Článek
O skončení řízení informovala na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), informaci následně potvrdila mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Odůvodnění zatím není veřejně dostupné.
„Ústavní soud stížnost odmítl z procesních důvodů pro nepříslušnost,“ řekla mluvčí.
Stížnost směřovala jednak proti usnesení vlády, což soud označil za interní rozhodnutí exekutivy, které přezkoumávat nemůže, a jednak proti uzavření dohody samotné. Nejde však o typ mezinárodní smlouvy, kterým by se soud mohl věcně zabývat.
Dohoda o Turówu vznikla v jiném režimu. „Uzavření, realizaci a respektování takové smlouvy vládou České republiky lze posuzovat jen v rámci její ústavně politické odpovědnosti vůči Poslanecké sněmovně se všemi z toho případně plynoucími důsledky,“ stojí v usnesení.
Kritika z příhraničí i opozice
Důl leží v Polsku poblíž českých hranic. Negativní dopady těžby pociťují obce na české straně, jde zejména o úbytek spodní vody.
Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki. Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie. S dohodou však nejsou spokojení někteří lidé z příhraničí, podle nich nezabrání škodám. Kritizovala ji také opozice.
Spor o důl Turów
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Lidé z příhraničních oblastí v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk a znečištění prachem.
Polsko na základě smlouvy poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
Formalistický přístup
Stížnost k ÚS podal Sousedský spolek Uhelná spolu se třemi fyzickými osobami. Odmítnutí stížnosti podle aktivistů z platformy Společně pro vodu ukázalo, že v Česku neexistuje instance, jež by mohla dohodu - podle nich špatnou - přezkoumat.
„Formalistický přístup soudu nás mrzí. Místní dlouhodobě upozorňují na porušování svých práv a teď i ÚS jim nechce pomoci. Jediný, kdo momentálně může začít jednat, je Evropská komise. Ještě vhodnější by však bylo obnovit jednání obou stran a obsah dohody, která nepomáhá místním obyvatelům, změnit,“ uvedla na webu platformy Společně pro vodu právnička Petra Kalenská z expertní skupiny Frank Bold, která stížnost zpracovala.
Hubáčková na twitteru rozhodnutí ÚS přivítala, jde podle ní o potvrzení, že smlouva byla dobře vyjednaná.
Jsem ráda, že Ústavní soud zamítl stížnost na česko-polskou dohodu o dole #Turów. Smlouva byla totiž vyjednána dobře, potěšilo mě, že ÚS to potvrdil. pic.twitter.com/wRRNq0WzdT
— Anna Hubáčková (@hubackova_anna) August 26, 2022
Platforma Společně pro vodu ale takovou interpretaci odmítá s tím, že soud se „správností dohody“ nezabýval. Platforma trvá na svém kritickém postoji. Dohoda prý obyvatele českého území neochrání před úbytkem vody. Zajistila jen část peněz na krizovou infrastrukturu - vodovody. Dohoda podle platformy navíc porušuje evropské právo.
Součástí dohody je také dokončení podzemní stěny a stavba valu. Polsko navíc vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč).
