Uznal vinu. K mírnému trestu pomohla otčímovi i kritizovaná zákonná novinka

K podmínce pomohl otčímovi, který znásilňoval nevlastní dceru, právní úkon, který české zákony povolují teprve od října roku 2020. Je to takzvané „prohlášení viny obžalovaného“ a do soudních síní se dostalo s novelou trestního řádu.

Obžalovaný tak – laicky řečeno – odkývne, co je mu v obžalobě kladeno za vinu a při hlavním líčením tak většinou odpadá takzvané dokazování. Pokud si to soud výslovně nevyžádá, nevypovídá oběť, svědci a trestný čin je považovaný za prokázaný. „Institut zjednodušuje dokazování v rámci trestního řízení,“ hájila ve Sněmovně novinku ještě před zavedením poslankyně Helena Válková (ANO).

Prohlášení viny výrazně zkrátilo také jednání v mediálně propíraném případě. „Pro obžalovaného je to v řízení výrazně polehčující okolnost, což bylo důvodem, že původně dostal tři roky a nebylo to víc,“ uvedl pro Seznam Zprávy zmocněnec oběti znásilnění Marcel Jurčaga. Obžaloba totiž pro násilníka žádala původně až sedm let nepodmíněně. Soudy pak trest mírnily.

Podle části odborníků je institut v souvislosti s násilnými trestnými činy nadužívaný. „Uznání viny pachatelem sice soudní proces zrychluje, ale myslím si, že v těchto případech by tato možnost vůbec neměla být dána. Máme zkušenost, že se to začíná masově zneužívat,“ uvedla pro Seznam Zprávy Jitka Poláková z neziskové organizace proFem, která pomáhá obětem násilí a už dříve analyzovala 600 rozsudků týkajících se sexualizovaného násilí.

Podobně to vnímá také Michaela Studená z organizace Pod Svícnem, která je mimo jiné v kontaktu se znásilněnou a pomohla pro ni zorganizovat charitativní sbírku.

„Stejně jako institut dohody o vině a trestu taky uznání viny šetří čas, šetří i peníze daňových poplatníků. Ale řekněme si, jestli nám stojí za to, aby pak pachatelé násilné trestné činnosti odcházeli na svobodu,“ namítla.

Jak už Seznam Zprávy v pátek informovaly, dozorující okresní státní zástupce Ondřej Šrámek původně u soudu pro násilníka žádal pět až sedm let vězení. Právě díky přiznání viny soud první instance volil nižší sazbu – tři roky nepodmíněně.

A kvůli institutu také justice neprověřovala další okolnosti případu. Odvolacímu soudu zřejmě nebylo známo, že se oběť třikrát pokusila o sebevraždu.

Podle Jurčagy má zákonná novinka výhody i rizika. „Poškozený není vyslýchaný na soudu, nemusí čelit nepříjemným otázkám. Vyřízení věci se zkracuje, na druhou stranu – a to se ukázalo v tomto případě – vzniká informační deficit na straně rozhodujících orgánů. Domnívám se, že podmíněné odnětí svobody nepostačí. A zrovna tady je to za pásmem diskuzí, jestli do podmínky jít, nebo ne,“ reagoval.

Šrámek však nesouhlasí s tím, že by prohlášení viny mělo být systémově vyloučené. „Je to institut elegantní a procesně efektivní, ale samozřejmě může být zneužit. Nicméně trvám na tom, že když se vhodně použije, velmi zkrátí dobu dokazování. Nezatěžuje poškozené, ale ani svědky, kteří nemusí veřejně u soudu vypovídat. Musí být však splněná základní podmínka – nesmí být pochybnosti o skutkových zjištěních. A z toho bych vycházel,“ sdělil Šrámek.

Zmocněnec poškozené Jurčaga v této souvislosti připomněl, že otázka újmy znásilněné byla právě vyřešena ve výroku o vině, kterou obžalovaný u okresního soudu nijak nerozporoval. „Je pak na zvážení, jestli by újma oběti u odvolacího soudu vůbec měla být při změně trestu řešena. Ta otázka totiž byla pravomocně uzavřená,“ dodal.

Jak už zaznělo, krajský soud 11. ledna mimo jiné odůvodnil podmínku pro pachatele nižší újmou oběti. „Zohlednili jsme i to, že podle znalce nemělo jednání na nezletilou naštěstí zásadní negativní dopad a je velká pravděpodobnost, že její obtíže úplně zmizí,“ vysvětlila mimo jiné soudkyně zpravodajka Mária Petrovková. Soud přitom nezohlednil fakt, že se mladá žena od loňského léta třikrát pokusila o sebevraždu.

Znalecké posudky jsou neveřejné. Aktéři případu zdůrazňují, že se psychiatr Petr Nedoma a klinický psycholog Michal Pernička při vyšetření ženy na přelomu let 2022 a 2023 zaměřovali spíše na její důvěryhodnost. „Pokud by se zaměřovali na duševní újmu, pak by to šetření bylo mnohem detailnější,“ hájil Jurčaga soudní znalce.

Soudci odvolacího senátu chystají písemné odůvodnění rozhodnutí, do té doby je komentovat nechtějí.

Podle Studené tak institut prohlášení viny i taktizace obhajoby přispěly až k podmínce pro násilníka. „Tyto netresty pak způsobují absenci důvěry obětí domácího násilí v ten systém jako takový. Když to nahlásí, co jim pomůže, když pachatel zůstane na svobodě?“ namítla.