Článek
Policie se více než týden zabývá incidentem, který se odehrál na Staroměstském náměstí. Rusky mluvící cizinci tam předminulý víkend napadli skupinku dobrovolníků, kteří ve stánku takzvaného Pražského Majdanu vybírali peníze na podporu Ukrajině.
Policie skupinu pěti cizinců pohotově zadržela, 3. června ale tři z nich propustila a další dva podezřelé propustila den poté.
Policisté se ale případem zabývají dál, mohlo by jít totiž o přestupek.
Na sociálních sítích se bezprostředně po útoku začalo šířit video, které potyčku zachycuje. Je na něm vidět, jak do sebe skupina osob vráží, jedna z žen ve videu dokonce napřahuje deštník, kterým švihá směrem k dobrovolníkům. Samotný záznam má necelých čtyřicet vteřin. Útoku nicméně předcházela konverzace. Jeden z cizinců měl přistoupit ke stánku, následně začal s dobrovolníky debatovat, což vyeskalovalo k samotné potyčce.
Podle Aleše Cimbaly, mluvčího Městského státního zastupitelství (MSZ), se audiovizuálními záznamy zabývaly i orgány činné v trestním řízení. „Šlo o záznamy pořízené dotčenými osobami, a to včetně jejich zvukových stop. Rovněž se zkoumala videa získaná z městského kamerového systému, která zachytila ucelený vývoj konfliktní situace,“ popisuje.
Domněnky, že šlo o trestný čin, se nepotvrdily
Podle Cimbaly nemohou orgány činné v trestním řízení postupovat na základě domněnek a předpokladů. Přiznává, že prvotní poznatky naznačovaly, že by případ mohl být trestným činem.
„Tím byla odůvodněna i realizace úkonů přípravného trestního řízení, a to včetně zadržení podezřelých osob. Následný vývoj dokazování vedl ale k tomu, že v současné chvíli nebylo možné bezprostředně dovodit trestní odpovědnost žádné ze zadržených osob,“ vysvětluje, proč policie zadržené lidi propustila.
V rámci vyšetřování podobných společenských konfliktů – tedy roztržek mezi lidmi či skupinami, na kterých se do jisté míry podílí obě strany – se zároveň řeší, zda pachatelé představují potenciální riziko i pro společnost. To se vzhledem k současnému vývoji případu zřejmě nepotvrdilo.
Cimbala rovněž informoval, že se během šetření nepotvrdily ani prvotní předpoklady, že by incident naplňoval skutkovou podstatu trestného činu proti lidskosti, proti míru nebo válečné trestné činy.
„Orgány případy nešetří na základě předpokladů a domněnek. Pro posouzení věci nepostačuje existence osamoceně stojícího poznatku, pokud jej nepodporují další z provedených důkazů, či jej další kontradiktorní důkazy vyvrací a zároveň přináší jiný a logický popis skutkového děje,“ říká s tím, že úřady obecně hodnotí důkazy podrobně, odpovědně a v souladu s trestním řádem.
Dopad na demokratické principy
S tím, že čin nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu, ale nesouhlasí Petra Naskosová, advokátka napadených osob s dvacetiletou praxí.
„Je to ukázkový příběh naplnění skutkové podstaty trestného činu. Skutečně není důvod to klasifikovat jako přestupek. Pachatelé útočili proti stánku, který informuje o zvěrstvech, které Rusko páchá. Útočili tedy na informování o válce, zároveň tam byly i další osoby, které incident viděly, čímž pachatelé vzbudili i veřejné pohoršení,“ vysvětluje vedoucí právního oddělení organizace In Iustitia, která se zabývá předsudečným násilím.
Podle Naskosové se tedy nejedná o přestupek, ale o trestný čin. „Jeden z cizinců přišel ke stánku a ptal se: ‚Co je to tu za propagandu?‘ Už to samotné je začátkem útoku,“ konstatuje s dovětkem, že napadení dobrovolnického stánku je minimálně výtržnictvím. Samotný útok má pak podle právničky dopad nejen na oběti útoku a Ukrajince, kteří v Česku žijí, ale i na demokratické principy.
„Pokud nebudeme bránit válečné uprchlíky a dobrovolníky, tak to bude mít celkový dopad na společnost, protože ji to rozděluje. Což ostatně vidíme i na volbách do europarlamentu,“ uvádí. Společnost se podle ní obecně radikalizuje.
Zároveň dodává, že od začátku války na Ukrajině se organizace In Iustitia zabývala už 89 incidenty předsudečného násilí. „Musíme si ale uvědomit, že u podobných případů se o devadesáti procentech případů ani nedozvíme,“ přibližuje.
Nejvíc jsou podle Naskosové napadání váleční uprchlíci, LGBT+ komunita a cizinci. „Zaznamenáváme i útoky proti dětem, nejen od vrstevníků, ale i od dospělých pachatelů. Zkrátka vidíme, že fyzické násilí je častější. Nezačíná ale samotným napadením, nýbrž slovem,“ zdůrazňuje.
