Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jeho rodiče jsou momentálně v Bulharsku, on je zatím sám v Česku. Bez pomoci ale nezůstává. Do doby, než se celá rodina znovu setká, zůstává ukrajinský chlapec ve Výchovném ústavu a středisku výchovné péče v Pšově na Lounsku. Spolu s ním ještě jeden osamocený mladík z Ukrajiny.
„Co se týká našeho provozu, tak se na ně vůbec nevztahuje vnitřní řád. U nás fungují pracovně-výchovné skupiny. Oni mají ale on-line vzdělávání, protože jejich střední školy stále vyučují,“ vysvětluje Sáva Arabadžiev, ředitel zařízení, které slouží především pro děti v ústavní nebo ochranné výchově.
Odpoledne se pak chlapci učí česky a zapojují se do společných volnočasových aktivit. S ostatními třeba hrají fotbal.
„Snažíme se, aby se tady co nejlépe adaptovali,“ dodává Arabadžiev.
Sami vlakem nebo autobusem
První adresou, kam děti bez zákonných zástupců míří, je Zařízení pro děti-cizince (ZDC) v Praze 5. Kapacita jeho třiceti lůžek je ale momentálně naplněná. Podle informací Ministerstva školství pro Seznam Zprávy zde momentálně pobývá 12 ukrajinských dětí. Celkem je po Česku umístěno 23 nezletilých bez doprovodu, kteří přišli z Ukrajiny – kromě ZDC v už zmíněném Pšově, podobném zařízení v pražském Klíčově, Dolních Počernicích, Kostomlatech a Sedleci-Prčicích.
„Je nám známo, že nezletilí bez doprovodu pocházející z Ukrajiny povětšinou využívají humanitární vlaky nebo autobusy vypravované ze země jejich původu,“ vysvětluje vedoucí odboru sociální problematiky v Praze 5 Josef Vacek, jak se do Česka děti bez zákonných zástupců dostávají.
V prvních týdnech války takto překvapilo slovenské ministerstvo vnitra příběhem jedenáctiletého chlapce, který na slovenské hranice cestoval 1000 kilometrů úplně sám až z ukrajinského Záporoží. Měl jen igelitovou tašku, pas a telefonní číslo na ruce. Jeho rodiče totiž museli zůstat na Ukrajině.
To je také případ většiny nezletilých Ukrajinců bez doprovodu umístěných v zařízeních po Česku. Kvůli válce se rodiny musely rozdělit. I když tak ukrajinské děti mají zákonné zástupce, nejsou s nimi v Česku.
„Každé dítě, které přichází do ČR bez doprovodu, musí být nejdříve registrováno orgánem sociálně-právní ochrany dětí, který následně dle potřeb a možností dítěte rozhoduje o jeho dalším umístění. Jejich povinností je navrhovat soudu pro umístění dítěte vždy nejlepší variantu, která bude odpovídat individuálním potřebám každého dítěte. Dále soudy, které rozhodují o umístění dítěte do zařízení, stanoví místo, kde nejlépe zajistí individuální péči o dítě,“ vysvětluje postup mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.
Snaha o návrat k rodinám
Český systém péče o nezletilé cizince bez doprovodu se spoléhá na síť zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, tedy například dětské domovy nebo střediska výchovné péče. Díky tomu je tak možné se o nezletilého kompletně postarat zpravidla do 24 hodin.
„Péče v těchto zařízeních odpovídá péči poskytované českým dětem v obdobných zařízeních, ale s některými službami navíc, jako je například využívání služeb tlumočníků, právní poradenství nebo zvýšený počet vyučovacích hodin českého jazyka,“ dodává Lednová.
Pokud je to možné, snaží se pracovníci rovněž spojit nezletilé i se širší rodinou. Tedy za předpokladu, že péči o ně zvládnou.
„Mohou jít do péče osob, které jsou schopny se o ně postarat, a to i v případě, že tyto osoby nebyly známy při příjezdu nezletilých do ČR, to znamená i za předpokladu, že nezletilí již jsou umístěni v zařízení,“ přibližuje Vacek, vedoucí odboru sociální problematiky v Praze 5.
Týká se to i obou chlapců, kteří zatím žijí v Pšově. Za prvním z nich by měli přijet rodiče z Bulharska a bude se řešit, jestli už také s nimi odjede. Část rodiny druhého mladíka se pak dostala do Prahy, a tak by se k ní mohl ze střediska přesunout.
