Článek
„Myslím, že je to ojedinělá extrémní událost. Zároveň ale můžeme říci, že systém psychické podpory na této škole nefungoval ideálním způsobem. Už před incidentem tam problémy viděla Česká školní inspekce. Takže se nejspíš bavíme o mixu různých příčin,“ míní o čtvrtečním útoku na učitele v pražském učilišti Jan Mareš, předseda Asociace školních psychologů.
Odkazuje přitom na poznatky inspekce, která byla ve Středním odborném učilišti v Ohradní ulici na Praze 4 před dvěma lety. Kontrola tehdy poznamenala, že tamní „systém výchovného poradenství propojený s prevencí sociálně patologických jevů není plně funkční“.
Inspekce dále vytýká nedostatečnou podporu žákům se speciálními potřebami či školními neúspěchy. Časté absence a výchovné problémy jsou podle poznámek řešeny pouze kázeňskými tresty, na které nenavazují podpůrná opatření.
Jak nicméně šéf školních psychologů podotýká: škol, kde poradenské pracoviště funguje podobným a často pouze formálním způsobem, je v Česku mnohem víc. Psychologická podpora poskytovaná žákům a studentům totiž patří mezi dlouhodobě přehlížené oblasti.
Zpravidla funguje v „základní verzi“, kdy je ve škole k dispozici metodik prevence a výchovný poradce. Jak Seznam Zprávy tento týden upozornily, školám například zoufale chybí školní psychologové.
Právě ti jsou přitom čím dál naléhavěji potřeba. Svým dílem k tomu přispěla i nelehká doba pandemie následovaná děním okolo nedaleko probíhající války na Ukrajině.
„Služby školních poradenských pracovišť vyhledává čím dál více lidí. I od kolegů a kolegyň, kteří pracují jako školní psychologové, vím, že se na ně častěji obrací nejen žáci, ale i učitelé. Větší problém je však následná péče – ani tam, kde má dotyčný štěstí a škola má psychologa a školní poradenské pracoviště dobře funguje, je těžké předávat klienty do dlouhodobé péče specialistů mimo školu,“ dodává Mareš. Upozorňuje však, že ani funkční systém nemusí zabránit všem excesům.
„Určitě nikdy nezabráníme všem rizikům, mnoha excesům se ale předejít dá. Je třeba intenzivně se zabývat tím, co na úrovni systému můžeme dělat.
Podobně věc vidí i Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
„Určitě nikdy nezabráníme všem rizikům, mnoha excesům se ale předejít dá. Je třeba intenzivně se zabývat tím, co na úrovni systému můžeme dělat. Jde o to, abychom více dětí a mladistvých dokázali zachytit ve chvíli, kdy signalizují známky akutní psychické nepohody,“ míní.
Podle Laurečníkové kvůli nedostatku informací nelze usuzovat pohnutky, které stály za čtvrteční tragédií v pražské Michli. K podobným činům však podle ní často sahají děti a mladiství v důsledku toho, že se sami dlouhodobě nachází v extrémně stresových a traumatických podmínkách.
„Neplatí to samozřejmě stoprocentně, ale ve velkém procentu případů bývají tyto činy právě důsledkem dlouhodobě nastřádaného stresu, napětí či dlouhodobé sociální izolace,“ dodává.
Také ona upozorňuje, že je třeba s ohledem na aktuální dění i události posledních dvou let dbát o psychickou podporu ve školách mnohem více.
„Děti a mladiství jsou zranitelnou skupinou, která během pandemie potřebovala mnohem větší podporu a ochranu. Děti, které dlouhodobou izolaci trávily v nestandardních podmínkách, kde třeba docházelo k násilí, vykazují známky duševních problémů daleko častěji než děti, kde bylo stabilní prostředí,“ říká odbornice.
Celá agenda podle ní vyžaduje spolupráci vícero resortů – školství, sociálních věcí i zdravotnictví. Dílčí kroky už se podnikají, vznikla například meziresortní koordinační skupina pro dětské duševní zdraví, která má dané otázky řešit.
„Zároveň vidíme velký prostor v rámci přípravy učitelů už na pedagogických fakultách. Tak aby součástí byly takové věci, jako je krizová intervence, zajištění psychosociální podpory dětem, péče o duševní hygienu či vlastní stabilitu a práce s traumatem,“ dodává Laurenčíková.
V případu čtvrtečního útoku na pedagoga Středního odborného učiliště v pražské Michli už policie zahájila trestní řízení. Z útoku mačetou, po němž učitel zemřel, je podle policie podezřelý devatenáctiletý student učiliště.
Předpokládaným motivem činu byl podle vyšetřovatelů spor mezi ním a pedagogem. Pachatel zaútočil na učitele ve čtvrtek před polednem ve čtvrtém patře budovy školy v jeho kabinetu. Pedagog napadený mačetou přes snahu přivolaných záchranářů zraněním na místě podlehl.
