Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kvůli riziku nákazy se v týdnu zpřísnily kontroly na hranicích, omezil se vstup na farmy a začalo se preventivně testovat mléko pomocí PCR testů. Podle některých zemědělců a farmářů to ale nestačí.
„Současná opatření považujeme za děravá, protože za takové situace je potřeba snížit počet hraničních přechodů a zabezpečit dezinfekci veškerých vozidel, která jimi projíždějí,“ říká předseda jihomoravské Agrární komory Václav Hlaváček.
A vyjmenovává i další požadavky: intenzivní nasazení armády a zákaz dovozu živých zvířat na území České republiky. Mimochodem zapojení dvou desítek vojáků do pomoci v úterý oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Aby bylo mimořádná opatření jednodušší zavádět, někteří zemědělci usilují o vyhlášení prvního stupně krizového stavu – stavu nebezpečí. „Mimořádná situace by rozvázala ruce pracovníkům Státní veterinární správy a umožnila mimořádná opatření realizovat s patřičnou razancí,“ míní Hlaváček.
Zpřísnění by si přál i ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát. Mluví především o potřebě „přitažení šroubů“ na státních hranicích.
„Co jsme si zjišťovali, podíl vydezinfikovaných kamionů vůči počtu projetých kamionů je naprosto mizivý. Z toho plyne ponaučení a musíme dál apelovat na naše chovatele, aby si o to víc hleděli prevence u svého stáda. Spoléhat na to, že to stát zachytí na státní hranici, by bylo krátkozraké,“ domnívá se.
Hejtmani: Stav nebezpečí není nutný
Krizový stav mohou vyhlásit hejtmani jednotlivých krajů. Zatím však nic nenaznačuje tomu, že by možnost v aktuální situaci zvažovali. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) to momentálně není potřeba.
„Jsme v úzkém kontaktu s Krajskou veterinární správou pro Jihomoravský kraj i Ministerstvem zemědělství, situaci průběžně konzultujeme a v tuto chvíli není nutné vyhlásit stav nebezpečí. Stav nebezpečí bychom vyhlásili až v případě, že by u nás nastala situace, kterou by nebylo možné bez něj řešit,“ komentuje Grolich.
Podobně situaci vnímá jeho protějšek ze sousedního Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). „V tuto chvíli za sebe říkám, že další opatření nebo omezení pohybu osob v rámci území nemám v úmyslu vyhlašovat.“ Situace je podle něj nyní pod kontrolou. „Samozřejmě bude záležet i na tom, jak se zachovají lidé, zda pochopili, že dovoz netepelně zpracovaných potravin je rizikový,“ podotýká.
„Raději stovky milionů než miliardy“
V současnosti Česko neeviduje žádnou nákazu slintavkou a kulhavkou, ohniska na území Slovenska jsou ale jen několik kilometrů od hranic. Pokud by se naplnily černé scénáře a nějaký případ se na českém území vyskytl, na krizový stav může dojít.
„Samozřejmě pokud by se nákaza v České republice objevila, situace by se změnila. Zatím však postupujeme v režimu mimořádných veterinárních opatření a Státní veterinární správa dohlíží na jejich dodržování. V případě porušení jsou tato opatření vynucována a sankcionována,“ řekl Seznam Zprávám ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
To už by ale podle některých zemědělců bylo pozdě. „Je mi jasné, že vyhlášení jakéhokoli krizového stavu není jednoduchá věc. Ale raději vynaložme nižší stovky milionů než miliardy, pokud by se to sem zavleklo,“ apeluje farmář Svatopluk Müller ze Zemědělského svazu ČR, který vlastní největší chov krav na Hodonínsku.
I on volá po dezinfekci každého auta, které přes naše hranice přejede. Kontroly momentálně fungují na sedmi hraničních přechodech, kompletní dezinfekcí však prochází jen vytipované kamiony.
„Německo dokáže kontrolovat každý nákladní automobil při vjezdu. Pokud toho u nás nejsme schopní na každém hraničním přechodu, měli bychom některé uzavřít. A kde bude průjezd zachován – třeba v Lanžhotě - mělo by se kontrolovat každé auto a projet přes dezinfekční rámy či rohože,“ navrhuje Müller.
„Chápeme, že to má velká omezení a velké nároky na lidské zdroje, finance. Pro naše chovatele je to tak velký strašák, že bychom byli rádi, aby stát učinil maximum,“ doplňuje Kamil Malát z Českého svazu chovatelů masného skotu.
To však podle ministra zemědělství není reálné. „Jen na hraničním přechodu Lanžhot projede denně přes 12 tisíc kamionů. Dezinfekce osobních automobilů je ještě složitější,“ reaguje Výborný.
Kvůli riziku slintavky a kulhavky se kromě kontrol na hranicích také výrazně zpřísnil pohyb osob na farmách a v zemědělských podnicích. Veterináři zakázali v chovech ovcí, koz, skotu a prasat návštěvy lidí, kteří zvířatům na farmách upravují paznehty nebo stříhají vlnu. Začaly také preventivní PCR testy mléka z farem v Jihomoravském kraji.
Slintavka a kulhavka
- Slintavka a kulhavka (SLAK) je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob na světě. Vylučuje se slinami, močí, trusem, mlékem a přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem (např. v mírném klimatickém pásu až na vzdálenost 60 km nad pevninou, případně až 300 km nad mořskou hladinou), dále pak mechanicky na povrchu zvířat, člověka, nástrojů či dopravních prostředků. Nemocnost dosahuje 100 %, úmrtnost je u dospělých zvířat nízká (do 5 %).
- Toto onemocnění sudokopytníků je charakterizované horečkou, tvorbou puchýřů a aft na sliznici dutiny ústní, na mulci, nozdrách a spárcích. Onemocnění způsobuje virus slintavky a kulhavky patřící mezi RNA viry z čeledi Picornaviridae. Nejvnímavější k infekci je skot, prase a ovce. Člověk onemocní velice zřídka.