Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Verbální výpady, zastrašování, a dokonce i výhrůžky fyzickým násilím. Taková realita se podle nového průzkumu agentury Ipsos a Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) týká značné části českých novinářů. Třetina z nich se s nějakou formou útoku setká alespoň jednou měsíčně. Pro šest procent je to každodenní zkušenost, 15 procent je napadáno každý týden.
Výsledky šetření, kterého se mezi prosincem a únorem účastnilo 232 respondentů z řad novinářů, odhalují i další znepokojující trend: skoro čtyři pětiny účastníků považují útoky na novináře za přímé ohrožení svobody slova. 14 procent dotázaných kvůli těmto zkušenostem zvažovalo odchod z profese.
„Nevím, proč by měli novinářky a novináři snášet něco, co je v jiných povoláních považováno za zcela nepřijatelné,“ uvedl předseda správní rady CZ IPI a současně šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský.
Projekt s názvem Bezpečná žurnalistika podpořily mimo jiné Bakala Foundation, Nadace Tipsport nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Platforma pro bezpečnou žurnalistiku
Výzkum ukázal, že útoky se často odehrávají v online prostoru. Nejčastěji prostřednictvím sociálních sítí, třetina novinářů také obdržela výhrůžný e-mail.
Výjimkou ale nejsou ani osobní verbální agrese. Ženy se navíc stávají terčem osobních útoků více než dvakrát častěji oproti mužům. Většina napadených přitom incidenty vůbec nehlásí – ať už kvůli obavám, nedůvěře v systém, nebo proto, že na to nemají sílu.
„Původ incidentu většinou vzniká nebo přichází ze strany samotných občanů. A to až z 61 procent. Až potom s docela velkým odskokem nám novináři říkají, že to jde třeba za nějakými příznivci politických stran nebo za aktivisty,“ popisuje editorka Českého rozhlasu Karolína Kašparová.
V reakci na tyto poznatky plánuje CZ IPI spustit online platformu, kde budou moci novináři bezpečně nahlásit útoky a získat právní či psychologickou podporu. Inspiraci bere například v Nizozemsku nebo na Slovensku.
„Obojí jsou to platformy, které fungují jako takový online formulář, kam může novinář nebo novinářka nahlásit incident, který zažije. Na základě toho investigativní centrum Jána Kuciaka vyhodnotí stížnost a nabídne tomu člověku nějakou asistenci. Může to být psychologická pomoc nebo právě nějaká právní pomoc,“ vysvětluje místopředsedkyně CZ IPI a zástupkyně šéfredaktora deníku Referendum Zuzana Vlasatá.
Podle Vlasaté je cílem platformy nejen dále monitorovat, o jak velký problém se jedná, ale také zjistit, jakým útokům novináři čelí, a jak nejlépe tomu zabránit.
Výzva politikům: Nepodněcujte k násilí
Ve stejný den, kdy byly zveřejněny výsledky průzkumu, apeloval CZ IPI také na politiky. Důvodem jsou opakované výroky, které mohou být chápány jako výzvy k útokům na novináře. V posledních týdnech padla například jména Filipa Turka a Daniela Sterzika v souvislosti s výroky vůči konkrétním žurnalistům.
„Oba případy měly formu výzvy k nějakému fyzickému ublížení, což považujeme za nepřijatelné a v minulosti bychom bohužel našli více podobných případů,“ říká Čásenský. Proto správní rada CZ IPI vyzývá politické představitele, aby se podobných výroků zdrželi a již zveřejněné stáhli.
Jenže právě v období před volbami je situace ještě napjatější a riziko útoků roste. „Novináři už dnes mluví o autocenzuře. A to je vážné varování pro celou společnost,“ doplňuje Vlasatá.
Čásenský proto upozorňuje na důležitost umět se ozvat. „Zásadní je ty věci vždycky pojmenovat a říct, že něco není dobře. Některým z politiků to nemusí tak úplně docházet, že to, co řeknou, byť třeba v emocích a v afektu, pak může vést k tomu, že se to opravdu někdo jiný rozhodne realizovat,“ uzavírá.
