Článek
Bývalý prezident Miloš Zeman podle ústavních soudců nevysvětlil přesvědčivě milost pro někdejšího šéfa lánské lesní správy Miloše Baláka, navíc jejím udělením vybočil z mantinelů, které si sám pro institut milostí vymezil.
Ústavní soud (ÚS) sice odmítl stížnost muže, který milost pro Baláka zpochybňoval, ale zároveň mu v některých bodech dal za pravdu. Svůj názor soudci vyslovili takzvaně obiter dictum, tedy na okraj či nad rámec odůvodnění. Na milosti pro Baláka se tak nic nemění. Usnesení je dostupné v databázi soudu.
Důvodem odmítnutí stížnosti je to, že Ústavní soud podle své judikatury nemůže přezkoumávat prezidentská rozhodnutí o amnestiích a individuálních milostech. Potenciální výjimku představují zcela mimořádné situace, kdy rozhodnutí prezidenta povede k ohrožení podstatných náležitostí demokratického právního státu. Soud tak mužovu stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není příslušný. Přesto ale soudci v jednom odstavci dali najevo svůj názor na věc.
„Institut milosti má v současném systému trestní spravedlnosti své místo, stejně jako má odpuštění, soucit a naděje místo v našich životech, chceme-li zůstat lidmi. Takový mravní příkaz, sloužící v praxi především ke zmírnění rozporu mezi formální a materiální spravedlností v individuálním případě, však musí být používán uváženě a v souladu s obecným očekáváním především z humanitárních důvodů, jež by měly být veřejnosti vysvětleny,“ stojí v usnesení. V případě milosti pro Baláka prý rozhodnutí prezidenta „z těchto hledisek zjevně vybočilo“.
„Jakkoliv není Ústavní soud oprávněn k jeho věcnému přezkumu, přisvědčuje stěžovateli potud, že toto rozhodnutí nebylo přesvědčivě vysvětleno a při jeho vydání prezident republiky nerespektoval vlastní sebeomezující rozhodnutí, týkající se udělování milostí,“ uvedl soud v odůvodnění, které připravoval soudce zpravodaj Ludvík David. Rozhodovalo však plénum, tedy všichni soudci a soudkyně. David dnes ve funkci po 10 letech končí.
Poté, co Zeman v roce 2013 nastoupil na Hrad, tvrdil, že milosti bude udělovat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. U Baláka údajně zohlednil jeho bezúhonnost a pracovitost. Zároveň tehdejší prezident dospěl k závěru, že pro Balákovo odsouzení nebyla rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje, tedy ve příspěvkové organizaci Kanceláře prezidenta republiky. Milost kritizovali politici i část právnické obce.
Kdo je Miloš Balák?
- Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář dosadil Miloše Baláka v roce 2014 do křesla šéfa Lesní správy Lány bez výběrového řízení.
- Balák ze své pozice šéfa správy manipuloval veřejné zakázky, což konstatoval soud hned dvakrát (v jednom případě zatím nepravomocně).
- V prvním případě mu však prezident Miloš Zeman bez dalších konzultací s Ministerstvem spravedlnosti, jen na základě ústní žádosti, udělil milost.
- Mynář se svého podřízeného po celou dobu policejního vyšetřování zastával a navíc navzdory vzneseným obviněním Baláka finančně odměňoval.
- Seznam Zprávy už dříve zjistily, že stíhaný ředitel Lesní správy Lány byl za svou činnost honorován lépe než poslanci či soudci. Za devět let mu Hrad vyplatil 10,8 milionu korun hrubého, v průměru si tak lesní správce přišel na 100 tisíc hrubého měsíčně.
Balák byl odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Měl také zaplatit 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Zeman mu svým rozhodnutím vše prominul. Později byl Balák pravomocně odsouzen také v kauze těžby kamene v Lánech. Za porušení povinností při správě majetku dostal peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti. Podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V této linii sporu jej Zeman, jehož druhý prezidentský mandát letos skončil, už omilostnit nemohl.
Na podnět muže z Prahy se Zemanovou milostí pro Baláka loni zabýval i Nejvyšší správní soud, podnět ale zamítl. Dospěl k závěru, že prezident republiky při udílení milosti vystupuje jako ústavní orgán, správní soudy proto nemají pravomoc milost přezkoumávat, anebo dokonce rušit. Poukázal na to, že pravomoc k udělení milosti svěřuje prezidentovi Ústava. Žádný jiný zákon ji neomezuje ani nereguluje.
