doktoři mi řekli, že jsem měl šanci přežít téměř nulovou.“
Nakonec dodal doktor Bakalář: „Miro je velmi šťastný muž, Bůh ho musí milovat.“
