„Už nevěřím nikomu,“ neskrývá slzy dělník z Liberty

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Chtěl jsem se snažit, co nejdéle se tady ještě udržet, ale už uvažuji o výpovědi. Ve firmě jsem čtyřiatřicet let, byla to pro mě srdcová záležitost, pracoval tady otec i děda, ale už nevěřím nikomu,“ řekl v úterý odpoledne Seznam Zprávám Ivan Hranický. V očích měl slzy.

Stejně jako kolegové ze zadlužené ostravské hutě Liberty přišel symbolicky pohřbít svou firmu.

Emotivní akce následovala po jednání odborářů s českým vedením hutního podniku. Výsledek? Podle odborářů podnik rozdá části zaměstnanců v srpnu výpovědi, ještě v září a říjnu ale budou muset chodit do práce. Hrozí přitom, že za tyto měsíce mzdu nedostanou. O mzdové nároky a odstupné si mají požádat až v insolvenčním řízení.

„Pozitivní zprávy nemáme pro zaměstnance v podstatě žádné. Bohužel, šli jsme s otázkami, ale odcházeli jsme ne se všemi odpověďmi,“ uvedl po jednání předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina. „Nad zaměstnanci, kteří dostanou výpověď, je pořád to, že budou ve výpovědní době stále zaměstnanci hutě, ale přesto budou vědět, že až do konce října nebudou dostávat mzdu. Budou vědět, že nedostanou odstupné, ale že si o něj budou muset žádat vlastně v konkurzu.“

Podle něj má většina pracovníků podle kolektivní smlouvy nárok na devítiměsíční odstupné.

Výpovědi by se měly týkat zejména zaměstnanců prvovýroby – zahrnuje ocelárny, vysoké pece a koksovnu. Jedná se zhruba o 2300 lidí, více než 600 z nich už výpověď podalo samo.

Na úterní sraz zaměstnanců před podnikem Liberty Ostrava, kde se symbolicky pálila rakev s fotkou majitele podniku Sanjeeva Gupty, dorazil i zaměstnanec Václav. „Dneska jsem se na to divadlo přišel jenom podívat. Jsem zaměstnanec prvovýroby, takže vím, že jsem na seznamu a už jenom čekám, až mi přijde výpověď. Jakou práci budu dělat pak, zatím nevím. Půjdu na úřad práce a tam se uvidí,“ říká. Více, stejně jako mnoho dalších, situaci komentovat nechce.

Zaměstnanci druhovýroby, která čítá rourovny, válcovny a navazující provozy, jsou na tom o něco lépe. Insolvenční správce podniku Šimon Peták aktuálně jedná se dvěma zájemci o provoz rourovny a válcovny plochých výrobků, tedy závodů 15. a 16. Jednání jsou podle informací ČTK v pokročilé fázi a v nadcházejících dnech by nabídky mohly být vyhodnoceny. Zaměstnanci těchto závodů přesto situaci o moc pozitivněji nevnímají, své budoucí působení ve firmě slíbeno zatím rovněž nemají.

„Je to úplně tragické. Pokud pojede expedice, tak my tady budeme dál, takže jsem trochu v klidu, ale pokud nedostanu srpnovou výplatu, tak buď dám výpověď, nebo půjdu na nemocenskou, tedy že zůstanu zaměstnaná, ale ‚zařídím‘ si na nějaký ten měsíc nebo dva nemocenskou. Bude to tak řešit spousta lidí,“ konstatuje Daniela, která v Liberty pracuje v části logistiky.

Bez mzdy do práce Daniela chodit nechce, proto se poohlíží i jinde.

„Poslala jsem životopisy do různých oborů, takže pokud se vyskytne nabídka na jinou práci, půjdu rovnou. V oboru zůstat nechci. Zatím jsem dostala nabídku na práci v motoristických potřebách a taky mi volali z O2. Práce se sehnat dá, nevadí mi začít jinde, vazbu na Liberty nemám,“ líčí.

Přestože výpověď ze zadluženého podniku podaly už stovky zaměstnanců, stále se najdou i tací, kteří finální verdikt nechávají na Liberty.

„Situace je sice hodně špatná, srpnové výplaty nedostaneme od Liberty ani od úřadu práce, ale výpověď jsem zatím nepodala. Pracuji tady sedmatřicet let a mám k firmě vazby, které mě drží, takže ještě uvidím, co bude dál,“ říká zaměstnankyně druhovýroby Jana Holešová.

Část zaměstnanců ve firmě stále vyčkává i z důvodu svého předdůchodového věku. Jednou z nich je třeba pracovnice rourovny Dagmar Kaňoková: „Nad novou prací jsem zatím neuvažovala, nemá to cenu, jeden den to je tak, a druhý den zase jinak, řeším den po dni. Mám dva roky do důchodu, takže se modlím, abych tu mohla už zůstat. Kdybych byla mladší, tak bych si novou práci našla hned, protože toto je komedie, drží nás tady už jenom odbory.“

„Sice žasnu, jak dokáže takový velký podnik zkracovat a vůbec to nechápu, ale maličkou naději, že se zachrání aspoň část výroby, ještě mám“ dodává Kaňoková.

Ve firmě tedy zůstává, nejistota mezd ji ale trápí. „Jelikož bydlím sama a platím podnájem, tak to mám o to složitější a občas jsem si musela půjčit od rodičů, zhruba jednu výplatu. Bezúročnou půjčku 20 000 od města jsem si dovolit nemohla, protože ještě splácím jinou půjčku za bývalého manžela. Brigádu jsem si našla až teď v poslední době.“

Nálada před Liberty Ostrava je zkrátka v úterý odpoledne opravdu velmi smuteční.